|
|
Diverzita kryptosporidií u pěvců
LIMPOUCHOVÁ, Zlata
Tato studie byla zaměřena na zkoumání biologie a diverzity kryptosporidií u pěvců. Přítomnost oocyst kryptosporidií a specifické DNA ve vzorcích trusu byla detekována mikroskopicky a molekulárními metodami pomocí nested PCR. Biologické vlastnosti a intenzita infekce kryptosporidií byly zkoumány a popsány u experimentálně a přirozeně infikovaných zvířat.
|
|
|
Reakce ptáků na ploštice ze skupiny Lygaeoidea: efektivita chemické obrany
Chalušová, Kateřina ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Výstražnou signalizací dává kořist predátorům najevo svou nepoživatelnost. Typickým příkladem jsou ploštice (Heteroptera), které vysílají kombinaci optických a chemických signálů. Cílem této práce bylo zjistit efektivitu chemické obrany ploštic vůči dospělým, z volné přírody odchyceným, sýkorám koňadrám (Parus major) a modřinkám (Cyanistes caeruleus) a vůči ručně odchovaným sýkorám koňadrám. Testovanou kořistí byly imága a larvy dvou invazních druhů rodu Oxycarenus (Heteroptera: Oxycarenidae) (aposematický O. lavaterae, neaposematický O. hyalinipennis), imága Horvathiolus superbus (Heteroptera: Lygaeidae) a jako kontrolní kořist cvrčci (Gryllus assimilis). Sledovali jsme vliv ploštic na prvotní reakci, na průběh učení a na projevy diskomfortního chování sýkor. U dospělých ptáků byly navíc porovnávány reakce ovlivněné druhem sýkory, věkem a pohlavím. Ptáčata byla rozdělena do dvou nezávislých experimentálních skupin, první skupině byla předkládána imága ploštic rodu Oxycarenus, druhé imága H. superbus chovaná na semenech slunečnice (Helianthus sp.), nebo náprstníku (Digitalis sp.). Předložení první ploštice u sýkor nespouštělo iniciální averzivní reakci, ale ptáci reagovali averzivně až po zkušenosti s napadením ploštice. Všechna ptáčata na rozdíl od dospělých napadla alespoň jednu ploštici a také...
|
|
|
Role sociálního učení při vytváření averze vůči aposematické kořisti u ptačích predátorů
Bělová, Magdalena ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Vliv sociálního učení v různých kontextech je studován u mnoha živočišných druhů. V naší práci jsme se zabývali vlivem sociálního učení na vznik averze vůči aposematické kořisti. Modelovým ptačím predátorem byly adultní a juvenilní sýkory koňadry (Parus major), u nichž je již poměrně dobře prostudováno averzivní učení ve vztahu k aposematické kořisti. Jako umělá kořist byly použity červené a zelené papírové siluety ploštic s vespod nalepenou larvou potemníka moučného (Tenebrio molitor) namočenou buď ve vodě, nebo v roztoku chininu. Jako jedinci předávající sociální informaci byli použiti konspecifičtí demonstrátoři dvojího typu - naivní ptáci předvádějící averzivní reakci při kontaktu s nejedlou kořistí a poučení ptáci, kteří jedlou kořist úplně odmítali. Testován byl vliv obou typů demonstrátorů na průběh diskriminačního učení. Zjišťovali jsme, zda se vliv sociálního učení liší u dospělců a u ptáčat. U dospělých ptáků mělo vliv sledování poučeného demonstrátora, a to na počáteční fázi diskriminačního učení. Testovaní ptáci, kteří sledovali tohoto demonstrátora, neodmítali nejedlou kořist úplně, ale počet kol, ve kterých správně diskriminovali mezi jedlou a nejedlou kořistí byl na počátku diskriminačního učení průkazně vyšší než u skupiny s naivním demonstrátorem a skupiny bez demonstrátora. Ptáci...
|
|
|
Závislost mimetické podobnosti myrmekomorfních pavouků na nechutnosti modelu
DOBROVODSKÝ, Juraj
Widely known fact is the generalist predators are averse to ants. This is the reason why more than 300 species of spiders choos special life strategy myrmecomorphy. In my master thesis I tested proteective quality of myrmecomorphyof Phrurolithus festivus compared whith cricket Gryllus assimilis, non-myrmecomorph spider Lycosa sp young nymps and Lasius niger ants. The chosen predator was great tit Parus major. This is the first time when vertebrate predator was used for testing myrmecomorphy. In the experiment great tits choose between combination of two preys. These combinations were ant-cricket, non-myrmecomorp spider-myrmecomorph spider, ant myrmecomorph spider. I was interested in two facts: for first how long time grat tits spend by detecrement between both of the preys and for second which prey was choosen. The time while great tits recognize the prey was short and very similar for all of the experiments. The difference was not significant. In the prey choice experiment for first, great tits prefer crickets before ants. In comparison experiment bitween myrmecomorp spider non-mrmecomorp spider great tits unambigously choose common spider, the myrmecomorph spiders were not attacked. Experiment whit myrmecomorph spider and ant show us the protection of myrmecomorphy is good but not perfect. Both of them was choosen, but still less commonly then other edible preys in experiments above. This experiment show me antoher interesting fact. While great tit choose between ant and myrmecomorp in time they came to be more inaccurate. Quite commonly choose ants on the and of experimental series. It maybe means the protection leads tits to incorrect choice. This experiment shown us, the myrmecomorph protection of the P. festuvis is functional, but it depends on enviroment and the comparison. I believe protection of spider greatly work on field, because tits do not have chance to make comparison and the enviroment is more dissected and dispersive.
|
|
|
Fenotyp spermií a jejich vztah k individuální kondici
Köstelová, Linda ; Svobodová, Jana (vedoucí práce) ; Pavlína, Pavlína (oponent)
U živočichů je známo mnoho znaků, které vyvinuli ve snaze uspět při sexuální selekci, tyto sekundární sexuální ukazatele by podle předešlých výzkumů měly korelovat s kvalitou ejakulátu daného samce. Z literární rešerše vyplývá, že čím delší měl samec spermie, tím spermie byli rychlejší, životaschopnější a pohyblivější. Životaschopnost souvisela s délkou střední části spermie, která obsahuje mitochondrii. Zároveň spermie, které disponovaly delším bičíkem, byly rychlejší, naopak samci, jejichž spermie se vyznačovali delšími hlavičkami, měli tyto spermie pomalejší. Práce měla za úkol osvětlit vliv fenotypu spermie na ukazatele kondice. Zjistit, zda podle fenotypu samce je možné určit kvalitu ejakulátu samce. Pro tuto práci, která probíhala na sýkoře koňadře, byla jako ukazatel kvality zvolena délka spermií. Byla měřena délka jak celé spermie, tak i všech jejích částí. Každá z těchto částí má jinou funkci pro pohyb spermie a její životaschopnost. Testovali jsme, zda délka spermie koreluje s ukazateli kondice. Ukazateli kondice spermie byla zvolena délka melaninového ornamentu, váha samce, délka tarsu a počet leukocytů v krvi. Výsledky ukázaly, že délka hlavičky spermie koreluje s délkou melaninového ornamentu sýkory koňadry. Mezi ostatními námi zvolenými parametry kondice nebyla prokázána žádná souvislost.
|
|
|
Melaninové ornamenty ptáků a jejich vztah k individuální kondici
Straka, Antonín ; Svobodová, Jana (vedoucí práce) ; Karlíková, Zuzana (oponent)
Tato práce shrnuje poznatky z literatury o melaninovém pigmentu a jeho vlastnostech, melanogenezi, faktorech ovlivňujících syntézu a ukládání melaninu do tkání, o metodách analýzy ornamentálních znaků ptáků a vztahu melaninových ornamentů a individuální kondice. Dosavadní studie ukazují, že exprese melaninového opeření může být kondičně závislá; velikost nebo sytost barev ornamentů mnohdy signalizuje individuální kondici. Vztah mezi ukazateli kondice a melaninovým pigmentem je nalézán častěji u achromatických druhů než u druhů s opeřením založeným na melaninech i karotenoidech. Výzkumů zabývajících se feomelaninovými ornamenty je nedostatek.
Statistickou analýzou dat získaných z dospělých samců sýkory koňadry (Parus major) odchycených během hnízdních sezón 2014 a 2015 na lokalitách Čimický háj a Ďáblický háj v Praze byl testován vztah mezi velikostí melaninového břišního pruhu a standardizovanou hmotností, absolutním počtem leukocytů a délkou tarsu. Výsledky této práce nepotvrdily souvislost mezi plochou melaninového ornamentu a analyzovanými ukazateli kondice. Budoucí výzkum zohlední další kondiční parametry, které by mohly přispět k vysvětlení úlohy břišního pruhu v pohlavním výběru sýkory koňadry.
|
|
| |
|
|
Recognition of inconspicuous prey: importance of additional visual cues
KARLÍKOVÁ, Zuzana
Byla studována schopnost divokých sýkor rozpoznávat mezi stejně zbarvenou chutnou a nechutnou kořistí. Důraz byl kladen na vizuální vlastnosti kořisti jiné než zbarvení, to znamená tvar nohou, tykadel nebo způsob pohybu. Pro vytvoření přirozenějších podmínek byly použity tři různé typy experimentu. Kořist byla ptákům předkládána buď současně, nebo střídavě. Navíc byl sledován vliv kořisti na učení a paměť predátorů opakovaným předložením kořisti čtrnáctkrát po sobě v krátké době a také zopakováním experimentu po týdnu.
|
|
|
Sýkora koňadra (\kur{Parus major}) jako modelový druh v prostorově kognitivních úlohách
NÁCAR, David
In this thesis the spatial cognitive experiment with great tits (Parus major) as a model species is described. In this experiment tits learnt to respond to one of four response keys according the presented stimuli. Two types of stimuli were used: one of them contained configural information about response keys, but the other didn´t. The experiment tested the difference of using these two types of spatial information in great tits in two experimental designs. In the first design stimuli were presented in computer screen, in the other they were presented in the floor of experimental chamber. The thesis then discusses the performance of tits in two types of stimuli and two versions of experimental design and compares these results with pigeons in similar experiment.
|
|
|
Klíčové znaky a prototypy ve vizuálním rozpoznávání predátorů - laboratorní experimenty se sýkorou koňadrou (\kur{Parus major})
TUMOVÁ, Petra
Rozpoznávání predátorů hraje v životě ptáků zásadní roli. Jak ale probíhá mechanismus této kategorizace není dosud zcela objasněno. Testovali jsme proto dvě ze základních teorií kategorizace v laboratorních podmínkách, kde máme možnost se zaměřit na chování jednotlivců a jeho detaily. V experimentech jsme se zaměřili na význam klíčových znaků a barevných vzorů. Testovali jsme odpovědi sýkory koňadry na různě modifikované atrapy krahujce. Výsledky potvrzují, že pták predátora nerozpoznává pouze na základě klíčových znaků a barevné vzory mají na kategorizaci zásadní vliv. Kategorizace predátora je procesem komplexním a nedá se vysvětlit pouze jednou z psychologických teorií. Pravděpodobně využívá kombinaci klíčových znaků a prototypu dané kategorie vytvořeného v průběhu života.
|
host ::
RSS.