Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Efektivní využití fytomasy v ochranném pásmu NP Podyjí
FORMANOVÁ, Petra
Cílem diplomové práce je vyhodnocení možností efektivního využívání odpadní a cíleně pěstované fytomasy pro energetické účely v ochranném pásmu Národního parku Podyjí. Úkolem bylo charakterizovat zdroje fytomasy v tomto environmentálně citlivém území. Sběr dat probíhal studiem dokumentů, návštěvami podniků a institucí a osobními konzultacemi s podnikateli a dalšími zainteresovanými osobami. Výsledkem této práce je stručné vyhodnocení produkčního potenciálu území a faktorů ovlivňujících jeho rozvoj. Vzhledem k charakteru území je cílem mé práce návrh opatření k efektivnímu využití půdy pro produkci energetické fytomasy s ohledem na postoje zemědělců a orgánů ochrany přírody a krajiny.
Produkce biomasy v podmínkách ochranného pásma NP Podyjí
FORMANOVÁ, Petra
Práce se zabývá modifikací intenzivních způsobů produkce biomasy v podmínkách ochranného pásma Národního parku Podyjí. Byly posouzeny možnosti pěstování jednotlivých druhů energetických rostlin na tomto zvláště chráněném území a navrženy nejvhodnější byliny a dřeviny pro tuto lokalitu.
Společenstva epigeických brouků plantáží rychle rostoucích bylin
JAHNOVÁ, Zuzana
Cílem předkládané práce bylo prozkoumat společenstva epigeických brouků na plantážích rychle rostoucích bylin. Odchyt byl proveden ve čtyřech porostech a byla při něm použita metoda zemních pastí. Jako indikátory sloužili střevlíkovití (Carabidae) a drabčíkovití (Staphylinidae). Bylo odchyceno 18 druhů a 45 exemplářů čeledi Staphylinidae a 25 druhů a 594 exemplářů čeledi Carabidae (celkem 43 druhů, 639 exemplářů). Jako nejbohatší porost z hlediska počtu odchycených exemplářů se ukázal porost lesknice rákosovité (246 ks) a z hlediska počtu druhů porost srhy laločnaté (28 druhů). Dominantními druhy ve všech společenstvech byly druhy Poecilus cupreus, Pseudophonus rufipes, Calathus fuscipes, Harpalus aeneus a Nebria brevicollis. Na všech stanovištích převládaly druhy eurytopní (E) nad druhy adaptabilními (R2). Nejnižší hodnota ISD, tedy nejvyšší antropogenní ovlivnění bylo zjištěno v porostu lesknice rákosovité. Předpokládá se, že vliv na společenstva mohl mít okolní biotop (uměle založené travní společenstvo) a průběh počasí v roce průzkumu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.