|
|
VYUŽITÍ KYSELINY PEROCTOVÉ K LÉČBĚ SMÍŠENÝCH PARAZITÁRNÍCH INFEKCÍ
ŠEBESTA, Roman
Tento pokus je považován za pilotní projekt. Nikdo nezkoušel aplikovat pouze KPO do rybničního prostředí. Metodicky bylo postupováno v souladu s projektem Aquaexcel. Výzkum byl zaměřen na 6 modelových rybníků na území pokusnictví VÚRH ve Vodňanech. Zde byla vysazena obsádka K1, L1 a L2. Od 26.6.2013 do 1.8.2013 byly pravidelně odebírány vzorky ryb pro parazitologické vyšetření. 2 tyto rybníky byly označeny jako kontrolní a ve zbývajících 4 došlo k aplikaci KPO v koncentraci 1 mg×l-1.K aplikaci docházelo 1 x nebo 2 x denně.V období od 30.5. do 4.6.2013 zasáhly Jihočeský kraj povodně a dešťové srážky. Dešťová voda společně se splachy z okolí promíchala a zvířila vodní sloupec všech těchto rybníků. Tato událost byla důvodem zvýšeného výskytu parazitární prevalence v počátcích odběrů vzorků, v porovnání s pozdějšími odběry vzorků. Celková incidence parazitů byla však velmi nízká. Líni byli zasaženi více parazitárními druhy, ale v mnohem menším počtu než v případě kaprů. Kaprům byla věnována největší pozornost a tedy i grafické a statistické vyhodnocení. U kaprů byli nalezeni parazité Trichodina sp. na žábrách a kůži, Ichthyophthirius multifiliis na žábrách a kůži, Apiosoma sp. na kůži, Gyrodactylus sp. na kůži. Po aplikaci KPO došlo k statisticky významnému snížení (P<0,01) pouze u Trichodina sp. na žábrách při porovnání kontrolních rybníků s rybníky. Rybniční prostředí se svými fyzikálně chemickými vlastnostmi liší od vody použité v průtočných systémech či v RAS. Pokus nevyšel dle očekávání, ale vzhled k tomu, že byl pilotní, tak nelze označit jako neúspěšný. Tento výzkum dává prostor pro další studie zaměřené na danou tématiku.
|
|
|
Podmínky prostředí při výlovu kaprového rybníka
PAVLÍČEK, Michal
Výlovy rybníků jsou nedílnou součástí rybochovného cyklu v rybníkářství a produkce ryb vůbec. Tato studie byla zaměřena na zjištění podmínek prostředí při výlovu rybníků, založené na porovnání hodnot v síti s rybami v lovišti a mimo síť. Měřené parametry zahrnovaly obsah a nasycení rozpuštěným kyslíkem, teplotu, pH, vodivost a zákal (turbiditu). Měření proběhlo během třech podzimních ( rybníky Potěšil, Jaroslavický dolní, Rod) a dvou jarních výlovů (rybníky Vrbenský přední a Vrbenský nový) vždy v průběhu vydávání ryb ze sítě (nevodu). Měřené parametry byly monitorovány v intervalech 30 minut v síti s rybami a mimo síť ve vzdálenosti 15 m. Při statistickém porovnání hladiny rozpuštěného kyslíku v síti a mimo ni s ohledem na biomasu ryb byl zjištěn statisticky významný rozdíl pouze u čtyřech zátahů z dvanácti vyhodnocených, což znamená, že držení ryb v síti v průběhu vydávání bylo odpovídajícím způsobem ošetřeno zavedením střiku. Při zastavení střiku se projevilo zhořšení podmínek v síti s rybami i samotném lovišti.
|
host ::
RSS.