|
Využití meteorologických dat v hydrologickém modelování na příkladu malého povodí horní Vydry
Vlček, Lukáš ; Šípek, Václav
Příspěvek se zabývá hodnocením malého výzkumného povodí tvořeným dvěma dominantními půdními typy (kryptopodzol, organozem) pramenné oblasti Vydry. Hydrometeorologická a hydropedologická měření jsou doplněná hydrologickým modelem HBV ve snaze odhadnout míru zapojení různých složek povrchového a podpovrchového proudění vody a jejich vliv na odtokový proces. Data byla získána přímým měřením v terénu v průběhu 5-ti hydrologických let (2013-2017). Jde o data půdní vlhkosti odvozené z ret. křivek a z měření potenciálu půdní vody ve dvou hloubkách (20 a 60 cm) na dvou lokalitách, hladiny podzemní vody na 5 místech ve vrchovišti. Vodní stav byl měřen automaticky v závěrovém profilu a také manuálně u dvou pramenů.\nPomocí hydrologického modelu došlo k uspokojivé reprezentaci srážko-odtokového procesu v povodí, režimu půdní vody i kolísání podzemní vody ve svrchní části vrchoviště (organozemi). Celkově je větší množství odtoku z povodí generováno z organozemi a to zejména díky nižší evapotranspiraci rašeliniště oproti ploše kryté kryptopodzolem. V suchých periodách naopak většina odtoku pochází z organominerální půdy (v této studii kryptopodzol) a organozem se na odtoku podílí jen pomalým výtokem ze spodní, dlouhodobě nasycené zóny (část katotelmu).\n
|
|
Vyhodnocení vztahu teploty vody a vydatnosti pramene v oblasti vodní nádrže Švihov
KUŽEL, David
Tato diplomová práce je zaměřena na vyhodnocení vztahu teploty vody a vydatnosti pramene za pomoci vlastního měření. Vybraný pramen se nachází v oblasti vodní nádrže Švihov, přesněji v katastru obce Hulice. V rámci studie byly zkoumány hydrologické poměry, klima, geologie, přírodní poměry, tektonika, hydrogeologie a další možní činitele, které mohly tvorbu odtoku v lokalitě ovlivnit. Práce spočívala v pravidelném pozorování pramene a následném vyhodnocení naměřených dat. Pro zjištění dalších možných závislostí byly naměřené údaje o teplotě vody, vzduchu a vydatnosti pramene porovnávány s údaji o teplotě půdy a její vlhkosti, které byly rovněž získány vlastním měřením. Na měřeném území byly prokázány odlišné závislosti vydatnosti pramene a teploty vody v průběhu roku. Změny vydatnosti a teploty pramene jsou zde způsobovány rychlou infiltrací srážkové vody a následným rychlým odtokem vody ze subpovodí.
|
|
Využití stabilních izotopů vodíku a kyslíku v hydrologii malých experimentálních povodí České a Slovenské republiky
Šanda, M. ; Vitvar, T. ; Holko, L. ; Blažková, Š. ; Bůzek, F. ; Císlerová, M. ; Fottová, D. ; Kostka, Z. ; Kulasová, A. ; Kvítek, T. ; Šnytr, O. ; Tachecí, P. ; Tesař, Miroslav ; Vícha, Z. ; Žlábek, P.
Příspěvek shrnuje 40-letý historický vývoj užití izotopů v hydrologii a hydrogeologii ČR a SR v kontextu vývoje světového. V 9 experimentálních povodích jsou předvedeny řady měření stabilních izotopů .sup.18./sup.O a .sup.2./sup.H a příklady jejich vyhodnocení – jak popis mísení složek odtoku z různých horninových a půdních prostředí, tak výpočet střední doby zdržení vody, jež se pohybuje v rozsahu od 7 do 25 měsíců. Obsah .sup.18./sup.O a .sup.2./sup.H ve dvou profilech Jizery a dvou vrtů na jejím dolním toku ukazuje malou komunikaci říční vody s podzemními vodárenskými zdroji v dolním Pojizeří; tato komunikace ovšem zesiluje s intenzitou čerpání. Obsah .sup.18./sup.O a .sup.2./sup.H v mokřadech a podzemní vodě dvou povodí v Jizerských horách charakterizuje rozdíly v doplňování mokřadů podzemní a srážkovou vodou. Nastíněné perspektivy izotopové hydrologie a hydrogeologie v ČR a SR zahrnují rozšíření výuky a lab. spolupráce, jakož i těsnější propojení s hydrogeochemickými postupy.
|
| |
| |