|
|
Koncentrace organického uhlíku v horských a podhorských vodních tocích
Špringerová, Pavla ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Havlíková, Petra (oponent)
Bakalářská práce se ve své teoretické části zabývá rešerší odborné literatury na téma změn v koncentracích organického uhlíku v povrchových vodách. Důležitou část tvoří hledání příčin a důsledků těchto změn, které by mohly mít velký vliv na celé globální vodní ekosystémy. Jednotné mechanismy řídící proces zvyšování koncentrací organického uhlíku totiž ještě nebyly zcela jasně definovány, a proto i v predikci budoucích následků existují neshody. Praktická část je věnována vlastnímu výzkumu v experimentálních povodích Katedry fyzické geografie a geoekologie (KFGG) Přírodovědecké fakulty (PřF) Univerzity Karlovy (UK) v Praze v povodí Otavy (centrální Šumava a povodí horní Blanice). Výzkum spočíval v terénním průzkumu zájmového území, odběrech vzorků vody a měření základních fyzikálně-chemických parametrů vody. Vzorky vody, odebrané v rámci několika kampaní, byly poté laboratorně analyzovány za účelem stanovení hodnot organického uhlíku v jednotlivých odběrných profilech. Současně probíhala příprava a zpracování dalších dat KFGG z experimentálních povodí se zaměřením na srážko-odtokové procesy. Tato data byla dávána do souvislosti s naměřenými hodnotami organického uhlíku. Výsledky výzkumu ukazují na silnou závislost organického uhlíku na úhrnech srážek a průtocích. Klíčová slova: organický uhlík,...
|
|
|
Metoda čísel odtokových křivek (CN křivky) a její použití v modelech a programech využitelných v rámci projektování KPÚ
ZELNÍČKOVÁ, Hana
Celá práce je psána formou literární rešerše s hlavním zaměřením na metodu odtokových křivek CN vyvinutou americkou Službou na ochranu půdy (SCS Soil Conservation Service) a její využití v modelech a programech vhodných při projektování KPÚ. Metoda CN je modelem infiltrační ztráty a byla původně vytvořena jako celkový model (tedy prostorový i časový) pro převod výšky přívalové srážky na objem přímého odtoku. Je vhodná pro prognózování přímého odtoku způsobeného přívalovým deštěm z povodí o ploše od 5 do 10 km2. Umožňuje výpočet objemu přímého odtoku pro zadanou výšku deště, doby dobíhání, doby koncentrace a také kulminačního průtoku. V projekční praxi může být využita například v navrhování a posuzování technických protierozních opatření. Modelů a programů založených na metodě odtokových křivek - CN je široká škála, proto byly do této práce zahrnuty jen některé z nich. Jedná se o modely WBCM a KINFIL a programy DesQ-MaxQ, HydroCAD a HEC-HMS.
|
|
|
Analýza faktorů ovlivňujících přímý odtok z povodí
NEUBAUEROVÁ, Andrea
Diplomová práce "Analýza faktorů ovlivňujících přímý odtok z povodí" navazuje na bakalářskou práci "Přímý odtok" (direct runoff) vznik, metody stanovení. Hlavním cílem bakalářské práce bylo objasnit základní pojmy problematiky a podrobně vysvětlit rozdělení jednotlivých složek přímého odtoku, který zahrnuje povrchový nasycený a hypodermický odtok. Tato práce je zaměřena na vznik přímého odtoku v povodí. Konkrétně se jedná o subpovodí P6, P52, P53, které se nachází v povodí Kopaninského potoka. Dále se jedná o povodí Jenín I. a II., posledním analyzovaným povodím je Ostřice (SO2). Na povodích se zkoumají faktory ovlivňující přímý odtok. Nelze říci, že vznik přímého odtoku způsobuje pouze jeden faktor. Vždy se jedná o souhrn různých faktorů, mezi které se řadí hlavně atmosférické srážky, druh půdy, vegetace, klimatické či antropogenní podmínky, land use a svažitost území. V bakalářské práci je objasněna problematika více metod separace odtoku, ale tato diplomová práce se zaměřuje hlavně na dvě metody, které slouží pro výpočet poměru přímého odtoku/celkovému odtoku. 1): Empirická metoda GROUND, která separuje hydrogramy středních denních odtoků z povodí. 2): Metoda digitálního filtru Lyne Hollick, separující celkový soustředný odtok na rychlou a pomalou složku a vychází z teorie analýzy signálu. Následně byly výsledky separace odtoku porovnány v závislosti na faktorech ovlivňující vznik přímého odtoku. Jako vstupní data pro výpočet separace odtoku byly použity denní celkové průtoky za hydrologické roky pro každé analyzované povodí.
|
|
|
Přímý odtok - vznik a metody stanovení
NEUBAUEROVÁ, Andrea
NEUBAUEROVÁ, A. Přímý odtok ? vznik, metody stanovení. České Budějovice 2012. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Zemědělská fakulta, obor Pozemkové úpravy a převody nemovitostí. Katedra krajinného inženýrství. Vedoucí práce V. Bystřický. Tato bakalářská práce se zabývá problematikou přímého odtoku (direct run-off) a za hlavní cíl považuje objasnit základní pojmy této problematiky a podrobně vysvětlit rozdělení jednotlivých složek přímého odtoku, který zahrnuje povrchový nasycený a hypodermický odtok. Následně popisuje jeho účast v hydrologickém cyklu, tzn., že je součástí stálého oběhu podzemní a povrchové vody na Zemi. Voda se na zem dostává v podobě srážek, ať už se jedná o sněhové nebo dešťové srážky. Extrémní srážky jsou nebezpečné svoji silou, úhrnem a intenzitou. Díky těmto zmíněným situacím je možný vznik hydrologických událostí, kterými jsou povodně nebo období sucha. Spadlé srážky mají velký vliv na povrchový odtok a transport půdních částic. Při spadu srážek v podobě prudkého a intenzivního deště vzniká odtok přímý. Tato práce je zaměřena na vznik a geneze přímého odtoku. Dále, na faktory ovlivňující odtok, mezi které se řadí klimatické a antropogenní podmínky, vegetace, druh půdy a atmosférické srážky. Jsou zde objasněny vybrané metody případné separace, které jsou podrobně vysvětleny a popsány. V této části problematiky jsou zmíněny metody CN křivek, metoda GROUNG, MPGM, analýza poklesových větví a nakonec metoda digitálního filtru dle Chapmana. Těmito metodami je odtok dělen na základní a přímý.
|
host ::
RSS.