|
|
Vliv tepelné modifikace na vybrané vlastnosti dřeva plantážově pěstovaného topolu
Horníček, Stanislav
Práce se zabývá analýzou procesu tepelné modifikace a posouzením možností využití dřeva plantážově pěstovaného klonu topolu s označením MAX-4 (Populus Nigra a Populus maximowitzii) s modifikovanými vlastnostmi ve výrobcích. Náplní práce je přehled základních informací o běžně využívaných procesech tepelné modifikace a průzkum problematiky týkající se pěstovaní a materiálových vlastností dřeva plantážově pěstovaných dřevin, zejména rychle rostoucích hybridů topolu. Dále pak posouzení možností použití vybraného materiálu na výrobky na základě výsledků provedených experimentů vybraných fyzikálních a mechanických vlastností. Hlavní myšlenkou předkládané práce je prozkoumat míru změny vlastností dřeva klonu topolu po aplikaci procesu tepelné modifikace. Dřevo plantážově pěstovaného topolu má velký potenciál pro budoucí využití. Modifikace jeho vlastností je možný způsob, jak tento levný a rychle rostoucí materiál využít pro vysoce jakostní materiály a zvýšit tak jeho užitné vlastnosti.
|
|
|
Nerovnoměrná tepelná úprava dřeva - vlastnosti
Daněk, Václav
Tato práce se zabývá analýzou vlivu nerovnoměrné tepelné modifikace způsobené horkým lisem o teplotě 200 °C. Zkoumáno bylo bukové hoblované řezivo tepelně modifikované v radiálním i tangenciálním směru. Výsledné vzorky byly podrobeny chemické analýze pomocí spektrofotometrie ke zjištění hloubky průniku tepelné úpravy. Dále byla zkoumána rozměrová stabilita zkušebních těles během máčení po dobu 15 dní. V úvodní části se proto nachází literární přehled a popis tepelné modifikace, také přehled metod využívaných v dnešní praxi. Dále byly nastíněny materiálové vlastnosti dřeva buku a možnosti využití tohoto materiálu. Naměřená data byla statisticky analyzována, výsledky byly prodiskutovány a porovnány s literaturou.
|
|
|
Vliv hydrotermické úpravy na vybrané vlastnosti lisovaného dřeva
Jacko, Ondřej
Tato bakalářská práce se zabývá zjištěním vlivu hydrotermické úpravy na vybrané vlastnosti lisovaného dřeva plantážově pěstovaného topolu a modřínu. Hydrotermická úprava byla prováděna prostředí syté páry při teplotě 90 °C. Mezi zkoumané vlastnosti patřily rozměrová stabilita, hustota a pevnost v ohybu. Rozměrová stabilita byla zkoumána pomocí 4 cyklů máčení a sušení. Rozměrová stabilita byla zaručena u slisovaných vzorků, které byly pařeny 10 dní. Pomocí vaření dřeva v horké vodě ve 4. cyklu se ukázalo, že rozměrově stabilnější je modřín.
|
|
|
Vliv tepelné modifikace na vybrané vlastnosti dřeva plantážově pěstovaného topolu
Horníček, Stanislav
Práce se zabývá analýzou procesu tepelné modifikace a posouzením možností využití dřeva plantážově pěstovaného klonu topolu s označením MAX-4 (Populus Nigra a Populus maximowitzii) s modifikovanými vlastnostmi ve výrobcích. Náplní práce je přehled základních informací o běžně využívaných procesech tepelné modifikace a průzkum problematiky týkající se pěstovaní a materiálových vlastností dřeva plantážově pěstovaných dřevin, zejména rychle rostoucích hybridů topolu. Dále pak posouzení možností použití vybraného materiálu na výrobky na základě výsledků provedených experimentů vybraných fyzikálních a mechanických vlastností. Hlavní myšlenkou předkládané práce je prozkoumat míru změny vlastností dřeva klonu topolu po aplikaci procesu tepelné modifikace. Dřevo plantážově pěstovaného topolu má velký potenciál pro budoucí využití. Modifikace jeho vlastností je možný způsob, jak tento levný a rychle rostoucí materiál využít pro vysoce jakostní materiály a zvýšit tak jeho užitné vlastnosti.
|
|
|
Vliv tepelné modifikace na vybrané vlastnosti bukového dřeva tlakově impregnovaného přírodními oleji
Daněk, Václav
Předmětem předkládané bakalářské práce je analýza procesu tepelné modifikace bukového dřeva (Fagus sylvatica L.) tlakově impregnovaného přírodními oleji a sledování vlivu těchto úprav na fyzikální a mechanické vlastnosti. Dřevo buku bylo tlakově impregnováno přírodním konopným olejem (O 1000) a následně tepelně modifikováno při teplotě 200°C po dobu 3 hodin. Vliv jednotlivých stupňů úpravy (impregnace olejem, tepelná modifikace, kombinace) byl analyzován pomocí zkoušek fyzikálních a mechanických vlastností. Barevné změny (CIELab sytém), rozměrová stabilita a ohybová pevnost byly experimentálně stanoveny a výsledky porovnány se skupinou neupravených (referenčních) vzorků. Výsledky práce byly dále diskutovány a porovnány s odbornou literaturou. Výsledky prokazují zvýšení rozměrové stability o 18% (ASE) pro tepelně modifikované dřeva a 22% pro dřevo impregnované oleji a následně tepelně upravené. Ohybová pevnost se po tepelné modifikaci, v důsledku degradace buněčné stěny, sníţila o 5,2% a zároveň zvýšila o 9% pro dřevo impregnované olejem. Práci by bylo vhodné dále rozšířit o další stupně úpravy (teploty a časy) a druhy olejů (vysychavé, polo vysychavé, nevysychavé).
|
host ::
RSS.