|
|
Vliv perifytonu na rozvoj zooplanktonu v rybnících
TŘEŠŇÁKOVÁ, Nikola
Ve své bakalářské práci jsem studovala rozvoj zooplanktonu ve 12 pokusných rybnících s odchovem juvenilního candáta obecného (Sander lucioperca). V rybnících byly nainstalovány dva různé typy substrátů pro zvýšení výskytu rybničního perifytonu a následný rozvoj ostatních potravních organismů s konečným cílem zvýšit produkci plůdku candáta. Odběry zooplanktonu proběhly na pokusnictví VÚRH JU ve Vodňanech v třítýdenních intervalech jak u první fáze (22. 4. - 2. 6. 2014), tak u druhé fáze (16. 6. - 8. 9. 2014). Vzorky zooplanktonu byly získány přefiltrováním odebrané vody přes tři síta o velikosti ok 71, 189 a 526 mikrometrů. Mým úkolem bylo určit druhové a velikostní složení zooplanktonu v rybnících s různými substráty. Zatímco v první fázi byl sledován rozvoj zooplanktonu v rybnících se substráty z přírodního (vřesovec) a umělého (geotextilie) materiálu společně s rybníky bez substrátové podpory, v druhé fázi byla z důvodu negativních zkušeností namísto substrátu z geotextilie zvolena podpora produkce candáta nasazením potravních ryb larev kapra obecného (Cyprinus carpio) a amura bílého (Ctenopharyngodon idella). V první fázi experimentu nebyl statisticky prokázán vliv testovaných substrátů (dále variant) na druhovou diverzitu, a na početnost zooplanktonu. Nejvyšších průměrných hodnot početností zooplanktonu bylo dosaženo ve variantě se substrátem z vřesovce (829 + - 572 ind.l -1 ), naopak varianta se substrátem z geotextilie vykazovala nejnižší průměrné hodnoty početností (658 + - 502 ind.l -1 ). Zdá se, že substrát z přírodního materiálu má pozitivní vliv na rozvoj zooplanktonu v rybnících. Tento pozitivní vliv však nebyl v druhé fázi experimentu potvrzen. Nejvyšší průměrné hodnoty početnosti zooplanktonu bylo dosaženo u varianty s potravní rybou (407 + - 154 ind.l -1 ) a nejnižší u varianty se substrátem z vřesovce (349 + - 215,2 ind.l -1 ). Vliv testovaných variant v druhé fázi nebyl statisticky prokázán ani u početností, ani u druhové diverzity zooplanktonu.
|
|
|
Hodnocení kvality prostředí Novomlýnského rybníka (k.ú. Nová Bystřice)
NOVOTNÁ, Barbora
Byla sledována sezónní dynamika zooplanktonu, zoobentosu, zastoupení rybí obsádky a hydrochemické a limnologické ukazatele po jednu sezónu, v roce 2014, v lokalitě Novomlýnského rybníka (PP Homolka Vojířov) v blízkosti Nové Bystřice. Podle výsledků byly hodnoceny vlivy podílející se na kvalitě prostředí této malé vodní nádrže. Měření i odběry probíhaly vždy jedenkrát měsíčně od dubna do října (vyjma června) a to v pelagiálu nádrže v jejím nejhlubším místě. Odběr ryb pro stanovení rybí obsádky proběhl jedenkrát, v dubnu téhož roku. Zároveň proběhla dvě měření a odběry na přítoku a odtoku z nádrže. Výsledky tohoto pozorování mohou být užitečné při plánování a managementu vodního hospodaření v nádrži s cílem toto prostředí oživit a popdpořit zastoupení velkého zooplanktonu, hlavně větších filtrujících zástupců rodu Cladocera, který v nádrži chybí.
|
|
|
Vliv přikrmování kapra na druhové složení a dynamiku společensta zooplanktonu rybnících
ŠAUER, Pavel
Cílem práce byl rozbor vlivu přikrmování, v rybnících s obsádkou kapra obecného (Cyprinus carpio), na druhové složení a dynamiku společenstva zooplanktonu. Teoretická část popisuje společenstva planktonních orgnismů, sezónní dynamiku zooplanktonu, hospodaření na rybnících, potravu kapra a metodiku. Praktická část se zabývá na základě získaných vzorků rozborem druhového složení a dynamikou společenstev planktonních organismů.
|
|
|
Reakce půdních vířníků (Rotifera) na chemický stres v substrátech hnědouhelné výsypky
BIZOS, Jiří
Abundance a druhová skladba společenstva půdních vířníků byla zkoumána během dvou období na šesti lokalitách v oblasti Sokolovské uhelné pánve. Na každé lokalitě byly stanoveny 3 plochy, které se lišily stupněm toxicity pro vegetaci a chemickým složením substrátu. Schopnost půdních vířníků tolerovat výsypkové materiály a účinek znečištění byla studována v terénních podmínkách. Na základě výsledků se abundance a druhová skladba společenstev vířníků nelišila v závislosti na chemických vlastnostech prostředí. Společenstvo půdních vířníku bylo spíše než přímým vlivem chemického složení výsypkových materiálů ovlivněno jinými environmentálními proměnnými jako je např. vegetace.
|
|
|
Role vířníků při filtraci oocyst kryprosporidií ve vodním sloupci
BRŮČKOVÁ, Petra
Byla studována schopnost filtrace oocyst Cryptosporidium parvum u vířníků (Brachionus calyciflorus). Průchod oocyst trávicím traktem vířníků je pouze několik minut: Během prvních deseti minut prošlo trávicím traktem 100 vířníků 24300 oocyst kryptosporidií z celkového množství jednoho miliónu oocyst. 93% oocyst bylo po průchodu vířníky mrtvých. Všechny vyloučené oocysty nebyly infekceschopné pro sající BALB/c myši. Oocysty byly degradovány v mastaxu, žaludku a střevě vířníků. Vířníci mohou být používáni v detekci oocyst kryptosporidií ve vodě a účinně snižují jejich počty.
|
host ::
RSS.