|
|
Neenergetické aplikace lignitu
Majzlíková, Petra ; Maršálek, Roman (oponent) ; Janoš, Pavel (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Předložená disertační práce se zabývá vybranými fyzikálně-chemickými aspekty zemědělských a environmentálních aplikací jihomoravského lignitu. Zvláštní pozornost byla věnována chování lignitu ve vodném prostředí a potenciálu využití lignitu jako levného, efektivního a univerzálního sorbentu. V experimentální části disertační práce byly podrobně charakterizovány vodné výluhy lignitu (pH, vodivost, kvalitativní i kvantitativní obsah anorganických složek). Byla potvrzena velmi dobrá schopnost lignitu sorbovat polární (kationaktivní barviva) i nepolární látky (ropné sloučeniny). V poslední části disertační práce byly navrženy a optimalizovány jednoduché metody laboratorní přípravy lignitových granulí za účelem spojení sorpčních schopností lignitu se zlepšením užitných vlastností aplikační formy lignitu (zlepšení manipulace, umožnění řízeného uvolňování lignitu do vodného prostředí apod.). Předložená práce představuje bohatý kompilát výsledků pilotních experimentů, využitelných při dalším směrování aplikovaného výzkumu lignitu coby cenné přírodní suroviny.
|
|
|
Sanace podzemních vod kontaminovaných ropnými látkami
Kabelíková, Eva ; Úterský, Michal (oponent) ; Biela, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce popisuje sanaci podzemních vod, která je kontaminovaná ropnými látkami. V první části jsou popsány způsoby jímání podzemních vod ze zdrojů, způsoby, možnosti a vlastnosti znečištění podzemních vod a charakteristika znečišťujících látek. Dále jsou blíže popsány ropné látky a jejich vlastnosti, jaké jsou způsoby ochrany podzemních vod a likvidace vzniklých havárií. Na závěr první části jsou uvedeny způsoby sanace znečištěných podzemních vod. V druhé části práce je zpracován přehled firem, které provádějí sanační práce a popis jejich technologií řešení.
|
|
|
Skreening schopnosti hlubinné mikroflóry rozkládat ropné látky
Kuanysheva, Assel ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Kryštůfek, Václav (oponent)
Screening schopnosti hlubinné mikroflóry rozkládat ropné látky Abstrakt Cílem práce bylo otestovat bakteriální kmeny hlubinné mikroflóry na jejich schopnost růst na naftě jako příkladu alifatických ropných látek a na toluenu jako příkladu aromatických ropných látek, dále optimalizovat kultivaci vybraného kmene, otestovat jeho růst a mikrobiální aktivitu vybraných kmenů v podmínkách simulujících půdní poměry; posoudit využitelnost těchto kmenů v praktických remediacích kontaminace ropnými látkami. Předložena diplomová práce se zabývá zhodnocením možnosti využití vybraných kmenů hlubinné mikroflóry pro rozklad ropy. Je známo, že některé skupiny mikroorganismů, žijících v třetihorních jílovcích v hloubkách 30-450 m pod povrchem země jsou Schopny rozkládat fosilní organickou hmotu typu kerogenu. Chemické nálezy přitom ukazují, že tato organická hmota se sestává z různě dlouhých alifatických řetězců a je tedy předpoklad že mikroorganismy rozkládající kerogen by mohli být schopni rozkládat i ropu a ropné produkty. Z výsledků našeho experimentu můžeme usuzovat, že benzen a toluen, stejně jako kerogen představují velmi odolné organické sloučeniny a důkazy o jejich mikrobiální degradaci jsou vzácné. Utilizace nafty jako zástupce alifatických látek je lepší než utilizace toluenu jako zástupce aromatických látek....
|
|
|
Sanace podzemních vod kontaminovaných ropnými látkami
Kabelíková, Eva ; Úterský, Michal (oponent) ; Biela, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce popisuje sanaci podzemních vod, která je kontaminovaná ropnými látkami. V první části jsou popsány způsoby jímání podzemních vod ze zdrojů, způsoby, možnosti a vlastnosti znečištění podzemních vod a charakteristika znečišťujících látek. Dále jsou blíže popsány ropné látky a jejich vlastnosti, jaké jsou způsoby ochrany podzemních vod a likvidace vzniklých havárií. Na závěr první části jsou uvedeny způsoby sanace znečištěných podzemních vod. V druhé části práce je zpracován přehled firem, které provádějí sanační práce a popis jejich technologií řešení.
|
|
|
Skreening schopnosti hlubinné mikroflóry rozkládat ropné látky
Kuanysheva, Assel ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Kryštůfek, Václav (oponent)
Screening schopnosti hlubinné mikroflóry rozkládat ropné látky Abstrakt Cílem práce bylo otestovat bakteriální kmeny hlubinné mikroflóry na jejich schopnost růst na naftě jako příkladu alifatických ropných látek a na toluenu jako příkladu aromatických ropných látek, dále optimalizovat kultivaci vybraného kmene, otestovat jeho růst a mikrobiální aktivitu vybraných kmenů v podmínkách simulujících půdní poměry; posoudit využitelnost těchto kmenů v praktických remediacích kontaminace ropnými látkami. Předložena diplomová práce se zabývá zhodnocením možnosti využití vybraných kmenů hlubinné mikroflóry pro rozklad ropy. Je známo, že některé skupiny mikroorganismů, žijících v třetihorních jílovcích v hloubkách 30-450 m pod povrchem země jsou Schopny rozkládat fosilní organickou hmotu typu kerogenu. Chemické nálezy přitom ukazují, že tato organická hmota se sestává z různě dlouhých alifatických řetězců a je tedy předpoklad že mikroorganismy rozkládající kerogen by mohli být schopni rozkládat i ropu a ropné produkty. Z výsledků našeho experimentu můžeme usuzovat, že benzen a toluen, stejně jako kerogen představují velmi odolné organické sloučeniny a důkazy o jejich mikrobiální degradaci jsou vzácné. Utilizace nafty jako zástupce alifatických látek je lepší než utilizace toluenu jako zástupce aromatických látek....
|
|
|
Neenergetické aplikace lignitu
Majzlíková, Petra ; Maršálek, Roman (oponent) ; Janoš, Pavel (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Předložená disertační práce se zabývá vybranými fyzikálně-chemickými aspekty zemědělských a environmentálních aplikací jihomoravského lignitu. Zvláštní pozornost byla věnována chování lignitu ve vodném prostředí a potenciálu využití lignitu jako levného, efektivního a univerzálního sorbentu. V experimentální části disertační práce byly podrobně charakterizovány vodné výluhy lignitu (pH, vodivost, kvalitativní i kvantitativní obsah anorganických složek). Byla potvrzena velmi dobrá schopnost lignitu sorbovat polární (kationaktivní barviva) i nepolární látky (ropné sloučeniny). V poslední části disertační práce byly navrženy a optimalizovány jednoduché metody laboratorní přípravy lignitových granulí za účelem spojení sorpčních schopností lignitu se zlepšením užitných vlastností aplikační formy lignitu (zlepšení manipulace, umožnění řízeného uvolňování lignitu do vodného prostředí apod.). Předložená práce představuje bohatý kompilát výsledků pilotních experimentů, využitelných při dalším směrování aplikovaného výzkumu lignitu coby cenné přírodní suroviny.
|
|
| |
|
|
Ekologické vodohospodářské havárie v okrese Tábor v období 1995 - 2005
URBAN, Jan
Ekologické vodohospodářské havárie v okrese Tábor v období 1995 - 2005 V rozvinuté, hustě osídlené zemi rostou nároky na vodu, která je nepostradatelná pro život na Zemi a pro výrobní procesy lidské společnosti. Zajišťování krytí potřeby vody se v posledních letech stává limitujícím faktorem rozvoje prakticky všech hospodářských sfér. Vodní hospodářství se tak dostává do popředí veřejného zájmu. Nároky pochopitelně rostou i v dalších hospodářských sférách a oblastech života. Naplňování těchto požadavků je spojeno s řadou činností, které mají určitý vliv na čistotu vod. Vedle trvalého znečišťování, či ovlivňování kvality vody se hovoří i o vodohospodářských haváriích. Jedná se zpravidla o akutní stavy, které mají negativní vliv na užitné vlastnosti vody a způsobují biologické, hygienické, estetické a další závady. Opatření k sanaci havárií bývají pracná a také finančně nákladná. Proto je cílem všech sfér činností zavčas předejít znečišťování povrchových, či podzemních vod. Předmětem této práce bylo posouzení ekologických vodohospodářských havárií v okrese Tábor v období 1995 {--} 2005. Na základě řešených případů byla snaha o analýzu příčin vzniku havarijních situací, hodnocení mechanismů řešení vodohospodářských havárií a hodnocení jejich důsledků. Z dosavadních poznatků se vyvozovaly závěry jak pro sféru prevence, akčně-sanační část, tak pro oblast finální konsolidace stavu. Z dostupných dat let 1995 {--} 2005 vyplynulo, že na území okresu Tábor bylo šetřeno 142 havarijních případů znečištění, či ohrožení povrchových a podzemních vod, popř. technických poruch v dané oblasti. Nejvíce havarijních stavů bylo evidováno v zemědělství a vodním hospodářství (po 24 % případů), další havárie byly evidovány v potravinářském průmyslu (13 %) a dopravě (16 %). Velmi závažné havarijní stavy nastaly na produktovodu, který protíná území okresu. Ze závadných látek havárie nejčastěji způsobily ropné produkty a to v 52 případech, statková hnojiva a další látky využívané v zemědělství způsobily havárie v 41situacích. Na vzniku havárií se nejvíce podílel lidský faktor a to hned v celé jedné polovině případů. Z výsledků dále vyplývá, že v 18 případech havárie zasáhly území ochranných pásem vodních zdrojů, ve 4 případech to bylo v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Třeboňsko. Při 21 haváriích byl také zaznamenán úhyn ryb, nebo jiných vodních živočichů. Z uvedené bilance a poznatků se pro oblast prevence dospělo k těmto závěrům: stavby, zařízení nebo činnosti, které mohou ovlivnit vodní poměry se uskutečňují se souhlasem vodoprávních úřadů. Jejich stavebně-technické provedení zpravidla nekoliduje s platnými předpisy a normami. Po stránce prevence je nezbytné dodržování zákonných ustanovení týkající se zejména periodických kontrol a revizí objektů určených ke skladování a manipulaci se závadnými látkami, dále provozování kontrolních systémů a využívání prostředků vhodných i pro vodní hospodářství. Jak pro oblast preventivní, tak i pro kontrolní a vlastní sanační činnost by bylo vhodné uplatňovat jednoduché analytické prvky. Negativem při řešení havárií je absence zpětné vazby, výsledků z laboratoře. Více pracovišť a provozů by si zasloužilo vybavit protihavarijními prostředky, soupravami. Havarijní plány by měly být výrazně zjednodušeny, dosavadní rozsah přenesen do provozních předpisů. V zájmu ochrany ryb a dalších vodních živočichů by měla být rozšířena spolupráce s veterinárními orgány a odbornými pracovišti. Legislativní rozdělení kompetencí pro oblast podzemních vod poněkud komplikuje možnosti řešení havarijních situací.
|
host ::
RSS.