|
|
Specifika ošetřovatelské péče o romskou minoritu v rámci agentur domácí péče
KASOVÁ, Simona
Romská minorita je v České republice minoritou početnou a v současné době i velmi diskutovanou. Jelikož se jedná o jednu z nejpočetnějších minorit v České republice, tak se s jejími příslušníky nesetkávají při výkonu svého povolání jen sestry ve zdravotnických zařízeních, ale i sestry pracující v agenturách domácí péče. Pro romskou rodinu je až téměř povinností pečovat v domácím prostředí a v rodinném kruhu o své nemocné a umírající. V této péči stále přetrvávají prvky romských tradic, které se ovšem mnohdy vylučují s léčebným režimem. I přesto mají již sestry z agentur domácí péče s ošetřováním romských pacientů bohaté zkušenosti a už i někteří Romové připouštějí využití služeb agentury domácí péče. Tato diplomová práce na téma Specifika ošetřovatelské péče o romskou minoritu v rámci agentur domácí péče se v teoretické části zabývá historií, komunikací, náboženstvím, tradicemi a způsobem života romské minority, dále se pak zaměřuje na historii a náplň práce agentur domácí péče, na etiku umírání a smrti ve zdravotnictví a na základní informace z oblasti paliativní péče. Druhá část diplomové práce je zaměřena na kvantitativní a kvalitativní výzkum. Kvantitativní výzkum byl proveden formou dotazníku pro sestry pracujících v agenturách domácí péče. Na tomto výzkumném šetření se podílelo 71 sester z vybraných agentur domácí péče z celé České republiky. Kvalitativní výzkumné šetření bylo uskutečněno prostřednictvím polostandardizovaných rozhovorů s 15 příslušníky romské minority. Cíle práce, kterými byly: Zjistit využití služeb agentur domácí péče romskou minoritou. Zjistit specifika ošetřovatelské péče o umírajícího příslušníka romského etnika, byly naplněny. K cílům byly stanoveny 3 hypotézy ? H1: Sestry z agentur domácí péče se již setkaly s ošetřováním příslušníků romského etnika. H2: Romská minorita využívá služeb agentur domácí péče. H3: Sestry z agentur domácí péče znají specifika ošetřovatelské péče o romskou minoritu. Hypotézy H1 a H2 byly přijaty. H3 nebyla přijata, neboť ze statistického vyhodnocení kvantitativního šetření vyplynulo, že sestry specifika ošetřovatelské péče neznají. Ke kvalitativnímu výzkumnému šetření byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Znají příslušníci romského etnika možnosti pomoci domácích agentur při péči o umírajícího člena rodiny? Mají zájem příslušníci romské minority o pomoc sester z agentur domácí péče, při ošetřování umírajícího příbuzného? Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o umírajícího příslušníka romské minority? Výsledky výzkumného šetření této diplomové práce byly použity pro vytvoření manuálu specifik ošetřovatelské péče o umírajícího romského pacienta. Tento manuál byl zaslán vybraným agenturám domácí péče. Informace v manuálu mohou posloužit i sestrám v ambulantních a lůžkových částech zdravotnických zařízení. Neboť znalosti z oblasti péče o umírajícího příslušníka romské minority v domácím prostředí, mohou těmto sestrám napomoci k pochopení chování, komunikace, způsobu života i životních hodnot těchto pacientů při hospitalizaci. Celá diplomová práce může také v praxi sloužit jako ukazatel nedostatečné informovanosti romské minority o službách agentur domácí péče a nutnosti rozšíření informovanosti o těchto službách romskému etniku.
|
|
|
Sociální patologie z pohledu sociálně vyloučených Romů
JUREČKOVÁ, Monika
Předkládaná diplomová práce je zaměřená na vybrané sociálně patologické jevy z pohledu sociálně vyloučených adolescentních Romů. Práce je rozdělena na dvě části. V teoretické části nejprve objasňuji pojmy jako je sociální norma, deviace a její základní teorie, kultura chudoby, zabývám se též delikventním a kriminálním chováním v kontextu etnicity, dále popisuji sociální patologii romské menšiny, sociálním vyloučením romského etnika včetně problematiky sociálně vyloučených lokalit a na závěr teoretické části objasněním pojmu Rom či romské etnikum. Cílem diplomové práce je identifikovat, jak adolescentní Romové a Romky žijící v sociálně vyloučených lokalitách, vnímají sociální patologii. Vzhledem k cíli a specifičnosti výzkumného souboru i výzkumného šetření, jsem zvolila kvalitativní výzkum, metodu dotazování a techniku polostandardizovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Cílový soubor představuje 14 respondentů/tek ve věku od 13 do 20 let. Respondenty/tky jsem oslovila v následujících dvou sociálně vyloučených lokalitách: ? ubytovna pro neplatiče ? ubytovna sídlištního typu Výsledkem práce je zjištění, jaké jevy vnímají romští sociálně vyloučení adolescenti za patologické a jaké za normu a zda přestavují konkrétně pro ně standard či do jaké míry s nimi mají osobní zkušenosti.
|
|
|
Specifika práce s romskými klienty nízkoprahového zařízení
VOHÁŇKOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá specifickou problematikou práce s romskými klienty nízkoprahového zařízení. Teoretická část je vymezena charakteristikou romského etnika v České Republice a jeho současnou situací, dále obecnou charakteristikou nízkoprahových služeb a zařízení a vymezením činnosti nízkoprahového zařízení pro děti a mládež. Závěr teoretické části práce patří příkladu dobré praxe ve středočeském kraji, konkrétně Nízkoprahovému zařízení pro děti a mládež Domek. Praktická část obsahuje výsledky získané z polostukturovaných rozhovorů s pracovníky středočeských nízkoprahových zařízení, kteří pracují přímo s romskými uživateli. Z těchto výsledků vyplývá, že většina dotazovaných pracovníků reflektuje rozdíl v poskytování služeb NZDM romským a neromským uživatelům přičemž za specifický přístup považují zejména srozumitelnost komunikace a respektování odlišných projevů emocí při komunikaci. Většina dotazovaných pracovníků NZDM uvedla, že uvedené specifické metody práce směrem k romským uživatelům aplikují. Dále bylo zjištěno, že práce s romskými uživateli předpokládá určité znalosti a dovednosti pracovníka v NZDM.
|
|
|
Doučování romských dětí na Kutnohorsku
VOHÁŇKOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá problematikou vzdělávání romských dětí a doučováním, které je realizováno v Komunitním a edukačním centru Maják v Kutné Hoře. Teoretická část je vymezena k charakteristice romského etnika v České Republice a Kutnohorské lokality až po problematiku vzdělávání romských dětí. Praktická část obsahuje výsledky dotazníků vyplněných klienty Komunitního a edukačního centra Maják v Kutné Hoře, kteří zde využívají službu doučování. Z těchto výsledků vyplývá, že naprostá většina romských dětí potřebuje znovu vysvětlit látku, kterou probírají ve škole. Dále bylo zjištěno, že se děti jinde než na kroužku doučování neučí a tuto službu považují za pomoc. Ukázalo se, že téměř u všech došlo k prokazatelnému zlepšení školního prospěchu.
|
host ::
RSS.