|
|
Vlastnosti a dovednosti sester z pohledu sester a pacientů
FIEDLEROVÁ, Miroslava
Ošetřovatelství se rozvíjí a stává se oborem s vědeckou základnou a vzdělanými pracovníky. Díky tomu je ošetřovatelská péče kvalitnější a bezpečnější. Sestry získávají prestiž, důležitost a autonomii. Cílem této práce bylo zmapovat, jak své vlastnosti a dovednosti vnímají sestry a jaký pohled na stejné vlastnosti a dovednosti sester mají pacienti. Výzkumné šetření bylo provedeno pomocí kvantitativní metody formou nestandardizovaného dotazníku. Výzkum byl orientován na názor sester a pacientů, proto první výzkumný soubor tvořily všeobecné sestry a druhý výzkumný soubor tvořili pacienti lůžkových oddělení a ambulancí. Byly použity dva typy dotazníků, jeden byl určen pro všeobecné sestry a druhý pro pacienty. Dotazníky obsahovaly identické otázky, abychom mohli provést srovnávací analýzu odpovědí od sester a pacientů. Analýza dat prokázala, že všeobecné sestry hodnotí své praktické i komunikační dovednosti lépe než pacienti. Dále bylo zjištěno, že pacienti považují komunikační dovednosti sester za nejvýznamnější dovednost, na rozdíl od sester, které označily za nejdůležitější při poskytování ošetřovatelské péče praktickou dovednost sester. Při porovnávání výsledků, byly zjištěny velké rozdíly v odpovědích od obou skupin.. Především se jednalo o oblast komunikačních dovedností sester. Pacienti volili záporné odpovědi na otázky, zda se sestry ptají na názory pacientů a zda sestry umí komunikovat s rodinou pacienta. Toto negativní zjištění potvrdilo, že oblast komunikace je stále problémem ošetřovatelství a měla by jí být věnována větší pozornost. Je zásadní trénovat komunikační dovednosti sester.
|
|
|
Podíl sestry při snižování utrpení nemocných
DAŇKOVÁ, Patricie
Bakalářská práce se zabývá podílem sestry na snižování utrpení nemocných. Součástí textu je současný stav problematiky ošetřovatelské péče o trpícího nemocného. Výzkumná část této práce byla vytvořena pomocí kvalitativního šetření technikou nestandardizovaného rozhovoru a pozorování u pacientů a sester v nemocnici Kutná Hora. Cílem práce je zjistit, v jakých situacích se sestra podílí na snižování utrpení nemocných. Zjistit techniky, kterými se sestra podílí na snižování utrpení nemocných. Zjistit, jak vnímá pacient sestru při snižování jeho utrpení. Výzkumné šetření ukázalo, v jakých oblastech nemocní nejčastěji trpí, kde a jak by sestry měly zlepšit svůj přístup. Práce měla pomoci najít slabá místa při poskytování ošetřovatelské péče trpícím, zmapovat, zda jsou sestry při své práci aktivní, mají lidský přístup a poskytují kvalitní péči. Bakalářská práce bude poskytnuta vedení nemocnice, může být doplňujícím zdrojem informací pro studium dané problematiky a výsledky výzkumného šetření mohou sloužit jako edukační materiál pro sestry, pracující nejen na lůžkách následné péče, ale také na odděleních akutních lůžek, protože utrpení u nemocných se vyskytuje ve všech klinických oborech. Aby se sestry mohly podílet na snížení utrpení účelně, musí hlavně o něm vědět a věnovat mu dostatečnou pozornost.
|
|
|
Úloha sestry v primární péči o děti trpící enurézou
VYSTRČILOVÁ, Kateřina
Výzkumné šetření ukázalo, že nejčastěji porušenou potřebou enuretických dětí je potřeba vyprazdňování moče s problémem pomočování, potřeba jistoty a bezpečí s projevovanými pocity studu nejen enuretickými dětmi ale i jejich rodiči a potřeba příjmu tekutin s problémem nedodržování dostatečného přísunu v průběhu dopoledních a brzkých odpoledních hodin a jím způsobeným pocitem žízně. Dle sester jejich hlavní úloha spočívá v edukaci rodičů a jejich enuretických dětí v oblasti režimu příjmu tekutin a vyprazdňování moče a provádění základních vyšetření moče. Ošetřovatelská péče poskytovaná sestrou v ordinaci PLPDD enuretickým dětem je dostatečná, sestry si problémů v potřebách enuretických dětí všímají a to se snaží také řešit. Bohužel ale enuretické děti a jejich rodiče o zásadách léčebného režimu edukují špatně, zpětnou vazbu nezjišťují a o dodržování doporučených pravidel se dále nezajímají. Informovanost sester pokulhává především v pravidlech správného pitného režimu, zásadách správného hygienického režimu a užívání hygienických pomůcek u starších dětí, pravidlech buzení dětí na vymočení rodiči a především ve znalostech o fyziologickém vývoji dítěte v regulaci močení a jeho výchovy pomocí 7 kroků. Informovanost rodičů enuretických dětí je v pravidlech léčebného režimu dostačující. Správné informace získávají zřejmě od praktických lékařů a nefrologů a jiných zdrojů jako je internet. Bohužel informovanost v oblastech problematiky enurézy (pojem, příčiny, věková hranice patologie pomočování) a vývoje dítěte v regulaci močení a jeho výchově pomoví 7 kroků je nedostačující. Rodiče děti na nočník vysazují předčasně nejvíce před 1 rokem života a tím přispívají ke vzniku onemocnění pomočováním. Celkově svou informovanost rodiče bohužel hodnotí za nedostačující.
|
|
|
Role sestry během akutního příjmu pacientů s traumatem
KOTRČOVÁ, Ivana
V současnosti je úrazovost na třetím místě příčin úmrtí na území České republiky. Pozornost laické i odborné veřejnosti se soustředí především na prevenci úrazů, ale také na zlepšení organizace péče o pacienty s traumatem. Prioritou je dobrá návaznost přednemocniční neodkladné péče a nemocniční péče. Sestry hrají významnou roli během akutního příjmu pacienta s traumatem do nemocniční péče, jsou spojujícím článkem všech členů multidisciplinárního týmu, jejichž společným posláním je pacient a saturace jeho potřeb. Vlivem měnící se role sester se v moderním pojetí ošetřovatelství dostávají sestry na rovnocennou pozici spolu s lékaři i ostatními zdravotnickými profesemi. Každá sestra musí dokonale ovládat své kompetence, neboť jedině tehdy může poskytovat kvalitní ošetřovatelskou péči pacientům s traumatem v akutní fázi jejich příjmu. V teoretické části práce jsou vymezeny role a kompetence sester plynoucí z platné legislativy. Nechybí kapitoly zabývající se jednotlivými úrazy a organizací péče o pacienta s traumatem. V závěru teoretické části je kapitola zabývající se holistickou péčí o pacienta, zahrnující etickou péči, problematiku role nemocného a význam spolupráce s rodinou pacienta s traumatem, který je akutně přijímán do nemocniční péče. V empirické části práce byly stanoveny tři cíle. Zjistit spolupráci sester s ostatními členy multidisciplinárního týmu, dále zjistit, zda sestry, které se podílí na příjmu pacienta s traumatem do nemocniční péče, mají znalosti o vlastních kompetencích vyplývajících z vyhlášky č. 424/2004 Sb. Třetím cílem bylo zjistit, jak pacienti s traumatem vnímají proces přijetí do nemocniční péče. Na základě těchto cílů byly stanoveny dvě hypotézy a dvě výzkumné otázky. Cíle se podařilo naplnit, obě hypotézy byly potvrzeny a otázky zodpovězeny. Výzkum byl proveden na základě kvantitativně kvalitativního šetření na odděleních vybraných nemocnice, kam jsou prostřednictvím zdravotnické záchranné služby směřováni pacienti s akutním traumatem. Pro kvantitativní výzkum byla zvolena metoda dotazování za pomoci dotazníků. Metodou kvalitativního výzkumu byly rozhovory vedené s pacienty. Respondenty tvořilo 117 sester a 5 pacientů.
|
|
|
Postavení sester v interních odborných ambulancích
ŠŤASTNÁ, Věra
Současné postavení sester v interních ambulancích je vyjímečné a náročné. Bez sester si fungující zdravotnictví nelze představit. Sestra v ambulanci má několik rolí, které musí umět současně a plynule zvládat {--} role edukátorky, advokátky, manažerky, poskytovatelky oš. péče, mentorky, výzkumnice, nositelky změn. Velmi důležitý je i vzájemný vztah lékaře a sestry {--} přátelský, ohleduplný, vzájemně se respektující a jejich spolupráce by měla mít rovnoprávný vztah. V interních odborných ambulancích se léčí pacienti s onemocněním vnitřních orgánů. Sestry jsou významným článkem ošetřovatelského týmu. V interních ambulancích dochází k prvnímu kontaktu klienta se zdravotnickým personálem. Je zde nutné profesionální jednání a komunikace s pacientem. Bez komunikace mezi sestrou a nemocným člověkem je nemyslitelná kvalitní ošetřovatelská péče. Pacienti se různě odlišují svým chováním a reakcemi, ale určité projevy chování jsou některým skupinám společné. Tento výzkum byl zaměřen na {\clq}qPostavení sester v interních odborných ambulancích``. Cílem práce bylo zjistit postavení sester ve vybraných interních odborných ambulancích. Pro uskutečnění tohoto cíle byl použit kvalitativní výzkum. Technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor s 35 standarizovanými otázkami, který probíhal se sestrami ve vybraných interních odborných ambulancích a byl zcela anonymní. Z každé interní odborné ambulance byl proveden rozhovor se třemi sestrami. Výzkum probíhal ve vybraných interních odborných ambulancích ve Fakultní nemocnici Motol v Praze. Výzkumného šetření se zůčastnilo 9 sester {--} 3 sestry z diabetologické, 3 sestry z endokrinologické, 3 sestry z revmatologické ambulance. Na základě rozhovorů se sestrami z jednotlivých odborných ambulancí, byly vytvořeny kasuistiky. Ty tvořily výzkumný podklad pro sestavení 12 kategorizačních tabulek, kde jsou sumarizovány nejdůležitější výsledky výzkumu. Naším výzkumným šetřením a splněním cíle našeho výzkumu jsme zjistili, že postavení sester ve vybraných interních odborných ambulancích je průměrné a nedoceněné. Na sestry v interních odborných ambulancích jsou kladeny vysoké nároky převážně v oblasti komunikace s pacienty a ostatními zdravotnickými pracovníky. Výzkumem dále bylo zjištěno, že sestry nejvíce v ambulanci zastávají roli edukátorky, jejich náplň práce tvoří převážně administrativní a ošetřovatelská činnost, mají vhodné pracovní podmínky pro svoji práci, edukují pacienty ústní formou a praktickou ukázkou, sestry v ambulancích mají více psychické projevy stresu, sestry z ambulancí mají možnost výběru relaxačních aktivit.
|
host ::
RSS.