|
|
Režimová opatření a kardiologický pacient
BOROVKOVÁ, Michaela
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku režimových opatření doprovázejících kardiologického pacienta. Jelikož je ale pojem kardiologický pacient velice rozsáhlý, stanovili jsme si výlučně jedno kardiologické onemocnění, a to infarkt myokardu. Teoretická část práce je věnována charakterizaci onemocnění infarktu myokardu, pojmu prevence a specifičtěji sekundární prevenci a jednotlivým režimovým opatřením pro pacienty po infarktu myokardu. Dále se v této části objevuje zmínka o roli sestry, která pečuje o pacienta a v neposlední řadě jsou zde uvedeny problémy, doprovázející doporučovaná režimová opatření a jejich dodržování. Praktická část zahrnuje stanovení dvou cílů. Prvním bylo zjistit, jaká režimová opatření jsou v rámci sekundární prevence doporučována kardiologickým pacientům. Druhý měl za úkol zmapovat úlohu sestry v edukačním procesu režimových opatření. Pro práci bylo použito kvalitativní výzkumné šetření, prováděné pomocí nestandardizovaných polostrukturovaných rozhovorů. S 10 sestrami z oboru kardiologie a 6 pacienty po proběhlé příhodě infarktu myokardu s měsíčním odstupem. Hlavním tématem byla doporučovaná režimová opatření a edukační proces, díky kterému dochází k předávání informací. Výzkumné šetření ukázalo uspokojivou informovanost a orientovanost kardiologických sester v problematice. Svou roli sestry znají velmi dobře a jsou si vědomy toho, co tato role zahrnuje. Výzkum ale také odhalil negativní složku edukačního sdělení, a to nedostatečný časový prostor pro jeho úspěšnou a kvalitní realizaci. Přínosem této bakalářské práce by mělo být usnadnění ošetřovatelské péče a pomoc kardiologickým sestrám. Měla by jim nabídnout materiál, kde bude shrnuto vše, co se týká problematiky doporučovaných režimových opatření pro pacienty s infarktem myokardu.
|
|
|
Postoj veřejnosti k prevenci onemocnění a možnosti sestry v této problematice
VLADYKOVÁ, Kateřina
Abstrakt Téma bakalářské práce zní {\clqq} Postoj veřejnosti k prevenci onemocnění a možnosti sestry v této problematice``. Definice zdraví byla přijata v roce 1946 Světovou zdravotnickou organizací: {\clqq}Zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody a nejen nepřítomnost nějaké choroby. Lidé své zdraví mohou ohrozit, ale na druhou stranu ho mohou chránit a obnovovat. Je proto důležité motivovat, podporovat a poskytnout lidem dostatek informací, aby mohli o své zdraví pečovat správně. Bakalářská práce je tvořena ze dvou částí a to z teoretické a výzkumné. Teoretická část je zaměřena na preventivní prohlídky, nejrůznější typy očkování, ať už se jedná o zákonem povinná očkování, doplňující očkování či mimořádné očkování, dále pak na výchovu ke zdraví a prevenci jako takovou. Výzkum byl tvořen na základě kvantitativního výzkumu. Metodou sběru dat bylo použito dotazování, technikou dotazníku. Výzkumným souborem byli občané z řad nezdravotnické veřejnosti pocházející z více krajů ČR. Celkem bylo rozdáno 150 dotazníku, návratnost byla 100%. Výzkumu se účastnili občané z řad nezdravotnické veřejnosti od 18 let, všech úrovní vzdělání a různých typů povolání. Věková kategorie byla rozdělena do tří skupin, první byla od 18 {--} 35 let, druhá 36 {--} 49 let a třetí skupinu zastoupili občané starší 50 let. Druhé kritérium dle úrovně vzdělání bylo rovněž rozděleno do tří skupin, kdy do první skupiny byli zařazeni občané se základním vzděláním nebo SOU bez maturity, do druhé byli začleněni občané se SOU s maturitou nebo středoškolským vzděláním a třetí skupinu zastupovali občané s vyšším odborným vzděláním nebo vysokoškolským vzděláním. Třetí kritérium bylo porovnání dle typu povolání, kde občané byli zařazeni buď do skupiny pracující v administrativní sféře nebo pracující v dělnických profesích - manuálně pracující občané. Cílem bakalářské práce bylo zjistit postoj nezdravotnické veřejnosti k prevenci onemocnění všeobecně, zejména k preventivním prohlídkám a očkování. Dalším cílem práce bylo zjistit, jak si nezdravotnická veřejnost představuje svoji roli v péči o své vlastní zdraví a posledním cílem bylo zjistit, jak si nezdravotnická veřejnost představuje roli sestry v péči o jejich zdraví. Mimo hlavních cílů jsme si stanovily i dva dílčí cíle. Porovnat názory lidí na prevenci onemocnění dle věku, úrovně vzdělání a typu povolání a druhým dílčím cílem bylo zmapovat přání a návrhy skupin občanů z řad nezdravotnické veřejnosti z hlediska péče o jejich vlastní zdraví dle věku, úrovně vzdělání a typu povolání. Bylo stanoveno a potvrzeno 6 hypotéz. Občané z řad nezdravotnické veřejnosti chodí na preventivní lékařské prohlídky H1, občané z řad nezdravotnické veřejnosti sledují povinná očkování H2, občané z řad nezdravotnické veřejnosti do 35 let přistupují aktivně k péči o své vlastní zdraví H3, občané z řad nezdravotnické veřejnosti starší 50 let očekávají aktivitu ze strany zdravotníků v péči o své zdraví H4, občané s vysokoškolským vzděláním přistupují k prevenci onemocnění aktivněji než občané s nižším vzděláním a občané z řad nezdravotnické veřejnosti pracující v administrativě mají snazší přístup k informacím týkající se problematiky prevence onemocnění než občané pracující v dělnických profesích. Práce by mohla sloužit jako studijní materiál a rovněž jako podklad pro sestry při tvoření preventivních programů pro veřejnost a tím zlepšit informovanost široké populace.
|
|
|
Role sestry v následné péči u pacienta po reimplantaci totální endoprotézy kyčle
KLAPAČOVÁ, Kateřina
Cílem této práce je zjistit, zda sestry poskytují specifické intervence pacientům po reimplantaci totální endoprotézy kyčle dle projevů ošetřovatelských diagnóz nebo standardně dle provedeného výkonu. Dalším cílem je zjistit konkrétní požadavky pacientů po reimplantaci totální endoprotézy kyčle, a dle možností vytvořit mapu péče. Posledním cílem je zjistit, zda mají pacienti po reimplantaci totální endoprotézy kyčle dostatek informací o prevenci možných komplikací.K získání potřebných dat byl proveden kvantitativní výzkum v kombinaci s výzkumem kvalitativním.Hypotéza, že sestry poskytují ošetřovatelské intervence standardně, bez rozdílu, zda jde o pacienty po primární implantaci totální endoprotézy, či o pacienty po reimplantaci totální endoprotézy kyčle, potvrzena nebyla. Druhá hypotéza, že si sestry neuvědomují, že by se ošetřovatelská péče o klienty po reimplantaci totální endoprotézy kyčle mohla lišit od ošetřovatelské péče o klienty po primární implantaci totální endoprotézy kyčle, potvrzena nebyla.
|
|
|
Zajištění neonatologické transportní služby z ošetřovatelského hlediska
SCHWARZOVÁ, Lucie
Přestože se v posledních letech díky transportům ?in utero? (před porodem) podařilo koncentrovat porody předčasně narozených dětí do perinatologických center, stále zůstává určitý počet novorozenců, kteří se narodí mimo centra a vyžadují převoz na specializovaná pracoviště. Transport novorozence má své zvláštnosti v terapeutických postupech a vyžaduje odlišné vybavení pro zajištění intenzivní nebo resuscitační péče a je zajišťován převozovou službou pro novorozence, která je nedílnou součástí regionálního systému diferencované péče o novorozence. Cílem práce je: Cíl 1: Charakterizovat současné zajištění neonatologické transportní služby. Cíl 2: Zmapovat úlohu ošetřovatelského personálu při zajištění neonatologické transportní služby. Cíl 3: Zjistit, zda sestry při zajištění neonatologické transportní služby pracují metodou ošetřovatelského procesu.Na základě těchto cílů byla stanovena hypotéza a výzkumné otázky.Hypotéza 1: Přítomnost specializoavné sestry při zajištění neonatologické transportní služby je nezastupitelná.Výzkumná otázka 1: Jaká je úloha sestry při zajištění neonatologické transportní služby? Výzkumná otázka 2: Jakou formou je realizován ošetřovatelský proces při zajištění neonatologické transportní služby? Vlastním šetřením byla potvrzena hypotéza a byly zodpovězeny výzkumné otázky. Cíl práce byl splněn. Výsledkem diplomové práce je vytvořený standard ?Ošetřovatelská péče o novorozence během transportu.?
|
|
|
Znalosti odborné krizové intervence u sester na standardních interních a chirurgických odděleních
SOCHOROVÁ, Alena
Krizová intervence představuje odbornou pomoc člověku v krizi. Každý člověk svou krizi prožívá specifickým způsobem. Krizová intervence neznamená jen komunikační dovednosti, které v sobě zahrnují verbální, nonverbální a paraverbální složku. Krizová intervence je doménou zejména psychiatrických oddělení, přesto je důležitá její znalost i na odděleních nezabývajících se nemocemi duševními. Ve zdravotnictví ČR jsou normy pro poskytování krizové intervence prozatím definovány nejasně. Jako specifický odborný výkon jí ve zdravotnictví poskytuje klinický psycholog, v rámci psychoterapie potom osoby kompetentní provádět systematickou psychoterapii ve zdravotnictví (klinický psycholog, lékař - psychiatr s předepsaným vzděláním). Postupy odborné krizové intervence mohou ale jistě být součástí běžné komunikace zdravotníků s klienty. Komunikační dovednosti patří k základním pracovním nástrojům sestry. Znalosti krizové intervence u sester a jejich využití při komunikování s klienty představuje významné zkvalitnění ošetřovatelské péče o klienty, kteří se nacházejí v krizové situaci. Kapitola současný stav se zabývá krizí, krizovou intervencí, ošetřovatelskou problematikou a rolí sestry při krizové intervenci. Cílem práce bylo zjistit znalosti sester o odborné krizové intervenci. V průběhu výzkumu jsem se zaměřila na znalosti sester vlastní odborné krizové intervence, dále jak sestry vnímají důležitost profesionální komunikace s pacienty a v neposlední řadě zda vnímají pacientovi problémy pouze na úrovni somatické nebo zda se dokáží přenést i do složky psycho {--} socio {--} duchovní jednoty člověka i s vnímáním lidských krizových stavů. První stanovená hypotéza znějící {\clqq}Sestry mají nedostatečné znalosti o odborné krizové intervenci.`` byla potvrzena. Druhá stanovená hypotéza {\clqq}Sestry mají nedostatek informačních zdrojů o odborné krizové intervenci.`` nebyla potvrzena. A třetí hypotéza znějící: {\clqq}Sestry neznají zásady komunikace s prvky krizové intervence.`` byla potvrzena.
|
|
|
Domácí násilí a primární péče
VRTIŠKOVÁ, Eliška
Domácí násilí a primární péče. Domácí násilí je nejrozšířenější formou násilí, zároveň i formou nejméně kontrolovanou, ve své frekvenci a závažnosti nejvíce podceňovanou. Domácí násilí je fyzické, psychické či sexuální týrání blízkými osobami, které se děje v soukromí, skrytě před pozorností ostatních, přičemž se intenzita násilí stupňuje. Jedná se o chování, které v párovém soužití či v širší rodině u jedné osoby vyvolá strach z osoby druhé. Teoretická část byla věnována definici pojmu domácího násilí, jeho formám, příčinám, obětem z hlediska ošetřovatelské péče, charakteristice pachatele, krizové intervenci v problematice domácího násilí, primární péči, roli sestry při zjištění domácího násilí a legislativním opatřením týkajících se domácího násilí . Praktická část byla specifikována na zjištění, zda se sestry pracující v primární péči setkávají s klienty postiženými domácím násilím a pokud ano, tak jaké intervence poskytují a zda mají informace o této problematice. Tomu odpovídaly i formulované hypotézy. Při sběru dat i jejich zpracování byl použit kvantitativní výzkum, metoda dotazování. Informace byly získány formou dotazníků, dotazníky byly rozdány sestrám v ordinacích praktického lékaře pro děti a dorost, v ordinacích praktického lékaře pro dospělé a v gynekologických ordinacích. Výsledky výzkumu ukázaly, že hypotézy H1 byla vyvrácena, hypotéza H2 a H3 byly potvrzeny. Z výsledku výzkumu vyplynulo, že se sestry pracující v primární péči setkávají s klienty postiženými domácím násilím, ale nevědí jak správně postupovat v této situaci a že nemají dostačující přístup k informacím, který by pokrýval celou problematiku domácího násilí.
|
host ::
RSS.