|
|
Dědičnost bezrohosti u skotu
HEGROVÁ, Kateřina
Většina plemen skotu byla původně přirozeně rohatá. Rohy sloužily jako nástroj obrany a projev dominance ve stádě. S rostoucím tlakem na zvýšení efektivity chovů a zvýšení bezpečnosti, jak zvářat, tak ošetřovatelů, je přistupováno u rohatého skotu k odrohování. Toto však není v souladu s welfare požadavky. V roce 2009 byl sekvenován kompletní genom skotu, což nastartovalo serii výzkumů i v oblasti dědičnosti rohatosti. Genetické projevy bezrohosti či rohatosti jsou kontrolovány autosomálním lokusem polled, umístěným na 1. chromozomovém páru BTA1, charakterizovaným dvěma alelami, pro dominantní projev bezrohosti alela P, a pro rohatost recesivní alelou p. U skotu se setkáváme se 4 mutacemi těchto alel - keltskou, frýskou, mongol-skou a guarani. Projevy rohatosti jsou ovlivňovány i alelami pro přítomnost volných rohů Sc a sc, či alelami pro projev tzv. Afrických rohů Af a An. Díky testování jedinců pomocí mikrosatelitových markerů či pomocí metody SNP je možné označovat gene-ticky bezrohé jedince a tím napomáhat chovatelům k rozšiřování bezrohých chovů.
|
|
|
Potravní a sociální chování při získávání limitovaného okusu ve stádě farmově chovaných antilop losích (Taurotragus oryx)- manipulativní experiment s využitím strom simulujícího držáku na zakládání větví
LIŠKOVÁ, Markéta
Diplomová práce je zaměřena na analýzu potravního, komfortního a sociálního chování ve stádě antilop losích (Taurotragus oryx) iniciovaného předložením okusu do stojanu simulujícího strom. V roce 2008 a 2010 bylo pořízeno 15 hodinových videozáznamů chování postupně se třemi různými dospělými samci ve farmovém chovu antilop losích na ŠZP ČZU Lány. Cílem práce bylo vyhodnotit přístupnost k limitovanému zdroji potravy, frekvenci chování při příjmu potravy ve vztahu k hierarchickému postavení ve stádě, věku a pohlaví a zjistit jestli stojan bude využíván také ke komfortnímu chování (drbání, grooming). Dospělý samec byl ve stádě vždy nejvýše postavený a nikdo na něj neútočil, následovaly samice a mláďata. Přístup k limitovanému zdroji okusu byl ovlivňován mírou agrese dospělých výše postavených samic směrem k mladším a níže postaveným, které odháněly se stejnou frekvencí i mláďata. Dominantní samec odháněl především dominantní samice. Celková doba, i frekvence všech typů chování souvisela s pohlavím jedince, postavením v hierarchii stáda a s přítomností mláděte. Se zvyšující se hierarchickou pozicí ve stádě jedinci obvykle déle a častěji provozovali potravní a komfortní chování. Lze říci, že oba typy chování déle prováděli dospělí samci než samice. Samci a samice jednotlivé aktivity prováděli déle a častěji pokud mládě přítomno nebylo.
|
host ::
RSS.