Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ježíšovo naplnění Zákona podle Mt 5,17-48
Kilhof, Tomáš ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Scarano, Angelo (oponent)
Bakalářská práce pojednává o tom, jak Ježíš představuje svou zvěst jako naplnění Zákona a Proroků. Nejprve je pomocí komentářů stručně popsáno chápání Zákona ve starozákonní a židovské tradici, jeho pojetí v knihách Tóry, Dekalog a další legislativní texty. Ježíš jako příslušník židovského národa samozřejmě plně ctí Zákon, ale v jeho pojetí do popředí vystupuje člověk, jako nejvyšší dobro, které je třeba mít na paměti při aplikaci jednotlivých ustanovení Zákona. Mimo stručného seznámení s Matoušovým evangeliem je též nastíněn vztah Matoušova evangelia k židovství a rozbor "Kázání na hoře", zvláště pak Mt 5,17-48. Pro srovnání jsou uvedeny některé paralely ze SZ a také srovnání s ostatními evangelii. Následuje rozbor šesti "antitezí", jejich formulace ve Starém zákoně a následná Ježíšova interpretace a vznesení nových požadavků. Ježíš interpretuje Zákon a vznáší požadavky z pozice nejvyšší autority, tedy Syna Božího, který je nad Zákonem. Práce se zaměřuje na Ježíšovo pojetí Zákona a popisuje rozdíl mezi literou a duchem Zákona. Hlavní tématem je Ježíš jako Ten, kdo naplnil Zákon.
Spravedlivá Támar: výklad a interpretace Genesis 38
Macek, Jan ; Prudký, Martin (vedoucí práce) ; Čapek, Filip (oponent)
Diplomová práce se zabývá exegezí a interpretací třicáté osmé kapitoly knihy Genesis. Text je podroben kritické analýze. Nejprve je proveden rozbor hebrejského originálu. Ve druhé části je text analyzován synchronními a diachronními metodami, po té je text vyložen po verších. Součástí výkladu jsou tři exkurzy pojednávající levirátní povinnost, význam termínu הקדש a solidární pojetí spravedlnosti Starého zákona. Třetí část se zabývá recepcí textu v Písmu a v křesťanských dějinách. Jako příklady recepce byly vybrány: Kniha jubilejí, komentář Efréma Syrského, Přednášky na knihu Genesis Martina Luthera a interpretace textu pohledem teologie osvobození a feminismu Dorothee Sölle. V závěru práce je předložena zvěst textu, která může sloužit jako podklad pro další teologickou práci.
Mravní relevance Ježíšova blahoslavenství: "Blahoslavení, kdo lační a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni" (Mt 5,6)
Menclová, Martina ; Lorman, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ovečka, Libor (oponent)
Bakalářská práce se zabývá eticky relevantním obsahem Ježíšova blahoslavenství: "Blahoslavení, kdo lační a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni" (Mt 5,6). Výchozím bodem je exegeze horského kázání (Mt 5-7) a objasnění pojmu spravedlnosti, tak jak ji hlásá Ježíš. Dále je vedle biblické spravedlnosti charakterizována spravedlnost filozofická, tak jak na ni nahlížel Aristoteles a Tomáš Akvinský. Záměrem je ukázat, zda antická představa spravedlnosti je odlišná od spravedlnosti, kterou hlásá Ježíš. Kristus jako mravní vzor křesťanů uvedené blahoslavenství zcela naplnil, a proto se v další části bakalářské práce pozornost soustředí na Ježíše jako nositele spravedlnosti a na tzv. etiku následování. Závěr práce je věnován aplikaci normativních požadavků vyplývajících z tohoto blahoslavenství na současnost. Tedy tomu, jak má křesťan hladovět a žíznit po spravedlnosti ve svém každodenním životě.
Vina, pokání, odpovědnost
Moudrá, Marie ; Keřkovský, Pavel (vedoucí práce) ; Halama, Jindřich (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou viny, pokání a odpovědnosti z hlediska odpovědnosti za současný stav světa. Poté, co byly charakterizovány základní pojmy, jako svoboda lidského jednání, etika, morálka, svědomí, odpovědnost, vina a pokání, zaměřila se práce na odpovědnost za současný stav světa. V práci je nastíněn charakter současné krize společnosti z pohledu dvou významných teologů, Hanse Künga a Daniela L. Migliore. Dále se práce zabývá nezbytností společného etického konsensu a projektem světového étosu, který byl vytvořen v rámci Parlamentu světových náboženství. Velká část práce je věnována principům tohoto projektu a čtyřem přikázáním, která jsou vlastně konkretizací "zlatého pravidla" a která lze nalézt ve většině náboženství a etických tradic světa. V další části tato práce představuje několik okruhů běžného života, jichž se světový étos dotýká, popisuje jejich současný stav a potřebné změny. Na závěr se pak věnuje činnosti největší mezinárodní organizace, která se zasluhuje o prosazování základního étosu v mezinárodní praxi - Organizace spojených národů, a některými problémy, jimiž se v současné době OSN zabývá. Klíčová slova světová náboženství, morálka, pokání, Chicago 1993, spravedlnost, hospodářství

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.