|
|
Výhody a další perspektivy využití smíšené obsádky pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) a mníka jednovousého (Lota lota) v podmínkách intenzivní akvakultury
PROFANT, Vít
Tato diplomová práce byla zaměřena na chov pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) v kombinaci s mníkem jednovousým (Lota lota) v Recirkulačním Akvakulturním Systému (RAS). Porovnávány byly produkční růstové ukazatele, množství nashromážděných nerozpuštěných látek a jejich chemická analýza. U mníků jednovousých byly navíc mezi experimentálními skupinami porovnávány indexy, biochemická analýza a oxidativní stres. Testovány byly tři skupiny ve třech opakováních. První experimentální skupina (70/30) obsahovala 70 ks pstruha a 30 ks mníka, ve druhé skupině (85/15) bylo 85 ks pstruha a 15 ks mníka a v poslední třetí skupině (100/0) bylo 100 ks pstruha a 0 ks mníka. Experiment trval 77 dní a kontrolní přelovení a převážení, včetně odběru nashromážděných nerozpuštěných látek probíhalo ve 21., 42., 63., a 77. dni, kdy byl experiment ukončen. Na začátku a na konci experimentu byla měřena u obou druhů celková délka (TL), standardní délka (SL) a hmotnost (W). Průměrná teplota vody byla 17, 91 ? 0,48 °C a světelná perioda byla 12L:12D, s průměrnou intenzitou světla 150 luxů. U pstruhů duhových nebyla zaznamenána téměř žádná mortalita, ale u mníků jednovousých byla mortalita 10 % ve skupině 70/30 a 24,4 % ve skupině 85/15. SGR u pstruha duhového bylo signifikantně nejvyšší ve skupině 70/30 v I. a II. období experimentu. U hodnoty FCR došlo ve IV. období ke snížení o 0,2 ve skupině 70/30 v porovnání se skupinu 100/0, ale nebyl zde statistický rozdíl. Za základě dat z tohoto experimentu o biomase a kusových hmotnostech, pstruh duhový jednoznačně přerostl mníka jednovousého napříč všemi obdobími. Stejný výsledek byl viděn u TL, SL, W a FK. Ve skupině 70/30 bylo statisticky významně sníženo absolutní množství nashromážděných nerozpuštěných látek za jeden den na konci III. a IV. období experimentu. Stejný výsledek je také u relativního množství nerozpuštěných látek ve vztahu k použité krmné dávce. Dle chemické analýzy nashromážděných nerozpuštěných látek došlo k signifikantnímu snížení absolutního množství sušiny a organické sušiny na konci IV. experimentálním období. Snížení absolutního množství fosforu a zlepšení jeho retence na základě relativního množství celkového fosforu v nerozpuštěných látkách s ohledem na množství krmiva bylo potvrzeno na konci III. a IV. období ve skupině 70/30. 91 U mníků jednovousých byly signifikantní rozdíly mezi skupinami 70/30 a 85/15 u spleenosomatického indexu, oxidativního stresu ve střevu a hodnoty fosforu v krevní plazmě. Tyto hodnoty byly vyšší u mníků jednovousých ve skupině 70/30, což poukazuje na to, že jedinci mníků jednovousých v této skupině byli více limitováni zdrojem potravy. Dle zmíněných výsledků skupina 70/30 vycházela jako nejvýhodnější v porovnání s ostatními testovanými skupinami s ohledem na množství nerozpuštěných látek a retence živin. Na druhé straně z hlediska welfare a fyziologického stavu mníka jednovousého byla lépe hodnocena skupina 85/15 v porovnání se skupinou 70/30. Obecně mníka jednovousého v rámci tohoto testování můžeme považovat za nový potenciální druh s cílem více diverzifikovat sladkovodní akvakulturu.
|
|
|
Možnosti zvýšení retence vody a živin v zemědělské krajině na příkladu Třeboňska
LHOTSKÝ, Richard
Předkládaná dizertační je souborem prací na zadané téma ?Možnosti zvýšení retence vody a živin v zemědělské krajině na příkladu Třeboňska?. Dizertační práce je rozdělena do tří zvláštních kapitol, které řeší odpovědi na tři základní otázky: 1. Do jaké míry je možné zvýšit retenci vody v krajině pomocí rybníků? 2. Zemědělskou krajinu opouští velké množství živin i půdních částic, které způsobují eutrofizaci povrchových vod a zanášení vodních nádrží sedimenty. Jaké jsou možnosti zmírnění těchto negativních jevů? 3. Podaří-li se zakomponovat mokřadní a mimoprodukční plochy do zemědělské půdy, jaké jsou možnosti využití rostlinné biomasy z těchto ploch? Rybníky, případně celé jejich soustavy jsou specifickým prvkem české krajiny a v zemědělské krajině plní několik základních funkcí. S ohledem na zaměření předkládané práce jde o funkci akumulační a retenční ? rybníky trvale zachycují vodu odtékající z krajiny a zároveň slouží k dočasnému zadržení vody při významných srážkách. Zemědělství postavené na pěstování původně stepních rostlin nesnášejících dlouhodobé zamokření, předpokládá úpravu vodních poměrů. Přes své nesporné klady je nutné ovšem počítat s vyšší mineralizací organických látek v zemědělské půdě a zvýšený odtok živin z povodí, což může představovat poměrně vysoké ekonomické ztráty nehledě na zhoršení jakosti povrchových vod. Mokřady a malé vodní nádrže (rybníky) by mohly sehrát významnou roli při retenci živin v zemědělském povodí a zabránit tak jejich odtoku z krajiny a potažmo i ČR. V souvislosti s navržením mokřadů jako retenčního prostoru jak pro vodu, tak pro živiny je nutné řešit i nakládání s rostlinnou biomasou. Jedním z mnoha způsobů je energetické využití biomasy pro produkci bioplynu.
|
host ::
RSS.