|
|
Životní styl zdravotnického záchranáře
KABILKOVÁ, Radka
Průběh zátěžové situace a následné vypořádání se s danou skutečností, je dán přizpůsobením životních podmínek, prostředí a typy úkolů v souvislosti s lidskými možnostmi. Zejména v oblasti pomáhajících profesí se může dostavit nepřiměřená zátěž v součinnosti s emocionální, psychickou a fyzickou náročností dané činnosti. Od zdravotnického pracovníka se očekává velmi vysoká odborná úroveň, schopnost reagovat na fyzickou práci, obsluhovat moderní přístrojovou techniku ve zdravotnictví. Do práce zdravotníka je zahrnuta i administrativní činnost, umění jednat s nemocnými klienty, v časové tísni za náročných okolností. Všechny tyto požadavky na výkon povolání zdravotnického pracovníka jsou velmi náročné, mnohdy vyčerpávající na osobnost člověka. Tato práce je tematicky zaměřena na zmapování životního stylu v profesi zdravotnického záchranáře. Výzkum probíhal mezi zdravotnickými záchranáři v Moravskoslezském kraji formou kvantitativního výzkumu. Cílem práce byla také analýza řešení problémů spojené s výkonem povolání a návrh možností zvládání psychicky a fyzicky náročných situací. První hypotéza, která měla potvrdit vliv povolání zdravotnického záchranáře na životní styl byla potvrzena 35 (62%) z 57 (100%) respondentů. Následující hypotéza, která měla ověřit bagatelizaci problémů na pracovištích záchranných služeb spojené s výkonem povolání zdravotnického záchranáře byla rovněž potvrzena. Pro správné jednání a chování v náročných život zachraňujících situacích je podle mého názoru nutné apelovat na zachování psychické a fyzické rovnováhy u každého zdravotnického pracovníka v záchranných službách.
|
|
|
Ošetření popáleninového traumatu v přednemocniční neodkladné péči
HASMANOVÁ, Ilona
Závažných termických úrazů neustále přibývá. Jejich léčba vyžaduje rychlou, prvotřídní profesionální, dobře organizovanou, materiálně i kádrově zajištěnou službu, která bude schopna řešit i náhlý výskyt většího množství postižených na jednom místě. Jejich léčba vyžaduje týmovou mezioborovou spolupráci včetně péče ve specializovaných zařízeních. Téma Ošetření popáleninového traumatu jsem si vybrala, protože tato problematika je aktuální pro nás všechny a každého z nás se může, ať chceme či ne, týkat. Ošetření popálenin v terénu je mnohdy nesnadný úkol a má svá určitá specifika. Tyto problémy se týkají nejen ošetřovatelské činnosti somatické, ale především také psychické. Cílem práce bylo shrnout teoretické poznatky v ošetření popálenin v podmínkách přednemocniční péče a dále zmapování vědomostí a dovedností v této oblasti u zdravotnických záchranářů, pracujících na záchranné službě. Práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části je charakterizován pojem přednemocniční neodkladné péče, rozsah její působnosti a vykonavatele. Popáleniny jsou zde přehledně rozděleny dle mnoha aspektů, je zde popsána jejich incidence a v neposlední řadě také prevence. Práce se dále věnuje specifikám ošetřovatelské péče v podmínkách přednemocniční neodkladné péče z pohledu sestry a následně samotnou léčbou popáleninového traumatu v terénu. Praktická část byla provedena kvantitativní formou, metodou dotazování, prostřednictvím dotazníku. Z výsledků vyplývá, že zdravotničtí záchranáři jsou znalí postupů v ošetření popáleninového traumatu, dále je zřejmé, že spolupráce záchranné služby s popáleninovými centry je dostatečná a třetím bodem je, že intraoseálního přístupu u dětí se využívá nedostatečně. Všechny tři hypotézy se tedy potvrdily. Vzhledem k výsledkům výzkumu je patrné, že na ošetřování popálenin by měl být brán větší zřetel a to nejen v rámci teoretické výuky, ale hlavně také praktického nácviku. Vznik popáleninového úrazu totiž může zanechat následky na celý život a jeho ošetření v přednemocniční neodkladné péči musí být tím pádem té nejprofesionálnější kvality.
|
host ::
RSS.