|
|
Vyhodnocení reprodukční užitkovosti prasnic ve dvou typech porodny
Zahnáš, Radek
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit reprodukční užitkovost prasnic ve dvou typech porodny. Jednalo se o starou porodnu postavenou roku 1957 a novou porodnu postavenou roku 2019. Sledovanými ukazateli byly věk při 1. inseminaci (dny), věk při 1. porodu (dny), počet všech narozených selat (ks/vrh), počet živě narozených selat (ks/vrh), počet dochovaných selat (ks/vrh), délka odstavu (dny), ztráty selat celkem (ks), ztráty selat od narození do odstavu (%, ks), počet inseminací potřebných k zabřeznutí prasnice (inseminační index), délka mezidobí (dny), délka servis periody (dny), délka inseminačního intervalu (dny), délka březosti (dny), důvody brakace prasnic (%) a příčiny ztrát selat do odstavu (%). Vyhodnocení dat proběhlo za pomocí programu Statistica 14 (ANOVA, Turkeyho test). Sledováno bylo 100 kusů prasnic v obou typech poroden na 1.-3. vrhu. Nová porodna dosáhla lepších výsledku u všech sledovaných ukazatelů, kromě délky březosti. U všech narozených, živě narozených a odchovaných selat, dosáhla nejvyšších hodnot na 3. paritě. Nejkratší odstavy u nové i staré porodny byly na 2. paritě. Ztráty selat od narození do odstavu (%) byly nejnižší na 1. paritě. Na 2. a 3. paritě byly rozdíly velmi vysoce statisticky významné. Inseminační index se pohyboval v rozmezí 1,08-1,22 u obou typů poroden. Nejkratšího mezidobí (150,16 dní), servis periody (33,84 dní) a inseminačního intervalu (36,52 dní) dosáhla nová porodna mezi 2. a 3. vrhem. Délka březosti byla téměř shodná ale lépe si vedla stará porodna, kdy její průměrná délka březosti byla nejkratší na 2. a 3. vrhu a to 113,5 dní. U nové porodny byla nejkratší březost zjištěna u 3. vrhu a to 113,66 dní. Nejčastější důvodem brakace prasnic byly reprodukční poruchy (37 %), poruchy pohybového aparátu (21 %), nízká užitkovost (16 %), poruchy vemene (9 %), špatná kondice a zdravotní stav, oba (6 %) a věk (5 %). Nejčastější příčinou ztrát u obou typů bylo zalehnutí (50 %) u nové porodny a (65 %) u staré. Dále pak průjmová onemocnění u nové (20 %) a u staré (15 %). Dalšími příčinami byly dýchací potíže, vyhladovění a nezjištěné důvody.
|
|
|
Rozbor reprodukčních parametrů prasnic ve vybraném chovu
Bezstarostiová, Martina
Cílem diplomové práce bylo provést rozbor reprodukční užitkovosti prasnic ve vybraném chovu. Sběr dat probíhal v chovu Vemas a.s., který se chovem prasat. Data byla v tomto chovu sbírána v období od 1. 8. 2016 do 31. 7. 2017 u 938 prasnic celkem na 1761 vrzích. V chovu byl sledován věk prvního zapuštění a oprasení prasniček. U všech sledovaných prasnic byla sledována délka březosti, také počet živě a mrtvě narozených selat ve vrhu ve vztahu k délce březosti. Dále byl zkoumán počet všech, živě a mrtvě narozených selat ve vrhu, počet mumifikovaných selat, počet odstavených selat a ztráta selat od narození do odstavu v závislosti na pořadí vrhu prasnice. Nejvíce prasniček bylo zapuštěno ve věku mezi 230.–249. dnem, přičemž k oprasení došlo ve věku 350.–359. dnů. Průměrná délka březosti činila 115,38 dnů. Nejvíce živě narozených selat (14,08 ks/vrh) na vrh bylo narozeno při délce březosti 113 dní, nejmenší počet mrtvě narozených selat byl shledán při délce březosti 118 a 119 dní. Nejvíce všech (14,72 ks/vrh) a živě (13,91 ks/vrh) narozených selat bylo pozorováno na třetím vrhu prasnice, počet mrvě narozených a mumifikovaných selat ve vrhu stoupal s pořadím vrhu. Počet odstavených selat byl ve vrzích poměrně vyrovnaný, průměrně se odstavovalo 12,12 ks/vrh. Ztráty od narození do odstavu byly nejvyšší na třetím vrhu (10,42 % z živě narozených selat). Chov dosahuje vynikajících výsledků, což dokazuje i PICtraq liga, kde Vemas a.s. dvakrát za sebou obhájil první místo.
|
|
|
Optimalizace zařazování prasniček do reprodukce
Čermáková, Veronika
Cílem diplomové práce bylo analyzovat zařazování prasniček do chovu. Do pokusu byly zařazeny dvě skupiny prasniček. První skupina zahrnovala prasničky z vlastní produkce farmy, zatímco u druhé skupiny byly prasničky nakoupené. Cílem bylo hodnotit délku gravidity, věk při prvním zapuštění, věk při prvním porodu a následně vyhodnotit počty všech narozených selat, živě narozených selat, mrtvě narozených selat a mumifikovaných selat ve vrhu od prasniček na první paritě. Dále byla analyzována reprodukce prasniček v závislosti na jejich věku při zařazení do chovu nebo při nákupu. V tomto případě byly vyhodnoceny vybrané ukazatele reprodukce, a to délka gravidity, všechna narozená selata, živě narozená selata, mrtvě narozená selata a mumifikovaná selata ve vrhu. Z výsledků vyplývá, že nejlepšího počtu všech narozených selat ve vrhu dosáhly prasničky vlastní produkce, konkrétně 13,70 ks. Živě narozených selat ve vrhu bylo nejvíce také u prasniček vlastní produkce, a to 12,74 ks. Mrtvě narozených selat ve vrhu bylo nejméně u prasniček vlastní produkce, konkrétně 0,61 ks. Mumifikovaných selat ve vrhu bylo nejméně u prasniček nakoupených, a to 0,04 ks. Délka gravidity dosahovalo u obou skupin prasniček v průměru 115 dnů. Prasničky vlastní produkce byly poprvé zapuštěny ve věku 238,02 dnů a prasničky nakoupené ve věku 247,65 dnů. Průměrný věk při prvním porodu byl u prasniček vlastní produkce 353,66 dnů, u nákupu to bylo 363,32 dnů.
|
|
|
Analýza užitkovosti prasat ve vybraném chovu
Čadová, Marie
Cílem práce bylo vyhodnotit reprodukční a produkční ukazatele z dat, která byla získána a zpracována na vybrané farmě. Ukazatele farmy byly hodnoceny mezi lety 2013 – 2017 a bylo vybráno 200 prasnic z rozmnožovacího chovu, u nichž byly sledovány vybrané reprodukční ukazatele. Z reprodukčních ukazatelů byl hodnocen počet narozených selat, počet živě na-rozených selat, počet odstavených selat a úhyn selat od narození do odstavu podle parity a délky březosti. Nejvyšší počet všech narozených selat a odstavených selat od prasnice za rok vykazovala farma v roce 2017. Ve výběrovém souboru se průměrně narodilo 15,6 ± 3,3 ks živě narozených selat a odstavilo se 11,9 ± 1,6 ks selat/vrh. Do odstavu průměrně uhynulo 1,8 ± 2,9 ks selat. Z hlediska produkčních ukazatelů byl hodnocen průměrný denní přírůstek a spo-třeba krmiva na 1 kg přírůstku u kategorie předvýkrm a výkrm podle roku a sezóny. Nejvyšší průměrný denní přírůstek u obou kategorií byl zjištěn v roce 2015, v předvý-krmu to bylo 414,7 ± 18,9 g/KD a ve výkrmu 813,8 ± 34,1 g/KD. U ukazatele konverze krmiva byly zjištěny nejnižší hodnoty v roce 2015. V předvýkrmu byla spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku 1,79 ± 0,19 kg a ve výkrmu 3,01 ± 0,19 kg/kg.
|
|
|
Characteristcs of cytoplasmic parameters in porcine oocytes during folliculogenesis
Milaković, Irena
V práci byly studovány charakteristiky energetického statutu prasečích oocytů ve vztahu k jejich meiotické kompetenci a zrání in vitro. Jako dárkyně oocytů byly využity cyklující pubertální prasničky od časné luteální do časné folikulární fáze ovariálního cyklu. Oocyty izolované ze středních folikulů (MF) byly posouzeny jako s vyšší meiotickou kompetencí a oocyty z malých folikulů (SF) jako s nižší meiotickou kompetencí. Oocyty před a po zrání byly vyšetřeny pomocí metod konfokální mikroskopie, bioluminiscenčního testu a Western blottingu. Byly provedeny čtyři experimenty, každý ve třech replikách, k vyhodnocení jak MF tak SF oocytů ve smyslu výskytu metabolických jednotek tvořených mitochondriemi a lipidy, spotřeby ATP a lipidů a výskytu tukových kapének s přítomností adipose differentiation-related proteinu (ADRP). Práce odhalila specifické rozdíly v energetických vlastnostech prasečích oocytů s různou meiotickou kompetencí. Oocyty s vyšší meiotickou kompetencí jsou pokročilejší ve tvorbě energetických rezerv před zráním, zatímco oocyty s nižší meiotickou kompetencí jsou aktivnější v doplňování energetických zásob během zrání.
|
|
|
Reprodukce jako intenzifikační faktor v chovu prasat
PROVAZNÍKOVÁ, Alena
Cílem bakalářské práce bylo odhalení reserv a jejich dopadů v chovech pro úspěšný management podniku na úseku reprodukce a výživy prasat. Bakalářská práce je zaměřena na základní fyziologické a technologické předpoklady reprodukce prasat: říji, ovulaci, zařazování prasniček do plemenitby, nástup říje po odstavu selat, využití přirozených metod řízené reprodukce, využití systémů kojných prasnic, inseminaci a samotné fyziologii reprodukčního cyklu prasnice. Samostatnou subkapitolou bakalářské práce je výživa a krmení jednotlivých kategorií prasat určených k reprodukci (plemenní kanci, prasničky, zapouštěné, březí a kojící prasnice), neboť výživa se na úspěšnosti chovu podílí velkou měrou. Subkapitola rozebírající technologické předpoklady se kromě výživy rovněž zabývá stájovým prostředím, a to hlavně z technologického hlediska. Závěrečná část bakalářské práce je věnována vývoji reprodukce u prasnic v posledním období a doporučením pro praxi na úseku reprodukce a v odchovu selat.
|
host ::
RSS.