Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Analýza ztrát selat v konkrétním chovu
Fabiánek, Tomáš
Cílem této diplomové práce bylo zhodnocení reprodukčních ukazatelů prasnic v konkrétním chovu. Data byla sbírána v průběhu let 2017–2021 u prasnic chovaných zemědělskou společností GenAgro Říčany a.s. Celkem byla hodnocena data o 3862 vrzích. U prasnic byla sledována doba březosti, počet selat narozených celkem, počty selat narozených živě a mrtvě, počet odchovaných selat, počet ztrát selat v období od porodu do odstavu a příčiny jejich vyřazování. Zároveň byl vyhodnocen vliv roku, parity a délky březosti na reprodukční ukazatele pomocí programu Statistica verze 14 a programu R verze 4.2.2. Doba březosti byla za celé sledované období průměrně 113,92 dní. Průměrný počet selat narozených celkem byl 15,74 ks/vrh, selat narozených živě bylo průměrně 12,84 ks/vrh a selat mrtvých průměrně 2,89 ks/vrh. Průměrný počet odstavených selat byl 11,86 ks/vrh a ztráty selat v období od porodu do odstavu byly průměrně 1,78 ks/vrh. V práci byl zjištěn signifikantní vliv roku, parity i délky březosti na sledované reprodukční ukazatele.
Analýza užitkových vlastností chovu prasat zařazeného do kontroly užitkovosti
JELÍNKOVÁ, Lenka
Cílem diplomové práce bylo ve vybraném chovu prasat analyzovat reprodukční a produkční ukazatele prasat zjišťované v kontrole užitkovosti. Sledování proběhlo za roky 2019 až 2021. Do sledování reprodukčních vlastností byly zařazeny prasnice plemene české bílé ušlechtilé (977 vrhů), ČBU x ČL (616 vrhů), duroc (169 vrhů), pietrain (156 vrhů), 125 vrhů po kancích D x BO a 146 vrhů po kancích Pn x BO. Z mateřských plemen byl zjištěn u prasnic ČBU x ČL vyšší počet všech narozených (15,6 ks vs. 15,4 ks), živě narozených (14,5 ks vs. 14,3 ks) a dochovaných selat (13,5 ks vs. 13,2 ks) ve srovnání s prasnicemi ČBU. Nejvyšší počet všech a živě narozených selat a dochovaných selat u otcovských plemen byl po kancích D x BO (11,2 ks, 10,3 ks a 9,6 ks). Nejnižší plodnost byla vykázaná u plemene Pn (10,0 ks, 9,2 ks a 7,7 ks). Ve sledování vlastní užitkovosti byli posuzováni kanečci plemene české bílé ušlechtilé (1 448 ks), duroc (434 ks), pietrain (339 ks), D x BO (368 ks) a BO x Pn (363 ks) a prasničky plemene české bílé ušlechtilé (3 479 ks), duroc (487 ks) a pietrain (343 ks). Nejvyšší průměrný denní přírůstek od narození dosáhli kanečci BO x Pn (730 g), nejnižší průměrnou výšku hřbetního tuku kanečci D x BO (5,2 mm) a nejvyšší podíl svaloviny kanečci Pn (62,2 %). Nejpříznivější ukazatele vlastní užitkovosti byly u kanečků zaznamenány v roce 2020. Nejvyšší hodnota průměrného denního přírůstku od narození byla u prasniček u plemene ČBU (659 g) a nejnižší průměrná výška hřbetního tuku (5,2 mm) a nejvyšší podíl svaloviny (62,5 %) u prasniček plemene Pn. Nejpříznivější hodnoty ukazatelů vlastní užitkovosti prasniček byly dosaženy v roce 2021.
Analýza reprodukčních vlastností plemene zwartbles
DVOŘÁKOVÁ, Jana
V diplomové práci byla hodnocena úroveň jednotlivých reprodukčních ukazatelů v chovu ovcí plemene zwartbles v Novosedlech nad Nežárkou a za pomoci statistických metod byla vyhodnocená data komparována s průměrem hodnot reprodukčních ukazatelů stád plemene zwartbles, zařazených do kontroly užitkovosti v České republice. Současně byl statisticky hodnocen vliv faktorů, které mohly působit na reprodukční vlastnosti v chovu. Hodnocení probíhalo v období let 20122015 a za sledované období bylo hodnoceno celkem 111 bahnic. Průměrná plodnost u stáda za sledované období činila 175,7 % a průměrný odchov dosahoval 88,5 %. Mezi sledovaným stádem a stády v kontrole užitkovosti byl významný rozdíl v plodnosti (p < 0,05) a dokonce vysoce významný rozdíl v odchovu (p < 0,01). Procento oplodnění ani intenzita v chovu nedosáhly uspokojivých hodnot především kvůli vysokému procentu jalovosti u ovcí, které průměrně tvořilo 25,5 %. Ani v jednom ukazateli reprodukce chov nedosahuje průměru plemene, vyplývajícím z výsledků kontroly užitkovosti. Pořadí bahnění na četnost vrhu bylo vyhodnoceno jako vysoce významné (p < 0,01). Jako vysoce významný vliv, působící na plodnost, byl posouzen věk ovce při bahnění (p < 0,01). Vliv linie otce bahnic na jejich plodnost nebyl statisticky prokázán (p 0,05).

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.