|
|
Africký mor prasat - aktuální nákazová situace v EU
HADAČ, Pavel
Africký mor prasat je virové hemoragické onemocnění prasat divokých i domácích s mimořádně vysokou letalitou. V posledním desetiletí se objevil v několika evropských a asijských zemích a v současné době má nebývalý rozsah rozšíření. Cílem bakalářské práce bylo na základě počtů hlášených případů v notifikačním systému Animal Disease Notification System vyhodnotit nákazovou situaci afrického moru prasat v rámci Evropské unie za období 2016-2020. Za sledované období bylo v rámci Evropské unie hlášeno celkem 43 634 případů onemocnění, z toho naprostá většina (88 %) u prasat divokých. Ke státům s nejvyššími počty hlášených případů patřilo Polsko (10 180), Pobaltské státy (9 182) a Maďarsko (5 799). Naopak velmi nízké počty byly zjištěny v Řecku (1) a v Moldavsku (32). První případ onemocnění v České republice byl hlášen v roce 2017 u prasat divokých. Naše území je od roku 2019 úředně prosté afrického moru prasat. Ačkoliv byla ČR při eradikaci afrického moru prasat velice úspěšná, riziko opětovného zavlečení nákazy na naše území trvá, a to z důvodů nepříznivé nákazové situace v sousedních státech, zejména Polsku a Německu. Jediným způsobem, jak zabránit dalšímu růstu ohnisek afrického moru prasat, je uplatňování přísných pravidel biologické bezpečnosti ve všech kategoriích chovu prasat domácích, snížení hustoty populace prasat divokých v nejrizikovějších oblastech prostřednictvím nařízení intenzivního lovu a zajištění aktivního monitoringu případného výskytu nákazy prostřednictvím odběru vzorku z každého uloveného prasete divokého.
|
|
|
Hlášené případy onemocnění svrabem v okrese Klatovy v letech 1961 až 2010
KALČÍKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce na téma ?Hlášené případy onemocnění svrabem v okrese Klatovy v letech 1961 až 2010" se v teoretické části zabývá samotným popisem svrabu, jakožto svědivého kožního parazitárního onemocnění, které je stále aktuálním problémem na celém světě a v naší republice je nejčastější profesionální nákazou zdravotnických pracovníků. Zaměřila jsem se zde převážně na anatomii a fyziologii kůže, morfologii kožních změn, etiologii a epidemiologii svrabu, na jeho klinický obraz, diagnózu, léčbu, možné komplikace a prevenci. Praktickou část tvoří kvantitativní výzkum, pro který jsem zvolila metodu sekundární analýzy dokumentu. Údaje byly vybrány a zpracovány z deníků infekčních chorob a z listů epidemiologických šetření Krajské hygienické stanice Plzeňského kraje ? územní pracoviště Klatovy a ze systému hlášení infekčních onemocnění Státního zdravotního ústavu v Praze. Demografická data jsem čerpala z veřejné databáze Českého statistického úřadu. Tato část tvoří ucelený přehled o výskytu hlášených případů onemocnění svrabem v okrese Klatovy za sledované období let 1961 až 2010. Soubor popisuji na základě roční incidence (na 100 000 obyvatel). Porovnávám strukturu souboru (1961 ? 1985 a 1986 ? 2010). Dále popisuji soubor z hlediska věku, pohlaví, sezónnosti a profese. Srovnatelná data porovnávám s daty za Českou republiku. V diskuzi se zamýšlím nad možnými příčinami rozdílného trendu roční incidence onemocnění svrabem na okrese Klatovy a v České republice v posledních letech. Hlavními cíli mé práce bylo získat přehled o hlášených případech svrabu na okrese Klatovy za sledované období let 1961 až 2010, dále porovnat data těchto hlášených případů s celkovými dostupnými daty v České republice a provést deskripci výskytu hlášených případů svrabu na okrese Klatovy za stejné časové období z hlediska věku, pohlaví, sezónnosti a profese. Uvedená bakalářská práce může sloužit jako zdroj informací o problematice svrabu v okrese Klatovy i v České republice jak odborné, tak laické veřejnosti.
|
host ::
RSS.