|
|
Bariéry v zaměstnávání bývalých uživatelů drog a jejich uplatnitelnost na trhu práce
Jakešová, Ivana ; Běláčková, Vendula (vedoucí práce) ; Pavlíček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá reintegrací osob, které se zotavují z drogové závislosti, na trh práce. Jako forma začlenění uživatelů na trh práce, je zvolen model tzv. sociální firmy, a to konkrétně sociální firmy Café Therapy, jakožto jedné z prvních sociálních firem zaměřujících se na zaměstnávání těchto osob. Hlavním cílem práce je analyzovat, zda je tato sociální firma efektivní, soběstačná a zda se finance, které do projektu byly vloženy, vrátí v daňovém systému. Cílem je zhodnocení efektivnosti této konkrétní sociální firmy. Rovněž je nastíněno doporučení vyplývající z výsledků zjištění. Tato práce vychází především z teorie sociální exkluze, která je definována jako vyloučení ze společenského a ekonomického způsobu života společnosti. Zabývá se zároveň začleněním těchto osob zpět do společnosti a na trh práce. V závěru práce je pozornost věnována aktivním uživatelům návykových látek a představena možnost, jak mohou tito lidé pomoci nejen sobě, ale i dalším uživatelům.
|
|
|
Problematika zaměstnávání znevýhodněných skupin na trhu práce
Strnadová, Magdalena ; Stříteský, Marek (vedoucí práce) ; Cipra, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce na téma Problematika zaměstnávání znevýhodněných skupin na trhu práce se zabývá problematikou zaměstnávání osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody na trhu práce v České republice. První část práce je zaměřena na to, jak důležité postavení má zaměstnání nejen v životě jedince, ale také ve fungování celé společnosti, a dále na vymezení problematiky vybrané znevýhodněné skupiny. Druhá část práce je rozdělena na dva dílčí a jeden hlavní cíl, během nichž je na základě analýz charakterizována problematika zaměstnávání osob po výkonu trestu odnětí svobody v České republice, přehled podpor, kterých mohou tyto osoby při vstupu na trh práce využít, a na základě dotazování formou strukturovaných rozhovorů jsou identifikovány hlavní vnímané výhody a nevýhody zaměstnávání těchto osob z pohledu jejich zaměstnavatelů a jejich postoj k této znevýhodněné skupině.
|
|
|
Bezdomovectví v České republice: Současné a budoucí možnosti začlenění lidí bez domova zpět do společnosti
Kostelecká, Karolína ; Prachař, Ondřej (vedoucí práce) ; Sunega, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na možnosti lidí bez domova při snaze začlenit se zpět do společnosti a na přístup vlády k problematice bezdomovectví. Analýza současných možností reintegrace přináší zjištění, že pomoc bezdomovcům je poskytována zejména ze strany neziskových organizací, mezi které se řadí např. Naděje, Nový prostor nebo Armáda spásy. Lidé bez domova mají možnost využít služeb azylového bydlení, výdělku mohou dosáhnout jako pracovníci sociálních firem, veřejně prospěšných prací, či chráněných zaměstnání. Na základě komparace nově zavedené Koncepce prevence a řešení problematiky bezdomovectví v České republice do roku 2020 s přístupem k problematice bezdomovectví ve Finsku a Kanadě doporučuje tato práce především zacílit opatření na bezdomovectvím nejpostiženější oblasti a přehodnotit financování. Srovnání vybraných zemí přináší zjištění, že nejvyšší podíl bezdomovců na celkové populaci má Kanada a největší výdaje na problematiku bezdomovectví vynakládá Finsko.
|
|
|
Identita mladého bezdomovce, jeho životní styl a motivace ke změně životního stylu.
MAREK, Jakub
Disertační práce s názvem Identita mladého bezdomovce, jeho životní styl a motivace ke změně životního stylu prezentuje část výsledků z výzkumného projektu Psychosociální determinanty bezdomovectví mladých lidí, řešeného ve spolupráci s prof. Vágnerovou. V celkové podobě byly jeho výsledky publikovány v monografii Bezdomovectví jako alternativní existence mladých lidí (Vágnerová, Csémy, Marek, 2013). Cílem disertační práce je popsat bezdomovectví jako proces, který zahrnuje tři části. První část, "pre" bezdomovectví, sleduje primární činitele bezdomovectví, které předcházely "pádu" na ulici a které jej provázely. Druhá část, "in" bezdomovectví, sleduje sekundární činitele bezdomovectví, tedy faktory udržující jedince v situaci bezdomovectví. Třetí část procesu, "post" bezdomovectví, sleduje reintegrační proces, terciární činitele a bariéry v reintegračním procesu. Z uvedeného rozdělení vychází teoretická i praktická část práce. Teoretická část obsahuje stručný výklad psychologických teorií, které mohou určitým způsobem vysvětlit chování bezdomovců. V dalších kapitolách je prezentován souhrn výsledků zahraničních výzkumů, zaměřujících se na bezdomovectví mladých lidí. V praktické části jsou nejprve uvedeny popisné výsledky kvantitativního výzkumu, jehož cílem bylo zmapovat život bezdomovců. V následující kvalitativní výzkumné části jsou (s využitím principů zakotvené teorie) analyzována data zachycující příběhy exbezdomovců. Na jejich základě je posléze sestaven model adaptace a reintegrace mladých bezdomovců. Výsledky získané na základě kvantitativních dat vesměs korespondují s poznatky ze zahraničních výzkumů. Nálezy kvalitativní studie naznačují, že reintegrační proces bezdomovců byl odstartován určitým negativním impulsem (znehodnocení dosavadního životního stylu), po němž následovalo nalezení pozitivního impulsu (nalezení významné hodnoty nacházející se mimo bezdomovecké prostředí). Na ně navazovalo nalezení možností, jak dosáhnout této hodnoty. Pro úspěšné završení tohoto procesu a udržení nového životního stylu bylo nutné zároveň získat i některé nezbytné dovednosti a kompetence.
|
|
|
Resocializace a reintegrace osob podmíněně propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody
VALÍČKOVÁ, Světlana
Abstrakt Obsáhlý název - Resocializace a reintegrace podmíněně propuštěných osob z výkonu trestu odnětí svobody (dále VTOS) - v této práci znamená zmapování zkušeností se získáváním zaměstnání těchto osob a zmapování ochoty a příčin, které brání jejich přijetí na straně zaměstnavatelů. Teoretická část je rozdělena do pěti podkapitol, ve kterých se snažím objasnit stěžejní pojmy, důležité pro objasnění dané problematiky. Popisuji přípravu na resocializaci a reintegraci ve věznici, zabývám se stavem a možnostmi zaměstnávání vězňů, ale také jejich přípravou na výstup v tomto směru. Seznamuji se statistickými údaji, poukazuji na možnou péči a pomoc státních (ÚP ČR, PMS ČR) i nestátních organizací (např. Rubikon) při návratu osob podmíněně propuštěných z VTOS do společnosti. V závěru teoretické části uvádím některé projekty, které podporují resocializaci a reintegraci propuštěných osob z vězení. Empirická část popisuje samotný výzkum, který je rozdělen na dvě části. První část jsem realizovala na výzkumném vzorku šesti klientů podmíněně propuštěných z VTOS s dohledem probačního úředníka metodikou kvalitativního výzkumu, metodou dotazování, technikou polostandardizovaného rozhovoru. Protože mě zajímal i postoj zaměstnavatelů k zaměstnávání bývalých vězňů, provedla jsem výzkum, stejnou metodou i technikou, s dvaceti zaměstnavateli z regionu Prachatic. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit možná očekávání osob podmíněně propuštěných z VTOS při získávání zaměstnání. Výsledky ukázaly, že tito jedinci očekávají při hledání pracovního uplatnění převážně pomoc od rodiny, přátel, úřadu práce, ale i od PMS nebo jiných, např. nestátních organizací. Jedním z dílčích cílů bylo zmapovat očekávání osob po návratu z VTOS od úřadu práce. Výzkum ukázal, že někteří očekávali možnost rekvalifikace, nabídku volných pracovních míst, dotovaných míst. Polovina komunikačních partnerů však neočekávala od úřadu práce žádnou službu. Ve druhém výzkumu bylo hlavním cílem zjistit ochotu zaměstnavatelů zaměstnat osobu s trestnou minulostí. Z výsledků vyplynulo, že převážná většina oslovených komunikačních partnerů by takovou osobu i zaměstnala, ale pouze na pracovních pozicích, kde se nevyžaduje hmotná odpovědnost. Práce má přinést vhled do problematiky osob podmíněně propuštěných z VTOS při získávání zaměstnání a snaze se tak začlenit zpět do společnosti. Na straně druhé pomáhá ukázat, jak se k této problematice staví samotní zaměstnavatelé a státní či nestátní organizace.
|
|
|
Bezdomovectví - řešení fenoménu v kontextu pobytových služeb
ŠPERLOVÁ, Markéta
Bezdomovci tvoří specifickou subkulturu naší společnosti. Jedná se o společensky negativní jev, ke kterému zaujímáme smíšené postoje vycházející často z pouhé neznalosti. V současné době je nabízeno mnoho forem pomoci při řešení tohoto fenoménu. V teoretické části jsou nejprve vymezeny základní pojmy související s touto problematikou, historie a obecné charakteristiky bezdomovectví. Nedílný doplněk zastupuje legislativní úprava a vybrané statistické ukazatele. Dále práce poukazuje na možná řešení situace bezdomovectví v České republice, zejména v našem hlavním městě. Zmíněny jsou projekty, plány a koncepce, a také jsou popsány systémy a možnosti sociální pomoci zaměřené na soběstačnost, reintegraci a na pobytové služby. Pro zajímavost je uveden přehled některých pomáhajících organizací. Závěr této části je věnován Armádě spásy. Na teoretickou část volně navazuje část praktická. Zde je představena pobočka Armády spásy, Centrum sociálních služeb Bohuslava Bureše, kde bylo uskutečněno praktické šetření. Cílem mé bakalářské práce bylo prozkoumat, zda jsou sociální a pobytové služby azylového domu Armády spásy, Centra sociálních služeb Bohuslava Bureše, poskytovány v takovém rozsahu, aby umožnily svým klientům komplexní reintegraci zpět do běžné (konformní) společnosti. Údaje byly zjišťovány od samotných uživatelů služeb - klientů azylového domu Armády spásy. Byly zkoumány především jejich potřeby a rozsah služeb azylového domu, který by měl tyto potřeby pokrývat. V rámci mého šetření byly situace vybraných klientů zkoumány z širšího časového hlediska. Otázky tak byly koncipovány z hlediska ukazatelů minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Pro získání dat byla použita metoda kvalitativního přístupu a byla zvolena metoda analýzy případových studií. Stěžejní technikou byl polostrukturovaný rozhovor, kterého se zúčastnilo celkem 7 klientů. V rámci šetření byl nejprve vymezen výzkumný problém týkající se efektivity a účinnosti poskytovaných sociálních služeb v azylovém domě. Dále byla stanovena hlavní výzkumná otázka a rámcové otázky, které sloužily jako podklad k vypracování rozhovorů s klienty. Získaná data byla analyzována a následně interpretována ve vztahu k rámcovým otázkám. Praktická část je obohacena o záznamy z rozhovoru, který byl poskytnut pro účely mé práce sociální pracovnicí Armády spásy, Centra služeb Bohuslava Bureše, a tvoří tak součást šetření. Na základě výzkumu bylo zjištěno, že azylový dům rozsahem svých služeb umožňuje reintegraci svým klientům zpět do společnosti. Byla stanovena další doporučení. Cíl práce byl naplněn.
|
|
|
Reintegrace pachatele trestného činu do společnosti
VENZHÖFEROVÁ, Lenka
První část je teoretická. Jejích cílem bylo popsat postupy a činnosti, které se provádějí ve výkonu trestu odnětí svobody, kde dochází k přípravě na život na svobodě a popis činností organizací a služeb, které se těmito problémy zabývají po propuštění z VTOS. Do praktické části jsouz zařazeny aktivity a stručný popis činností některých zaměstnanců zabývajících se reintegrací odsouzených. Dále jsou zde výsledky šetření, kterým jsem chtěla zjistit, jaké služby či pomoc využili odsouzení ve VTOS a jaké po propuštění z VTOS.
|
|
|
Možnosti aktivizace klienta propuštěného z výkonu trestu odnětí svobody z pohledu sociálního pracovníka
LUDÍNOVÁ, Ivanka Anna
Jako téma bakalářská práce jsem si zvolila ? Možnosti aktivizace klienta propuštěného z výkonu trestu odnětí svobody z pohledu sociálního pracovníka?, jedná se o téma aktuální vzhledem k počtu uvězněných osob a potřebě tyto klienty motivovat k aktivní spolupráci se sociálními pracovníky tak, aby došlo k jejich úspěšné reintegraci do společnosti. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části práce jsem definovala pojmy a přístupy, které jsou aktuální v současné době v sociální práci a pro výzkumnou část nezbytné. Zabývala jsem se problematikou týkající se osob, které se ocitli ve VTOS, jejich charakteristikou, životní situací a vlivem uvěznění na jejich osobnost. V dalších kapitolách jsem se věnovala samotné činnosti sociálního kurátora, jeho pracovní náplni a aktivitami, které aplikuje při práci s klienty propuštěnými z VTOS. Pro vypracování výzkumné části bakalářské práce a pro dosažení stanovených cílů byl použit kvantitativní výzkum ? dotazování. Cílem mé práce bylo zmapovat potřeby klientů, kteří budou propuštěni z výkonu trestu odnětí svobody a trvale žijí na území města Plzně, zjistit možná úskalí spolupráce sociálního kurátora s klientem v rámci kontinuální práce a postpenitenciární péče a na základě zjištěných potřeb klientů a úskalí při spolupráci doporučit možný postup aktivizace klienta propuštěného z výkonu trestu. Na základě vytýčených cílů jsem stanovila 2 hypotézy. Ve výzkumné části práce jsem popsala cíle výzkumu, metody a techniky, které jsem pro získání potřebných dat zvolila, popsala jsem výzkumný vzorek a realizaci sběru dat. Dále jsem se věnovala interpretaci dat a diskuzi nad výsledky dotazníkového šetření. Cíl práce byl splněn a hypotéza č. 1 nebyla potvrzena, hypotéza č. 2 byla potvrzena. Tento postup by mohl sloužit jako návod pro ostatní kolegy sociální kurátory a také může rozšířit povědomí laické veřejnosti o nelehké a komplikované situaci klientů propuštěných z výkonu trestu a složité práci sociálního kurátora.
|
|
|
Sociální začleňování osob propuštěných z výkonu trestu
PROCHÁZKOVÁ, Andrea
Název diplomové práce je Sociální začleňování osob propuštěných z výkonu trestu. V teoretické části popisuji současný stav, tedy podmínky života odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody, které jsou dány právními normami ČR a vnitřním řádem každé věznice. Tyto podmínky formují osobnost odsouzených a ovlivňují jejich sociální situaci, vztahy a vazby. Po propuštění z výkonu trestu potřebují odsouzení ve většině případů pomoci se svým sociálním začleňováním a řešením své sociální situace tak, aby se předcházelo recidivě. Cílem diplomové práce je podrobně popsat problematiku osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody a proces resocializace. Práce má též zmapovat možnosti pomoci těmto osobám, tedy služby poskytované osobám sociálně nepřizpůsobivým a typy zařízení pracujících s touto cílovou skupinou. V praktické části jsem provedla kvalitativní výzkum a to formou případových studií za použití polostrukturovaných rozhovorů s osobami propuštěnými z výkonu trestu odnětí svobody. Osmi klientů jsem se tázala na 28 otázek v kategoriích: životní situace klienta před odsouzením, život ve výkonu trestu odnětí svobody, návrat na svobodu a spolupráce klienta s institucemi. V rámci diplomové práce byl proveden doplňující kvantitativní výzkum. Položila jsem za pomoci e-mailové korespondence dvě anketní otázky kurátorům pro dospělé. Otázky se týkaly nejčastějších problémů, které kurátor s klientem po ukončení výkonu trestu řeší a služby, které kurátor pro cílovou skupinu v systému služeb ČR postrádá. V závěru diplomové práce srovnávám výsledky výzkumu se současným stavem v dané problematice a dalšími výzkumy. Jako doporučení pro zlepšení situace propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody navrhuji zřízení institucí s komplexní škálou pomoci a multidisciplinárním týmem a podporu zaměstnávání osob se záznamem v rejstříku trestů, jako prostředek pro kvalitní sociální začleňování do společnosti.
|
|
|
Práce Probační a mediační služby se skupinou osob podmíněně propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody s dohledem
PRIMAKOVÁ, Martina
Bakalářská práce s názvem Práce probační a mediační služby se skupinou osob podmíněně propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody s dohledem přibližuje práci této instituce v České republice. Dlouholeté tresty nemají žádné pozitivní výsledky, proto se hledají alternativy, jak nahradit tradiční formy trestání pachatelů. Velký přínos má v této oblasti práce Probační a mediační služby. Právě díky ní je mnohým odsouzeným umožněno využít i jiné formy alternativních trestů, než pouze uvěznění. Teoretická část práce popisuje práci Probační a mediační služby v ČR, její vznik, organizaci, principy, cíle a poslání. V práci jsou také popsány některé projekty, na nichž se Probační a mediační služba podílí a které jsou významné pro reintegraci propuštěných osob z výkonu trestu na svobodu. Pro vypracování výzkumné části práce bylo použito kvalitativního výzkumu, metoda dotazování, technika polostandardizovaného (polořízeného) rozhovoru a metoda obsahové analýzy, technika sekundární analýzy dat. Výzkumný soubor tvořilo celkem 15 klientů Probační a mediační služby v Č.Budějovicích. Cílem práce je zjistit, zda mají osoby podmíněně propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody možnost vrátit se do svého původního rodinného zázemí, zda mají možnost nalézt práci a bydlení, jaký vliv měl výkon trestu na život celé rodiny, jaká je jejich informovanost a jaká pozitiva a negativa jim samotný výkon trestu odnětí svobody přinesl. Výzkumem bylo zjištěno: Mají-li propuštění z výkonu trestu odnětí svobody fungující zázemí již před odchodem do výkonu trestu, vracejí se do něj zpět i po propuštění na svobodu. Po propuštění z výkonu trestu je snazší obstarat si bydlení než najít vhodné zaměstnání. Nejmenší negativní dopad má výkon trestu na vztahy s rodiči a dětmi, výrazně negativně však ovlivňuje vztahy partnerské. Informovanost osob propuštěných z výkonu trestu v oblasti ekonomické je nedostatečná. Mezi pozitiva výkonu trestu patří ponaučení se z vlastních chyb a kladení většího důrazu na rodinné vztahy. Mezi negativa výkonu trestu patří především narušení rodinných vztahů, ztráta někoho blízkého, pocit životní prohry a stigmatizace.
|
host ::
RSS.