|
|
Systém financování zdravotnictví České republiky a Německa
URBANOVÁ, Radka
Hlavní cíl této práce je srovnání systému financování zdravotnictví v České republice a Německu. Oba státy se snaží najít takový systém financování, který by na jedné straně zabezpečil základní zdravotní péči všem a zároveň by nezvyšoval výdaje na ni. Najít takový způsob financování ovšem není lehký úkol a proto se systémy neustále vyvíjejí. Oba státy jsou členy Evropské unie a jejich systémy financování zdravotnictví jsou postaveny na Bismarckovském modelu, tedy na financování především z veřejného zdravotního pojištění. Veřejné zdravotní pojištění hradí výdaje ve zdravotnictví v obou státech více než 50 %. Zároveň mají oba státy ještě další zdroje financování zdravotnictví. Velikost výdajů v poměru k HDP v % a velikost výdajů v přepočtu na jednoho občana v měřitelných jednotkách je v těchto státech rozdílná. Dá se říci, že každý stát má svůj originální systém financování zdravotnictví a jaký přesně systém bude nastaven v daném státě, je otázkou volby občanů. Systém je tedy dobrý, vyhovuje-li jeho nastavení potřebám občanů. Informace byly čerpány především z knih, příslušných českých zákonů, Páté knihy německého sociálního zákoníku, internetového portálu Českého statistického úřadu a internetového portálu Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Dalšími zdroji byly také internetové zdroje, které informují o systému financování zdravotnictví v České republice a/nebo v Německu. V závěru práce jsou navržena opatření pro české zdravotnictví, která zajistí vyšší spravedlnost mezi pacienty. Dále jsou uvedena některá řešení, která by mohla vést k získání dalších peněžních prostředků potřebných pro financování českého zdravotnictví. Tyto dvě oblasti jsou totiž v českém zdravotnictví problémové a je potřeba je rychle řešit.
|
|
|
ÚČTOVÁNÍ LÉKÁRNY A VLIV REGULAČNÍCH POPLATKŮ NA EXISTENCI MALÝCH LÉKÁREN.
BOBKOVÁ, Martina
Prodej léků v dnešní konzumní společnosti je velmi rozšířený. Lékárny musí být schopny uspokojit všechny druhy zákazníků a musí se postarat o to, aby byly vždy dobře zásobeny a připraveny na jakoukoliv poptávku. V posledních dvou letech je činnost lékáren zásadně ovlivněna zavedením regulačních poplatků. Samotné uzákonění poplatků by jistě samo o sobě nebudilo až tak velkou pozornost. Hlavním problémem je proplácení regulačních poplatků krajskými lékárnami, které jsou dotovány kraji. Soukromé lékárny tomuto chování nemohou konkurovat a jsou tak stavěny do nelehké konkurenční pozice. V teoretické části jsem se zabývala jak vymezením účetních pojmů týkajících se účtování lékárny, tak také účtováním. Popsala jsem standardní postupy účtování. Uvedla jsem způsoby jak vypočítat likviditu podniku a obraty zásob a co tyto ukazatele vyjadřují. Dále jsem se snažila přiblížit problematiku regulačních poplatků. V praktické části jsem analyzovala komplexní účtování lékárny. Popsala jsem jednotlivé způsoby a metody účtování u dlouhodobého majetku, zásob, krátkodobého finančního majetku, zúčtovacích vztahů a také použití účtu individuálního podnikatele. Hlavním mým cílem bylo vystihnout specifika, která se při účtování v lékárně objevují. Tato specifika se týkala zejména zásob. Jako dílčí cíl jsem provedla výpočty zachycující likviditu lékárny a také obraty zásob. Tyto ukazatele jsem následně vyhodnotila v tabulkách a snažila jsem se analyzovat další vlivy, které na likviditu a obraty zásob působí. V rámci dalšího cíle jsem analyzovala finanční dopad proplácení regulačních poplatků krajskými lékárnami za své zákazníky pro ostatní soukromé lékárny. Snažila jsem se zrekapitulovat události, které se staly v oblasti českého soudnictví a týkaly se sporů soukromých lékáren a krajů v otázce těchto poplatků.
|
|
|
Informovanost veřejnosti o systému veřejného zdravotního pojištění
ŘEHÁKOVÁ, Jana
Veřejné zdravotní pojištění je důležitou součástí systému českého zdravotnictví. V České republice je uplatňován model národního zdravotního pojištění s více zdravotními pojišťovnami. Hlavním úkolem zdravotních pojišťoven je výběr pojistného od plátců a úhrada zdravotní péče poskytnuté pojištěnci. Cílem této práce je zmapovat a vyhodnotit informovanost laické a odborné veřejnosti o systému veřejného zdravotního pojištění. V práci byly stanoveny tři dílčí cíle. Prvním dílčím cílem bylo zjistit úroveň informovanosti odborné veřejnosti o veřejném zdravotním pojištění. Druhým bylo zjištění úrovně informovanosti laické veřejnosti o veřejném zdravotním pojištění. Třetím dílčím cílem bylo porovnat informovanost laické a odborné veřejnosti o veřejném zdravotním pojištění. Pro dosažení vytyčených cílů byly stanoveny tři hypotézy. Hypotéza č. 1: Většina odborné veřejnosti je informována o platné právní úpravě veřejného zdravotního pojištění. Hypotéza č. 2: Většina laické veřejnosti je informována o platné právní úpravě veřejného zdravotního pojištění. Hypotéza č. 3: Mezi informovaností odborné a laické veřejnosti o platné právní úpravě veřejného zdravotního pojištění není rozdíl. K ověření hypotéz byla zvolena forma kvantitativního výzkumu. Pro sběr dat byla použita technika dotazníku. Pro praktickou část byl využit identický dotazník pro odbornou i laickou veřejnost. Výzkumný soubor pro dotazníkové šetření tvořili respondenti, kteří žijí či pracují v Českých Budějovicích. Za odbornou veřejnost byly v rámci výzkumu považováni občané, kteří pracují či pracovali ve zdravotní či sociální oblasti. Konečný výzkumný soubor tvořilo 200 respondentů odborné a 200 respondentů laické veřejnosti. Cíl diplomové práce i dílčí cíle byly splněny. První dvě hypotézy byly potvrzeny. Hypotéza č. 3 nebyla výzkumem potvrzena. Bylo zjištěno, v jakých oblastech je odborná i laická veřejnost nejvíce informována a v jakých méně. Výsledky výzkumu by mohly být využity k publikaci v odborných časopisech.
|
host ::
RSS.