|
|
Vyhodnocení zaplevelení polních plodin na vybraných pozemcích
Němec, Rostislav
Hlavním cílem diplomové práce je vyhodnotit zaplevelení vybraných polních plodin na pozemcích ZD Klenovice na Hané. Sledování probíhalo od konce léta 2016 do začátku podzimu 2017. Vybranými plodinami byly nejvíce pěstované, ječmen jarní (Hordeum vulgare), pšenice setá (Triticum aestivum), brukev řepka olejka (Brassica napus var. napus), kukuřice setá (Zea mays) a cukrová řepa (Beta vulgaris subsp. vulgaris convar. vulgaris var. altissima). Zjišťování zaplevelení polních plodin probíhalo při terénních pracích pomocí početní metody a vytyčení 1 m2 s následným zpracováním pomocí kanonické korespondenční analýzy (CCA). Nejvíce se vyskytovaly tyto druhy plevelů Apera spica-venti, Atriplex patula, Brassica napus var. napus, Capsella bursa-pastoris, Cirsium arvense, Descurainia sophia, Elytrigia repens, Galium aparine, Chenopodium album a Tripleurospermum inodorum.
|
|
|
Studium regenerace a růstu kořenů pcháče osetu (Cirsium arvense L.)
Čítek, Jaroslav ; Hamouz, Pavel (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Pcháč oset (Cirsium arvense L.) je vytrvalý, hluboce kořenící, bylinný plevel z čeledi hvězdicovitých (Asteraceae), rozmnožující se generativně i vegetativně. Patří mezi velmi významné plevele, je řazen mezi deset nejvýznamnějších plevelů světa. Mimořádně významným plevelem se stal především pro svoji schopnost osídlovat ornou půdu a vysokou reprodukční a konkurenční schopnost. Cílem práce je vytvoření ucelené informace o biologických vlastnostech pcháče osetu, významných z hlediska jeho reprodukce a schopnosti přežívání na stanovišti. Dále popsat a analyzovat efektivní způsoby jeho regulace, které jsou v současné době používány.
Literární přehled se zabývá biologickými vlastnostmi pcháče osetu. Popisuje jeho význam a škodlivost, morfologii, rozmnožování a šíření. Dále uvádí způsoby jeho přímé a nepřímé regulace.
V experimentální části byla popsána dynamika tvorby listových růžic
a zjišťována schopnost regenerace různě dlouhých řízků kořenových výběžků pcháče osetu, uložených do různých hloubek. Předpokladem pokusu bylo, že celkovou regeneraci pcháče osetu ovlivní jak délka kořenových výběžků, tak i hloubka uložení. Délka kořenových výběžků regeneraci statisticky průkazně ovlivnila, měla vliv na všech pět sledovaných znaků: počet nově vytvořených rostlin (p<0,001), počet lodyh (p=0,046), hmotnost nadzemní (p=0,016) a kořenové (p<0,001) biomasy a délku nově vytvořeného kořenového systému (p<0,001). Vliv hloubky uložení výběžků byl statisticky prokázán u počtu rostlin (p=0,038), počtu lodyh (p<0,001)
a hmotnost kořenového systému (p=0,045). Jedna nádoba vytvořila průměrně
121,5 g celkové biomasy. Nejvíce výběžky dlouhé 8 cm (160,1 g). Rostliny vzešlé z nejkratších fragmentů vytvořily 115,1 g celkové biomasy.
|
|
| |
|
|
Regulace plevelů v porostech pěstovaných okopanin
VITURKA, Martin
Škody, které každoročně plevelné rostliny způsobí, jsou těžko vyčíslitelné a jejich negativní vliv se projevuje každoročně ve všech plodinách a na všech polích. Chemická ochrana proti plevelům je v současné době pokládána za významnou metodu regulace plevelů. Podstata chemického hubení plevelných rostlin spočívá ve využívání herbicidů k omezení populace plevelných druhů pod ekonomický práh škodlivosti. V úsilí o regulaci plevelných populací se používají tři metody: mechanické, chemické a biologické. V práci byl zmapován výskyt plevelů v bramborách na soukromém pozemku v Plasné (okres Jindřichův Hradec) v Jihočeském kraji. V praktické části této práce jsem provedl pokus, který byl zaměřen na sledování účinků vybraných herbicidů v porostu brambor. Cílem pokusu bylo ověřit účinky herbicidů na populaci nejčastěji se vyskytujících plevelných druhů v této okopanině. Z výsledků vyplynulo, který herbicid je účinnější při premergentní aplikaci na sledované plevele. Vyhodnocení zaplevelení bylo provedeno početní metodou (ANOVA, Tukey =0,05) v programu ARM 8 (GyllingDataManage ment,Inc.) jaro 2013 - podzim 2013.
|
|
|
Biologie, výskyt a regulace ježatky kuří nohy (\kur{Echinochloa crus-galli} (L.) Beauv.) na orné půdě
VITURKA, Martin
Tato práce je zaměřena na problematiku výskytu ježatky kuří nohy na orné půdě, možnosti a způsoby její regulace. Škody, které každoročně plevelné rostliny způsobí, jsou těžko vyčíslitelné a jejich negativní vliv se projevuje každoročně ve všech plodinách a na všech polích. Ježatka kuří noha se řadí mezi nejnebezpečnější plevele a to zejména v širokořádkových porostech.Bakalářská práce řeší otázky pozdního zaplevelení ježatkou kuří nohou v porostech okopanin a přibližuje problematiku z hlediska dormance semen a rezistence populací rostlin. S tím souvisí otázka možného řešení ochrany porostů kulturních rostlin proti zaplevelení nebezpečnými plevelnými druhy s využitím nepřímých i přímých metod regulace rostlin. Byl založen pokus s cílem ověřit účinky herbicidů na výskyt ježatky kuří nohy a dalších plevelných druhů v porostech brambor. Hodnocení pokusu uvádí nejlepší účinek z hlediska použití preemergentní aplikace u vybraných herbicidů na výskyt zejména ježatky kuří nohy a dalších plevelů.
|
host ::
RSS.