Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Indikátory udržitelného rozvoje evropských regionů úrovně NUTS 2
HOŘČICA, Antonín
Tato práce je zaměřena na indikátory udržitelného rozvoje evropských regionů NUTS 2. Jsou popsány historické souvislosti vzniku konceptu udržitelného rozvoje a jeho aktuální uplatnění. Tyto informace slouží jako východisko pro hodnocení plnění cílů konceptu pomocí indikátorů udržitelnosti. Následuje přehled požadavků na tyto indikátory a jejich vymezení vůči hrubému domácímu produktu (HDP) jako klíčovému ukazateli hospodářské výkonnosti. Jsou popsány hlavní indikátory udržitelnosti používané na globální i regionální úrovni a uvedeny organizace, které indikátory publikují. Pro praktickou část byl zvolen indikátor Regional Human Development Index (RHDI). Cílem práce bylo prověřit jeho použitelnost na regionální úrovni NUTS 2 ve srovnání s ukazatelem HDP na obyvatele a zjistit, zda existuje vztah mezi nimi. Hlavním výsledkem práce je, že nebyl potvrzen přímý vztah mezi HDP na obyvatele a RHDI. Dílčími výsledky jsou zjištění meziregionálních rozdílů mezi oběma ukazateli a skutečnost, že vyšší hodnota HDP na obyvatele nutně neznamená lepší výsledek RHDI. Indikátor RHDI lze považovat za velmi dobrý nástroj pro sledování pokroku v udržitelnosti regionů NUTS 2 a s jeho pomocí lze porovnávat regiony EU. Proto by měl sloužit minimálně jako doplňující ukazatel k HDP na obyvatele, případně ve spojení s dalšími indikátory udržitelnosti, jako např. Genuine Progress Index (GPI) a/nebo Sustainable Development Goals Index (SDG Index). Další vývoj v oblasti indikátorů udržitelnosti je nezbytný vzhledem k nutnosti posuzovat v budoucnosti záměry v oblasti udržitelného rozvoje typu European Green New Deal.
Vliv vzdělanostní struktury obyvatel na regionální rozvoj v České republice a Nizozemsku
Lašáková, Kristýna ; Kouřilová, Jana (vedoucí práce) ; Krejčová, Nikola (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku regionálního rozvoje ve vazbě na vzdělanostní strukturu obyvatel v České republice a Nizozemsku. Hlavním cílem je zjistit, zda nejvyšší dosažené vzdělání ekonomicky aktivních obyvatel obou zemí ovlivňuje jejich regionální rozvoj. Pro komparaci bylo Nizozemsko zvoleno záměrně. Je podobně jako Česká republika zemí, vyznačující se malou otevřenou ekonomikou, závislou do značné míry na exportu do Německa. Také je členem Evropské unie. Zároveň však patří mezi nejbohatší země světa s vysokou životní úrovní obyvatel a disponuje kvalitním vzdělávacím systémem. Vazba regionálního rozvoje a vzdělanostní struktury obyvatel v České republice a Nizozemsku byla zkoumána prostřednictvím lineárního regresního modelu. Za základní jednotky analýzy byly zvoleny regiony NUTS 2. Regionální rozvoj byl vymezen podle 5. kohezní zprávy pomocí 5-ti makroekonomických ukazatelů. Provedenou regresní analýzou závislosti vybraných makroekonomických ukazatelů na vzdělanostní struktuře ekonomicky aktivních obyvatel nebylo možné jednoznačně prokázát vliv vzdělanosti na regionální rozvoj v České republice a Nizozemsku.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.