Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Návrh reformy systému vlastných zdrojov rozpočtu EÚ s ohľadom na zníženie znečistenia životného prostredia
Vargová, Magdaléna
Diplomová práce se zabývá návrhem reformy systému vlastních zdrojů rozpočtu EU s ohledem na ochranu životního prostrědí. První část je věnována teoretickému přehledu zkoumané problematiky a charakteristice slabých stránek rozpočtu a oblastí, které je třeba reformovat. Druhá část obsahuje návrh nových vlastních zdrojů rozpočtu a jejich hodnocení pomocí multikriteriální analýzy, kvantitatívní analýzy a SWOT analýzy.
Reforma příjmů a výdajů rozpočtu Evropské unie dle principů teorie fiskálního federalismu
König, Petr
Cílem disertační práce je navrhnout reformu rozpočtu Evropské unie tak, aby byly jeho výdaje a příjmy v souladu s principy teorie fiskálního federalismu při respektování současného stupně ekonomické a politické integrace EU. Normativní teorie veřejných financí vychází ze zdůrazňování společenské potřebnosti veřejných financí, a to z důvodu tržních selhání. Tato selhání navrhuje řešit třemi základními funkcemi veřejných financí: alokační, redistribuční a stabilizační. Teorie fiskálního federalismu následně vymezuje principy, jež by měly být respektovány při hledání nejvhodnější úrovně vlády, na níž by měly být zajišťovány uvedené tři základní funkce. Alokační funkce by měla být decentralizována, stabilizační a redistribuční funkce naopak centralizovány. Od těchto principů se lze odchylovat v závislosti na charakteru integračního uskupení. V disertační práci je posuzováno, jak naplňují uvedené principy příjmy a výdaje rozpočtu EU. Hodnocení výdajů je provedeno podle pěti zvolených kritérií fiskálního federalismu: stabilizační funkce, redistribuční funkce, přeshraniční externality, úspory z rozsahu a homogenita preferencí. Na základě provedeného hodnocení dospěl autor k formulaci doporučení ke změnám ve výdajích rozpočtu EU. K nejzásadnějším změnám patří doporučení na decentralizaci přímých plateb společné zemědělské politiky a výdajů politiky rozvoje venkova souvisejících s rozvojem kvality života a diverzifikací ekonomických aktivit na venkově. Také výdajový titul "Konkurenceschopnost a inovace" nebyl zhodnocen jako vhodný k realizaci na unijní úrovni. Návrh reformy výdajů naopak doporučil navýšit výdaje směřující k podpoře výzkumu a vývoje evropského významu, budování transevropských sítí, ochraně vnějších hranic a řízení migračních toků a rozvojovou pomoc. V návrhu je obsaženo také doporučení na zavedení společné obranné politiky, jež by financovala společný vojenský výzkum a vývoj a také výdaje na pořizování výzbroje. Dalším zásadním návrhem je doporučení zřízení Evropského fondu nezaměstnanosti coby automatického stabilizátoru a nástroje přímé redistribuce v rozpočtu EU. Potřeby reformovaného rozpočtu byly v matematickém modelu vyčísleny na 322,5 miliard eur, což představuje 2,63 % HND EU-27 v roce 2007. Při hodnocení příjmů byla použita tato kritéria: stabilizační funkce, vertikální spravedlnost, horizontální spravedlnost, přeshraniční externality a vztah k politikám EU. Na základě hodnocení stávajících příjmů rozpočtu bylo doporučeno zrušit zdroj založený na DPH. Naopak tradiční vlastní zdroje a zdroj založený na HND zvoleným kritériím fiskálního federalismu vyhovují. V práci byly posuzovány také další alternativní zdroje rozpočtu, přičemž za vhodné byly označeny akcízy ze spotřeby motorových paliv pro silniční a leteckou dopravu a v menší míře též skutečná DPH.
Reforma rozpočtu Evrópskej únie
Zruban, Maroš
Cílem této diplomové práce bylo předestřít reformu rozpočtu Evropské Unie , která by řešila problém bojů čistých plátců do rozpočtu a čistých příjemců z rozpočtu, s ohledem na teorii fiskálního federalismu a s respektem k současnému integračnímu stupni Unie. Téma reflektuje aktuálnost reformy, které poskytla prostor snaha autorit o poučení z krize . Analýzou teorie veřejných financí, teorie fiskálního federalismu a momentálního stavu rozpočtu EU se objevují tři hlavní problematické oblasti, které je třeba v reformě vyřešit. Chybějící stabilizační funkce společného rozpočtu , neefektivní alokace výdejových kapitol a zejména nespravedlnost v rozdělení příspěvků členských států naznačují potřebu radikální reformy. Optimalizace platebních bilancí matematickým modelem , který by je počítal dopředu, avšak není technicky proveditelná. Autor proto přišel k modelu, který přináší navzdory svým zjednodušením značný přínos do problematiky "Juste Retour" tím, že přispívá ke spravedlivější alokaci a snižuje prostor na boj mezi skupinami příjemců a přispěvatelů. Reformě se navíc podařilo dosáhnout značné zjednodušení a vyšší flexibilitu rozpočtového systému. Výrazný přínos spočívá i ve vytvoření částečného automatického stabilizátoru . Reforma slouží jako základ k řešení problematiky "Juste Retour". Její slabé stránky je možné dalším zkoumáním odstranit.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.