|
|
Vybrané aspekty intenzivního chovu síha marény (Coregonus maraena, Bloch) a peledě (Coregonus peled, Gmelin)
ŠEBESTA, Roman
Síh maréna a síh peleď jsou považovány za hospodářsky významné druhy ryb. Tato dizertační práce se zabývá testováním vybraných aspektů, které vykazují potenciál ke zlepšení kvality a efektivity chovu larev a juvenilů obou druhů ryb v recirkulačních akvakulturních systémech. Celou dizertační práci tvoří 9 kapitol, které jsou popsány na 125 stránkách. V kapitolách 2-8 jsou testovány jednotlivé faktory, které mohou ovlivňovat kvalitu intenzivního chovu jmenovaných druhů síhů. V kapitole 2 je testován efekt rozdílné světelné intenzity a barev nádrží na růst a přežití larev síha peledě. Kapitola 3 popisuje vliv různé teploty na růst a přežití larev síha marény. V kapitole 4 je testován efekt rozdílné hustoty obsádky na růst a přežití larev síha marény. Kapitola 5 popisuje vliv krmné strategie na přežití, růst a vývoj tenkého střeva a jater larev síha marény. V kapitole 6 je testován efekt rozdílného času odstavení z živé potravy na komerční krmnou směs a různého času společného krmení živou potravou a komerční krmnou směsí na růst a přežití larev síha peledě. Kapitola 7 popisuje vliv rozdílného nasycení vody kyslíkem na růst a hematologický profil juvenilů síha peledě. V kapitole 8 je zkoumán výskyt tělesných deformit u intenzivně chovaného síha peledě a porovnávána morfometrie u ryb v intenzivním chovu s rybami chovanými v rybničních podmínkách. Dizertační práce obsahuje důležité rady, které mohou být využity v rybářské praxi a zároveň zabraňují zvýšeným ztrátám ryb.
|
|
|
Využití recirkulačních systémů při odchovu říčních druhů ryb
LEPIČ, Pavel
Chov ryb v recirkulačních systémech je běžnou praxí v zemích západní Evropy. Výhody těchto systémů jsou využívány v záchranných chovech ohrožených druhů ryb. Tato práce je zaměřena na vhodnost recirkulačních systémů pro odchov ostroretky stěhovavé, podoustve říční a parmy obecné. Nejprve byly provedeny dva šestiměsíční experimenty. K testům byl použit plůdek ostroretky a podoustve, který byl adaptován na příjem peletovaného krmiva a aklimatizován na čtyři různé teploty vody. V průtočném systému teplota vody dosahovala průměrných hodnot 4°C. V recirkulačních systémech byly teploty udržovány na úrovni 15, 18 a 21°C. Pravidelně byla měřena individuální hmotnost a celková délka těla. Dále byly vyhodnoceny hodnoty SGRw, FCR a přežití. Vyšší teplota vody pozitivně ovlivnila rychlost růstu u obou testovaných druhů. Obě skupiny (při teplotě vody 21°C) dosáhly nejrychlejšího růstu a nejvyšších hodnot SGRw. Nejnižších rychlost růstu a SGRw bylo dosaženo při teplotách simulujících venkovní podmínky prostředí. Při teplotě 18°C bylo dosaženo velmi dobrých výsledků v porovnání se skupinami odchovávanými v chladné vodě. Individuální hmotnost byla 3,25 a 4,13 krát vyšší u ostroretky a podoustve. Teplota 15°C byla zvolena s ohledem na funkčnost biofiltru a v tomto experimentu se ukázala jako minimální teplota vhodná pro chov druhů říčních ryb v RAS. Pozitivem této teplotní úrovně jsou nízké náklady na její udržení. Naproti tomu, z hlediska horších výsledků chovu se tato teplotní úroveň jeví jako neefektivní. Závěrem je konstatování, že intenzivní odchov ostroretky a podoustve v kontrolovaných podmínkách je účinnou cestou jak zvýšit efektivitu vysazování ryb do volných vod. Druhá část práce byla zaměřena na využití podoustve říční jako vhodného "pomocníka" při adaptaci plůdku candáta na komerční granulované krmivo. Candát říční je ceněnou rybou s velkým potenciálem pro intenzivní akvakultury. Jedním z problémů odchovu candáta v RAS je adaptace plůdku na peletované krmivo (PK). V této práci jsou porovnány čtyři rozdílné způsoby adaptace šestitýdenního plůdku candáta (pocházejícího z rybničního chovu) na komerčně vyráběné krmivo. Každý způsob byl zastoupen jednou skupinou. A - využití podoustve a přímá aplikace PK; B - využití podoustve a postupný přechod k PK v kombinaci s přirozeným krmivem (NF, larva patentky); C - přímá aplikace PK; D - postupná adaptace na PK v kombinaci s patentkou. Délka experimentu byla 14 dní (adaptace na PK) a po této době byly všechny skupiny adaptovány na komerčně vyráběné krmivo. Plůdek candáta ve skupině A rostl podstatně rychleji a předkládané krmivo bylo přijímáno ochotněji v porovnání s ostatními skupinami. Také výsledky dalších hodnocených parametrů dokazují vhodnost používání "pomocných" ryb v kombinaci s přímým předkládáním PK jako vhodnou alternativu adaptace plůdku candáta na podmínky intenzivního chovu. Závěrečná část byla zaměřena na porovnání vlivu čtyř druhů anestetik (MS 222, hřebíčkový olej, 2-phenoxyethanol a Propiscin) na hematologické a biochemické parametry krve u podoustve říční. Tyto parametry byly testovány u skupin, které byly anestezovány v dávkách: MS 222 (100 mg/l), clove oil (33 mg/l), 2- phenoxyethanol (0.4 ml/l), Propiscin (1.0 ml/l) a u kontrolní skupiny, která anestezií neprošla. Každá skupina byla rozdělena do dvou podskupin, přičemž první z nich byla vzorkována bezprostředně po 10-minutové anestezii, druhá pak po 24. hodinách. Z výsledků vyplývá, že 10-minutová expozice anestetik (MS 222, hřebíčkový olej, 2-fenoxyethanol a propiscin) neovlivnila hematologický profil podoustve říční. Dále byl prokázán vliv anestetik na biochemické ukazatele krevní plazmy. Anestetika 2-fenoxyethanol a propiscin ovlivnily hladiny glukózy, amoniaku a aktivity aspartátaminotransferázy v porovnání s kontrolní skupinou. Úroveň triacylglycerolů a aktivita laktátdehydrogenázy byla ovlivněna MS 222. Závěrem lze konstatovat, že pouze hřebíčkový olej neovlivnil hematologické a biochemické profily v krvi
|
|
|
Vliv délky světelného dne na příjem krmiva a růst síha peledě (Coregonus peled) v intenzivním chovu
KOS, Martin
Byl testován vliv délky světelného dne na a růst juvenilních jedinců síha peledě (Coregonus peled) v intenzivním chovu. Ryby o průměrné hmotnosti 1,82 +- 0,48 g a průměrné celkové délce těla 65 +- 7 mm byly rozděleny do 4 skupin podle fotoperiody (poměr světlo k tmě 12k12, 16k8, 20k4 a 24k0). Celkové délka experimentu byla 63 dní. Každých 21 dní bylo prováděno kontrolní přelovení. Individuální průměrná hmotnost na konci pokusu dosáhla 15 +- 4,9 g (12k12), 15,6 +- 4,5 g (16k8), 16,7 +- 4,5 g (20k4) a 16,8 +- 5 g (24k0). Nejvyšší celková délka těla byla shodně zaznamenána u skupin 20k4 a 24k0 (127 +- 11 mm) a nejnižší u skupiny 16k8 (114 +- 11 mm). Nejvyšší koeficient kondice byl zaznamenán u skupiny 16k8, nejnižší u skupiny 20k4. Specifická rychlost růstu za dobu pokusu činila 3,33 %xden-1 (12k12), 3,28 %xden-1 (16k8), 3,49 %xden-1 (20k4) a 3,43 %x den-1 24k0). Nejvyššího konečného přežití (95,8 +- 1,4 %) během celého období experimentu dosáhla skupina 12k12. Naopak nejnižší přežití 90,0 +- 4,6 % vykázala skupina 16k8. Rozdíly v přežití ryb však nebyly signifikantní.
|
|
|
Vliv zvolené strategie na efekt počátečního odchovu jesetera malého (Acipenser ruthenus) v kontrolovaných podmínkách
Dostál, Jan
V diplomové práci jsou shrnuty poznatky z oblasti počátečního odchovu jesetera malého (Acipenser ruthenus), které jsou v současnosti k dispozici. Dále jsou uvedeny výsledky experimentálního odchovu, který se uskutečnil v roce 2014, a sestával z dvou částí. V první části byl ověřován vliv rychlosti výměny vody ve žlabech na změnu hydrochemických parametrů. Pro pokus byly sestaveny tři varianty ve dvou opakováních. Pro každou variantu byly nastaveny jiné průtokové poměry. Objem vody ve žlabech byl nastaven na 100 litrů a počet ryb byl 150 ks/žlab. Výměna vody u první varianty byla 1/3 objemu za hodinu, u druhé varianty 2/3 objemu za hodinu a u třetí varianty 3/3 objemu za hodinu. Každý den byl měřen obsah kyslíku, teplota vody a pH a byly odebírány vzorky pro laboratorní analýzu. Zjištěné výsledky byly vyhodnoceny analýzou rozptylu. V žádném parametru nebyl zjištěn mezi variantami významný statistický rozdíl, takto nastavené průtokové poměry tedy neměly vliv na změnu hydrochemických parametrů u jednotlivých variant. V druhé části experimentu byl proveden krmný test, v němž byl srovnáván vliv tří odlišných krmných směsí na vývoj růstových parametrů ryb. Byly zachovány stejné podmínky odchovného prostředí, ale hustota obsádky byla zredukována na 50 ks/žlab a byla nastavena jednotná výměna vody 3/3 objemu ve žlabu za hodinu. První variantě bylo předkládáno krmivo Aller Bronze 2 mm, druhé variantě Aller Silver 2 mm a třetí variantě BioMar Inicio 918 2 mm. Na počátku experimentu dosahovaly ryby průměrné kusové hmotnosti 29,00 g a FWC 0,44 u první varianty, u druhé varianty hmotnosti 29,70 g a FWC 0,43 a u třetí varianty hmotnosti 29,31 g a FWC 0,41. Na konci pokusu dosáhly sledované parametry ryb následujících hodnot: u první varianty byla průměrná kusová hmotnost 37,99 g, FWC 0,41, SWGR 0,90 %.d-1, FCR 2,12 kg.kg-1 a PER 1,01; u druhé varianty byla průměrná kusová hmotnost 40,38 g, FWC 0,41, SWGR 1,02 %.d-1, FCR 1,82 kg.kg-1 a PER 1,18; u třetí varianty byla průměrná kusová hmotnost 43,51 g, FWC 0,40, SWGR 1,44 %.d-1, FCR 1,44 kg.kg-1 a PER 1,46.
|
|
|
Vliv teploty vody na úspěšnost intenzivního chovu mníka jednovousého (Lota lota L.)
CHOTĚBORSKÝ, Michal
Cílem této práce bylo realizovat v ČR první intenzivní odchov juvenilních ryb mníka jednovousého (TL = 165,79 +- 18,87, W = 32,91 +- 10,27 g) v recirkulačním akvakulturním systému (RAS) při různých teplotách vody. Celkem bylo využito 9 nádrží v rámci třech samostatných RAS systémů. Po dobu 12 týdnů bylo v 3 týdenních intervalech zaznamenáváno přežití (S), specifická rychlost růstu (SGR), konverze krmiva (FCR) a kondiční stav ryb (FC). Nejlepších hodnot přežití (98 +- 0,4 %) bylo dosaženo u mníků chovaných při teplotě vody 15 °C. Přežití u skupiny ryb chovaných při teplotě vody 18 °C se od skupiny ryb chované při teplotě 15 °C a 21 °C statisticky nelišilo. Hodnota SGR u ryb chovaných při teplotě vody 15 °C činila (0,7 +- 0,09 %.d-1), při teplotě 18 °C byla hodnota SGR (0,45 +- 0,1 %.d-1) a u ryb chovaných při teplotě vody 21 °C SGR dosahovalo hodnoty 0,33 +- 0,04 %.d-1. Nejlepších hodnot FCR (1,27 +- 0,35) bylo dosaženo taktéž u skupiny ryb chovaných při teplotě 15 °C. U mníků chovaných při teplotě vody 21 °C činila hodnota FCR 2,78 +- 1,17. Na základě těchto výsledků můžeme konstatovat, že nejvhodnější teplota vody pro chov juvenilního mníka byla 15 °C.
|
|
|
Vliv obsádky na dynamiku hydrochemických parametrů v systému intenzivního chovu lososovitých ryb
Teplý, Martin
Cílem této práce bylo posoudit vliv obsádky ryb na hydrochemické parametry v recirkulačních systémech. Součástí práce bylo zpracování literárního přehledu na dané téma. V experimentální části bylo provedeno několik pokusů na experimentálním zařízení i v podmínkách praxe. První pokus byl zaměřen na porovnání hydrochemických parametrů v recirkulačním systému bez biologického filtru a s biologickým filtrem. Sledován byl obsah sloučenin dusíku. Obsah amoniakálního dusíku byl vyšší v systému bez filtrace, pohyboval se od 0,2 do 1 mg/l, v systému s filtrací to bylo od 0,1 do 0,4 mg/l. Obsah dusitanového dusíku byl vyšší v systému s filtrací, kde se pohyboval od 0,14 do 0,16 mg/l. V systému bez filtrace byl obsah této sloučeniny 0,01 do 0,1 mg/l. V dalším pokusu byl sledován vývoj v recirkulačních systémech po jejich spuštění. Byla provedena dvě sledování. V prvních 3 týdnech byl sledován zvýšený obsah amoniakálního dusíku, po jeho snížení došlo k zvýšení obsahu dusitanového dusíku. K dostatečnému odbourávání těchto sloučenin začalo docházet zhruba po měsíci sledování. Třetí pokus byl zaměřen na změny v systémech v průběhu 24 hodin. Sledován byl obsah sloučenin dusíku, kyslíku a pH. Nejnižší obsah amoniakálního dusíku byl ve všech sledováních zaznamenán v nočních hodinách, největší nárůst v hodinách po nakrmení ryb. Obsah dusitanového dusíku se během sledování zvyšoval důsledkem rozkladu amoniaku v biologickém filtru. Největší pokles obsahu kyslíku byl zaznamenán při prvním měření po nakrmení ryb. Docházelo k poklesu až o 10 %. Hodnota pH během sledování průběžně klesala vlivem produkce CO2 rybami a pochodů probíhajících v biologickém filtru.
|
|
|
Vliv teploty na příjem krmiva a růst síha peleďe (Coregonus peled) v intenzivním chovu.
VÁLEK, Pavel
Vliv teploty vody v rozmezí od 13 do 25 °C byl testován ve dvou experimentech a na dvou věkových kategoriích ryb (věk 74 a 230 dní po vykulení). U mladších ryb (počáteční hmotnost 0,60 +- 0,04 g) vykazovaly signifikantně rychlejší růst ryby chované při teplotě 19 - 22 °C. Průměrná individuální hmotnost na konci experimentu byla 5,19 +- 1,59 g (13 °C), 8,16 +- 2,08 g (16 °C), 9,78 +- 2,50 g (19 °C), 9,06 +- 2,75 g (22 °C) a 4,70 +- 2,13 g (25 °C). Ryby chované při nejvyšší teplotě 25 °C vykázaly signifikantně nižší přežití (29,60 +- 6,3 %) v porovnání s ostatními skupinami. Signifikantně vyšší míra heterogenity obsádek byla pozorována u ryb chovaných při 25°C (CV 50,1 +- 5,1 %) v porovnání s ostatními skupinami. V druhém experimentu u starších ryb (počáteční hmotnost 13,7 +- 2,9 g) vykazovaly nejlepší růst ryby chované v rozmezí teplot 16 - 22 °C. Průměrná individuální hmotnost na konci experimentu byla 25,2 +- 6,8 g (13 °C), 30,3 +- 7,1 g (16 °C), 29,7 +- 8,0 g (19 °C), 30,3 +- 8,8 g (22 °C) a 23,9 +- 5,5 g (25 °C). Ryby chované při teplotách 22 a 25 °C měly signifikantně nižší přežití (70,8 +- 18,8 a 40,8 +- 6,3 % respektive) v porovnání s ostatními skupinami.
|
|
| |
|
|
Adaptace intenzivně chovaných juvenilních ryb candáta obecného (\kur{Sander lucioperca}) na rybniční podmínky chovu
CHOTĚBORSKÝ, Michal
Cílem této práce bylo vyhodnocení adaptability uměle odchovaných juvenilních ryb candáta obecného z recirkulačního systému, které byly vysazeny do experimentálních rybníků. V rámci zjišťování adaptability bylo po určitém období od vysazení ryb stanoveno přežití vysazených ryb a jejich růst za určité období. Dále byla po několika měsíčním odchovu candátů v experimentálních rybnících vyhodnocena zpětná adaptabilita těchto ryb z rybníků zpět do recirkulačního systému, kde byli candáti znovu adaptováni na kontrolované podmínky chovu a umělé krmivo. Opětovně byla vyhodnocena míra přežití a růst adaptovaných ryb.
|
|
|
Vliv teploty, velikosti a nakrmenosti ryb na spotřebu kyslíku a exkreci amoniaku u keříčkovce červenolemého (Clarias gariepinus)
KOMENDOVÁ, Jana
Cílem práce bylo zjistit vliv krmení, teploty a velikosti na exkreci amoniaku a spotřebu kyslíku u Clarias gariepinus v recirkulačním systému. Ryby byly rozděleny na 8 hmotnostních kategorií od 21 g do 2495 g. Pokusy byly prováděny při čtyřech různých teplotách: 22°C, 25°C, 28°C, 30°C. Po aklimatizaci ryb byl aplikován světelný režim 14 hodin světelné fáze a 10 hodin temné fáze. Frekvence krmení byla čtyřikrát denně. Ryby, u kterých bylo měření prováděno bez krmení, den před pokusem hladověly. Měření komcentrace kyslíku a totálního amoniakálního dusíku bylo prováděno každé dvě hodiny. Spotřeba kyslíku byla měřena multimetrem a exkrece amoniaku pomocí Nesslerovy metody. Průměrná celodenní spotřeba kyslíku se u krmených ryb pohybovala, v závislosti na teplotě a průměrné individuální hmotnosti ryb v rozpětí 10,5 ? 96,6 mg O2/kg/h, u nekrmených v rozpětí 4,3 ? 61,8 O2/kg/h. Exkrece TAN, kolísala v rozpětí 0 ? 59,9 mg TAN/kg/h u krmených a 0 ? 60,8 mg TAN/kg/h u nekrmených ryb. Se zvyšující se teplotou se zvyšovala spotřeba kyslíku. Exkrece amoniaku byla při všech teplotách u všech hmotnostních kategorií velmi nestálá. Ryby měly vyšší exkreci v průběhu dne, než v noci.
|
host ::
RSS.