|
|
Možnosti zvýšení adaptability a prevence negativních změn v chování u násady jesetera sibiřského (Acipenser baerii)
KODRAS, Marek
Pokus byl proveden za účelem posouzení účinku změny krmné technologie v intenzivním chovu jesetera sibiřského (Acipenser baerii) na chování ryb. Testovány byly čtyři režimy krmení ve třech opakováních: krmení na hladinu ve dne (DFSF), krmení na hladinu v noci (NFSF), krmení na dno ve dne (DFBF), krmení na dno v noci (NFBF). Chování jeseterů bylo natáčeno pomocí videosystému v experimentálních pozorovacích nádržích před zavedením krmných režimů ve věku 48 dní po vylíhnutí (dph) a následně každých 20 dní (68, 88 a 108 dph). Paralelně byl zkoumán vliv pěti a desetidenního hladovění na chování ryb. Celkem bylo sledováno pět parametrů: celkový čas strávený v dolních 10 a 25 % nádrže, celkový čas strávený v horních 10 a 25 % nádrže a celková aktivita. Pokus včetně rozkrmení jeseterů trval 100 dní a videa byla analyzována pomocí softwaru MATLAB. Mezi testovanými skupinami byla během pokusu pozorována celá řada statistických rozdílů. Testovaná skupina NFBF ve věku 88 dph vykazovala signifikantně nejvíce stráveného času v dolních 25 % nádrže. Navíc se tato skupina jeseterů ve věku 68 a 88 dph signifikantně nejméně pohybovala v horních 25 % nádrže (ve věku 68 dph se od ní nelišila jen skupina NFSF). V horních ani v dolních 10 % nádrže nebyly po celodenním natáčení nalezeny žádné statistické rozdíly. Po periodě hladovění byla také nalezena řada rozdílů mezi skupinami, avšak nevykazovaly žádný konstantní trend ani návaznost na data zjištěná před hladověním. Výsledkem práce je zjištění, že testovaná skupina NFBF vykazovala nejlepší předpoklady pro intenzivní odchov jeseterů, kteří mají být následně vysazeni do volných vod, jelikož byl u ryb z této skupiny pozorován nejnižší pohyb v horní části nádrže (68 a 88 dph). To může mít za důsledek zvýšené přežití ryb v přírodě díky menší náchylnosti na predaci.
|
|
|
Možnosti využití hmyzí moučky v krmivech pro candáta obecného (Sander lucioperca)
KODRAS, Marek
Krmný pokus byl proveden za účelem posouzení účinku částečně odtučněné moučky z prepupy bráněnky jako náhrady rybí moučky v krmivu pro candáta obecného (Sander lucioperca). Dieta s rybí moučkou, která v tomto krmivu pokrývala 30 % celkového proteinu, byla použita jako kontrola (KON). Tři ostatní diety obsahovaly 7,5 %, 15 % a 30 % hmyzí moučky, respektive z 25 % (H25), 50 % (H50) a 100 % (H100) nahrazovaly rybí moučku. Každá experimentální skupina byla testována ve třech opakováních a pokus trval 63 dní. U testovaných skupin H25 a H50 nebyly na konci pokusu pozorovány významné statistické rozdíly v délkovém ani v hmotnostním růstu ve srovnání s KON. Všechny testované skupiny se mezi sebou na konci pokusu statisticky nelišily v míře heterogenity obsádky, Fultonově koeficientu, hematokritu, koeficientu konverze krmiva, obsahu tuku a popelovin ve svalovině a ekonomickém zhodnocení diet. Rozdíly byly pozorovány ve specifické rychlosti růstu, obsahu bílkoviny ve svalovině, sušině, somatických indexech a indexu ekonomického profitu. Do 42. dne odchovu neměly diety vliv na přežití, avšak mezi 42. a 63. dnem pokusu došlo vlivem bakteriálního onemocnění k úmrtí ve dvou ze tří nádrží krmených dietou H100, což výrazně ovlivnilo tento parametr. Výsledkem práce je zjištění, že 7,5% obsah hmyzí moučky z částečně odtučněné bráněnky, respektive 25% substituce rybí moučky, v dietě může úspěšně nahradit rybí moučku v krmivu pro candáta obecného, aniž by tato náhrada měla negativní vliv na některý ze sledovaných parametrů.
|
|
| |
|
|
Efektivní využití technologií RAS pro zahradní nádrže s chovem okrasných ryb.
MITÁŠ, Jaromír
Cílem bakalářské práce bylo posoudit efektivní využití technologií RAS k čištění a úpravě vody pro okrasné nádrže s důrazem na trvalé zachování průhlednosti vody. Byly porovnány prvotní náklady na budování nádrže, náklady na provoz a nákup ryb. Do výsledků byla zahrnuta měření, která byla provedena na soukromém objektu autora práce s chovem okrasných kaprů Koi (Cyprinus carpio). U chovné nádrže filtraci tvořil vortex, komora s kartáči a komora s biobloky a bioakvacitem. K získání údajů byly použity orientační a 24 hodinová měření vybraných veličin. Z výsledků vyplývá, že filtrační systém byl účinný, ale měl nedostatečnou kapacitu. Průhlednost vody a eliminace zeleného zákalu byla řešena zapojením UV lampy do filtračního systému, k tlumení vláknité řasy byly úspěšně použity komerčně dostupné přípravky. Součástí práce je i stručný přehled okrasných druhů ryb našeho pásma, šlechtěných druhů a akvarijních druhů ryb, které je možné chovat v zahradním rybníčku. Nechybí ani zmínka o nejběžnějších nemocech, původcích, příznacích a způsobu léčení. Celkově se na sledovaném systému zahradní okrasné nádrže potvrdilo, že kvalita vody je závislá na správné volbě a dimenzování filtračního systému a že současné technologie recirkulačních akvakulturních systémů lze úspěšně a efektivně využít při budování a provozování nádrží s chovem okrasných druhů ryb.
|
host ::
RSS.