|
|
Prevence a přístupy k obezitě v dětském věku
LUDVÍKOVÁ, Nikola
Hlavním cílem bakalářské práce s názvem Prevence a přístupy k obezitě v dětském věku je vypočítat a porovnat energetickou hodnotu pokrmů konzumovaných po dobu 14 dnů u dvou rozdílných skupin dětí. První skupina je charakterizována hodnotou BMI vyšší než 90. percentil (děti obézní nebo s nadváhou) a pro druhou skupinu je podmiňující hodnota BMI nižší než 75. percentil (děti s normální hmotností). Dalším cílem práce je porovnat celkové stravovací návyky a pohybovou aktivitu u jednotlivců a vytvořit doporučení v případě potřeby změny u obézních jednotlivců. Teoretická část práce se zaměřuje na výskyt obezity u nás i ve světě, klasifikaci a diagnostiku, typy, rizikové faktory, terapii a prevenci obezity. V této části práce se také zabývám racionální výživou dětí a zásadami správného stravování. Je zde zdůrazněn velký vliv životního stylu celé rodiny na vznik obezity a nadváhy u dětí. Pro vypracování výzkumné části byla použita metoda kvalitativního výzkumu, která byla prováděna písemným zaznamenáváním každého jídla po dobu 14 dnů u 24 vybraných dětí z Jihočeského kraje. Data jsem shromažďovala od ledna do dubna 2013, do výzkumu bylo zapojeno 12 obézních pacientů navštěvujících pediatrickou ordinaci v Třeboni a 12 respondentů vybraných podle odpovídajícího věku a pohlaví. Informace byly sbírány od samotných dětí, popřípadě od jejich rodičů. Výpočty energetických hodnot jednotlivých jídel byly zpracovány programem ?Nutriservis Profesional?. K hodnocení energetického příjmu byly použity záznamové listy, do kterých byl v průběhu měřeného období prováděn záznam stravy a nápojů. Dva týdny po rozdání záznamů stravy všem účastníkům výzkumu jsem si vyplněné záznamy vyzvedla zpět. Získaná data jsem zpracovala pomocí počítačového programu ?Microsoft Excel?, ve kterém jsem používala početní relace a jeho funkce. Odpovědi respondentů jsem následně zpracovala a vyhodnotila pomocí programu ?Nutriservis Profesional?. Zpracovaná data jsou interpretována formou prostého textu a deskriptivní statistikou. Z výsledků vyplývají dva hlavní rozdíly ve stravovacích návycích u dvou zkoumaných skupin. Jedním z nich je pravidelnost ve stravování a druhým složení stravy; velký rozdíl se objevuje také u pohybové aktivity. U obézních dětí se často objevuje nepravidelný a nerovnoměrný příjem potravy, žádná forma pohybové aktivity a převážně tučná a smažená jídla. Pouze několik dětí se od těchto kritérií odlišuje. U dětí s normální hmotností jsou stravovací návyky velmi různorodé. Jediná společná vlastnost je pravidelná pohybová aktivita. Některé děti s normální hmotností se stravují podobně jako děti obézní, i přesto počet dětí stravujících se přiměřeně svému věku, výšce, pohlaví a téměř podle zásad racionální stravy převažuje. Výsledky ukazují, že na vznik obezity u dětí má značný vliv rodinná anamnéza, tj. genetika. Genetické predispozice obezity hrají roli ze 40 %, ale z větší části lze vhodnými stravovacími návyky a pohybovou aktivitou tento stav pozitivně ovlivnit. Ze závěrů práce plyne nutnost stále rozvíjet znalosti o správném stravování a zdravém životním stylu ve všech rodinách; snažit se rozvíjet formy prevence obezity ve všech složkách společnosti a nevěřit všem klamavým reklamám.
|
|
|
Sledování kvality školního stravování a posouzení stravovacích návyků a jejich změn žáků druhého stupně na vybrané základní škole
ŠVEC, Jiří
Diplomová práce byla zpracována na základě šetření, které probíhalo na ZŠ Blatenská v Horažďovicích ve školním roce 2010/2011 a zabývala se problematikou výživy žáků ve věkových kategoriích 10-13 let a 13-15 let. Cíl práce byl zaměřen na sledování jídelních lístků za účelem zjištění příjmu sledovaných nutrientů, minerálů a vitamínů v závislosti na doporučeních pro dané věkové skupiny. Výzkum byl doplněn nutričním testem pro hodnocení stravovacích návyků dětí ve starším školním věku. Nakonec byly ověřeny dvě testovací hypotézy. Získané výsledky analýzy jídelních lístků byly porovnány s normami potřeb a bylo zjištěno následující. Příjem energie byl adekvátní u dívek (v toleranci jednoho procenta DDD), u chlapců byly hodnoty příjmu energie z oběda řádově o 4-5 % nižší. Bílkoviny byly plněny nadlimitně a již v obědech dosahovaly prakticky celodenní potřeby v kategorii 10-13 let a v kategorii starších byla tato úroveň na 90 % DDD. Příjem lipidů, sacharidů a vlákniny byl adekvátní. Hodnoty příjmu vápníku byly zjištěny jako nedostatečné a v žádném z měsíců nepřesáhly hodnotu 21,4 % DDD. Celoroční nadbytek byl zjištěn u vitamínu B6, kde byly nejnižší hodnoty zjištěny v měsících září a lednu na úrovni 100 % DDD. Nadbytečný byl i celoroční příjem vitamínu B12, kde nejnižší hodnoty byly zjištěny v měsíci listopadu a to na úrovni 130 % DDD. Na základě statistických šetření hypotéz se neprokázalo, že pravidelná snídaně je účinnou prevencí vzniku nadváhy či obezity u dětí této věkové kategorie. Podíl pasivně stráveného času není závislý na věku. Dále byla nalezena 21 %-ní závislost mezi redukční dietou dítěte a redukční dietou libovolného člena rodiny při těsnosti této vazby 46 %. Je tedy patrné ovlivnění stravovacích návyků dítěte rodinou.
|
host ::
RSS.