|
|
Role radiačního monitoringu a dozimetrického zabezpečení v první fázi lokální radiační mimořádné situace
VOJTA, Jiří
Používání zdrojů ionizujícího záření v různých odvětvích medicíny, průmyslu, zeměděl-ství a výzkumu v posledních desetiletích stále roste. Jako každá lidská činnost i použí-vání zdrojů ionizujícího záření je spojeno s možností vzniku nehod a havárií. Tyto udá-losti pak mohou vést k poškození zdraví, nebo životního prostředí. Na světě je jen málo oblastí lidské činnosti, kde by se s rozvojem aplikací věnovala taková pozornost zajištění jejich bezpečnosti, jako je používání zdrojů ionizujícího záření. Přesto však nelze riziko vzniku nehod a havárií absolutně vyloučit. V poslední době se také častěji hovoří o možnosti zneužití zdrojů ionizujícího zářní. Řešení těchto mimořádných událostí pak klade na prvotní zasahující vysoké nároky. Jednou ze složek prvotní reakce je HZS ČR, jehož jednotky jsou rozmístěné na celém území ČR. Tato práce má poskytnout jeho příslušníkům takové informace, aby spolu s orgány zajišťujícími radiační ochranu mohli v případě radiační mimořádné události správně zhodnotit situaci a minimalizovat tak její dopady na zdraví, životy, životní pro-středí. Tato práce se zaměřuje na řešení lokálních radiačních mimořádných událostí (např. ne-hoda při přepravě zdroje ionizujícího záření, nález neznámého zářiče). Nezabývá se haváriemi jaderných a jiných zařízení, kdy rozsah havárie a její důsledky mají celostátní dosah. V první části práce jsou charakterizovány základní pojmy v oblasti ionizujícího záření a radiační ochrany. Další část práce je zaměřená na radiační průzkum, monitoring, taktiku zásahu a dozimetrické prostředky. V této části jsou zpracované podklady pro školení a výcvik se zaměřením na včasné rozpoznání radiačního rizika na místě mimořádné události.
|
|
|
Zpracování plánu provedení cvičení na téma: Nález radioaktivního zářiče v kovovém šrotu
VOJTA, Jiří
Zákon č.18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) ukládá každému, kdo provádí činnosti vedoucí k ozáření, povinnost dodržovat takovou úroveň radiační ochrany, aby riziko ohrožení života, zdraví osob a životního prostředí bylo tak nízké, jak lze rozumně dosáhnout při uvážení hospodářských a společenských hledisek, a omezovat ozáření fyzických osob tak, aby celkové ozáření nepřesáhlo v součtu stanovené limity ozáření. Z uvedeného vyplývá, že je třeba podrobit dalšímu šetření všechny případy, kdy jsou zachyceny radioaktivní materiály nebo je podezření na záchyt radioaktivních materiálů. Základním cílem šetření podezřelé zásilky vždy bude vyloučit riziko, že může dojít k nekontrolovanému ozáření osob nebo k nelegálnímu uvádění radionuklidů do životního prostředí. Doposud získané zkušenosti svědčí o tom, že většina případů souvisí s manipulací (sběrem, tříděním, převozem) s druhotnými (kovovými) surovinami nebo se týká používání strojů a zařízení vyrobených z kontaminovaných kovových materiálů. Z výše uvedeného vyplívá potřeba shrnout materiál, jež by byl podkladem pro velitele jednotlivých složek IZS pro přípravu a výcvik zasahujících a napomohl by při vymezení kompetencí u samotného zásahu. V současnosti probíhají dílčí cvičení jednotlivých složek IZS na různých úrovních nebo naopak cvičení na radiační havárii velkého rozsahu. Cílem práce je vytvoření reálného podkladu plánu cvičení, které má prověřit akceschopnost a koordinovanost hlavních a vedlejších složek IZS při nálezu radioaktivního zářiče v kovovém šrotu.
|
host ::
RSS.