|
|
Radiační mimořádné události s radiologickými dopady v ČR
VAZAČ, Daniel
Ionizující záření je v současné době využíváno v mnoha oborech (radioterapie, nukleární medicína, urychlovače, defektoskopie, průmysl). Na odděleních nukleární medicíny jsou využívány zejména otevřené radionuklidové zdroje, na pracovištích radioterapie a při průmyslových aplikacích jsou to zpravidla uzavřené radionuklidové zdroje nebo tzv. generátory záření, jejichž hlavní komponentou je rentgenka. Samozřejmě zde existuje určité riziko vzniku nehodových expozičních situací. Těmto situacím je předcházeno systémem radiační ochrany a havarijní připravenosti. Většinu těchto opatření můžeme nalézt v dokumentu Vnitřní havarijní plán daného pracoviště. V teoretické části práce jsou uvedeny základní informace o radioaktivitě a zdrojích ionizujícího záření. Dále je v práci popsán systém radiační ochrany, biologické účinky ionizujícího záření (IZ), , veličiny využívané v radiační ochraně, lékařské aplikace IZ a využití IZ v průmyslu. Znění výzkumné otázky je následující: "Která pracoviště se zdroji ionizujícího záření na území ČR mají největší potenciál ke vzniku nehodové expoziční situaci s radiologickými dopady? Jako metodika výzkumu bylo zvoleno shromažďování informací z odborných publikací s touto tématikou. Dále probíhaly konzultace s radiologickými fyziky na oddělení nukleární medicíny a radioterapie v Nemocnici České Budějovice, a.s. a s inspektory SÚJB, kam jsou vzniklé radiační mimořádné události hlášeny. Součástí práce je i porovnání systému radiační ochrany a havarijní připravenosti na jednotlivých typech pracovišť. V praktické části jsou popsány typy pracovišť, která jsem mezi sebou porovnával. Konkrétně jsem se zaměřil na pracoviště využívající IZ v průmyslu a v medicíně, tedy defektoskopické pracoviště a pracoviště nukleární medicíny. Práce poskytuje přehled potenciálních a vzniklých radiačních mimořádných událostí a okolností, za kterých byl zaznamenán jejich výskyt. Cílem práce bylo porovnat pracoviště se zdroji ionizujícího záření (ZIZ) a seřadit je podle možnosti vzniku radiační mimořádné události. Pomocí prosté analýzy byla zjištěna větší pravděpodobnost vzniku radiační mimořádné události na pracovišti průmyslové radiografie oproti pracovišti nukleární medicíny.
|
|
|
Radiační mimořádné události s radiologickými dopady v ČR
VAZAČ, Daniel
Ionizující záření je v současné době využíváno v mnoha oborech (radioterapie, nukleární medicína, urychlovače, defektoskopie, průmysl). Na odděleních nukleární medicíny jsou využívány zejména otevřené radionuklidové zdroje, na pracovištích radioterapie a při průmyslových aplikacích jsou to zpravidla uzavřené radionuklidové zdroje nebo tzv. generátory záření, jejichž hlavní komponentou je rentgenka. Samozřejmě zde existuje určité riziko vzniku nehodových expozičních situací. Těmto situacím je předcházeno systémem radiační ochrany a havarijní připravenosti. Většinu těchto opatření můžeme nalézt v dokumentu Vnitřní havarijní plán daného pracoviště. V teoretické části práce jsou uvedeny základní informace o radioaktivitě a zdrojích ionizujícího záření. Dále je v práci popsán systém radiační ochrany, biologické účinky ionizujícího záření (IZ), , veličiny využívané v radiační ochraně, lékařské aplikace IZ a využití IZ v průmyslu. Znění výzkumné otázky je následující: "Která pracoviště se zdroji ionizujícího záření na území ČR mají největší potenciál ke vzniku nehodové expoziční situaci s radiologickými dopady? Jako metodika výzkumu bylo zvoleno shromažďování informací z odborných publikací s touto tématikou. Dále probíhaly konzultace s radiologickými fyziky na oddělení nukleární medicíny a radioterapie v Nemocnici České Budějovice, a.s. a s inspektory SÚJB, kam jsou vzniklé radiační mimořádné události hlášeny. Součástí práce je i porovnání systému radiační ochrany a havarijní připravenosti na jednotlivých typech pracovišť. V praktické části jsou popsány typy pracovišť, která jsem mezi sebou porovnával. Konkrétně jsem se zaměřil na pracoviště využívající IZ v průmyslu a v medicíně, tedy defektoskopické pracoviště a pracoviště nukleární medicíny. Práce poskytuje přehled potenciálních a vzniklých radiačních mimořádných událostí a okolností, za kterých byl zaznamenán jejich výskyt. Cílem práce bylo porovnat pracoviště se zdroji ionizujícího záření (ZIZ) a seřadit je podle možnosti vzniku radiační mimořádné události. Pomocí prosté analýzy byla zjištěna větší pravděpodobnost vzniku radiační mimořádné události na pracovišti průmyslové radiografie oproti pracovišti nukleární medicíny.
|
|
|
Radiologické události na vybraných radiodiagnostických pracovištích - analýza opakování snímků v důsledku chybného ozáření pacienta
ZÁKOUTSKÁ, Eliška
Práce vychází z potřeby pracovišť využívající zdroje ionizujícího záření implementovat novou legislativu týkající se atomového práva účinnou od 1.1.2017. Práce je zaměřena na radiologické události na radiodiagnostických pracovištích vybraných zdravotnických zařízení. Teoretická část čtenáře seznamuje s pojmem "radiologická událost", obecně pojednává o oboru radiodiagnostiky a radiační ochrany. Praktická část se věnuje vyhodnocení nejčastějších příčin a četnosti radiologických událostí získaných ze záznamů olékařském ozáření, tedy i chybně provedených expozicích ve vybraných radiodiagnostických pracovištích a zařazení radiologické události do příslušné kategorie. Pro splnění všech cílů diplomové práce a aplikace výsledků práce v praxi byl hodnocen i obsah dokumentu - "Hodnocení způsobu radiační ochrany", který předkládá držitel povolení pro práci s ionizujícím zářením SÚJB za každý předcházející rok do 30.4. a to od účinnosti nového atomového zákona. Výsledky této práce posloužily k vytvoření této zprávy pracovištím do 30.4.2019, a to v širším rozsahu analýzy a hodnocení, než bylo provedeno v loňském roce. Maximální podrobnost zprávy o příčinách a četnosti vzniku radiologických událostí a mapování reálné situace na pracovištích slouží i Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost k vypracování Doporučení SÚJB k radiologickým událostem. Stejně tak byla tato práce přínosná sledovaným pracovištím pro uvědomění si příčin a vývoje četnosti radiologických událostí v jednotlivých letech. Je již na konkrétním pracovišti a dohlížející osobě nad radiační ochranou, aby do důsledku vyhodnotila zjištěné příčiny a např. v rámci ročního školení radiačních pracovníků na ně upozornila a důsledně dbala na dodržování všech preventivních opatření, jejichž návrh je rovněž součástí práce.
|
|
|
Radiační mimořádné události s radiologickými dopady v ČR
VAZAČ, Daniel
Využití ionizujícího záření je v dnešní době nespočetné množství (radioterapie, nukleární medicína, urychlovače, defektoskopie). Otevřené radionuklidové zářiče jsou využívány na odděleních nukleární medicíny, na defektoskopických pracovištích je používáno uzavřených radionuklidových zdrojů. Samozřejmě zde existuje určité riziko vzniku nehodových expozičních situací. Těmto situacím je předcházeno systémem radiační ochrany. Většinu těchto opatření můžeme nález v havarijním plánu daného pracoviště. Práce je rozdělená na kapitoly. Zpočátku jsem sepsal základní informace o radioaktivitě a ionizujícím záření. Dále v práci naleznete popsaný systém radiační ochrany, biologické účinky na organismus, veličiny charakterizující ionizující záření (dále jen IZ), využití IZ v lékařském prostředí a průmyslové zdroje IZ. Znění výzkumné otázky je následující: "Která pracoviště se zdroji ionizujícího záření na území ČR mají největší potenciál ke vzniku nehodové expoziční situaci s radiologickými dopady?" Jako metodiku výzkumu jsem použil shromáždění odborných publikací s touto tématikou. Dále probíhaly konzultace s radiačním fyzikem na oddělení nukleární medicíny v Českých Budějovicích a porovnání systémů radiační ochrany na pracovištích. V praktické části jsou popsána pracoviště, která jsem mezi sebou porovnával. Zařízení využívající IZ v průmyslu a v medicíně. Porovnáváno bylo defektoskopické pracoviště a pracoviště nukleární medicíny. Naleznete zde i základní expoziční situace, které mohou nastat a za jakých podmínek je možný jejich výskyt. Cílem práce bylo porovnat pracoviště se zdroji ionizujícího záření (dále jen ZIZ) a seřadit je podle možnosti vzniku nehodové expoziční situace. Pomocí prosté analýzy byla zjištěna, větší pravděpodobnost možnosti vzniku nehodové expoziční situace na pracovišti průmyslové radiografie oproti pracovišti nukleární medicíny.
|
host ::
RSS.