|
Přenos radioaktivní zátěže prostředí na populaci prasete divokého ve vybraných lokalitách jihozápadní části České republiky
KOUBA, František
Kontaminace potravního řetězce černé zvěře postčernobylským radioaktivním spadem je stále aktuálním problémem v lesních ekosystémech určitých lokalit v ČR. Tato disertační práce je zaměřena na vyhodnocení výsledků hodnot radioaktivní kontaminace (137Cs) masa (zvěřiny) prasat divokých, ulovených v lokalitách Novohradských hor a Národního parku Šumava v období prosince 2012 až prosince 2019. Cílem práce bylo zhodnotit výskyt radioaktivní zátěže u prasat divokých, identifikace případných sezónních trendů v naměřených hodnotách 137Cs a možných rozdílů ve vybraných lokalitách a zhodnotit přítomnost radiocesia v surovinách živočišného původu, konkrétně ve zvěřině volně žijící zvěře, jako možného zdroje kontaminace potravního řetězce člověka. V průběhu sledovaného období od prosince 2012 do prosince 2019 byla změřena aktivita 137Cs celkem u 1607 vzorků zvěřiny, z toho 654 vzorků z Novohradských hor v Jihočeském kraji a 953 vzorků z Národního parku Šumava ? Jihočeský a Plzeňský kraj. Prahová hodnota 600 Bq/kg z celkové sumy cesia byla překročena u 763 vzorků z celkového počtu 1607, což je 47,5 %. Maximální hodnota hmotnostní aktivity 137Cs byla 22 540 Bq/kg, mediánová hodnota 522,4 Bq/kg a průměrná hodnota 1368,2 Bq/kg. Statisticky významné rozdíly byly zjištěny mezi lokalitami Novohradské hory a NP Šumava. Ve vzorcích z Novohradských hor byla prokázána nadlimitní hodnota137Cs u 238 z celkem 654 vzorků, to znamená překročení limitní hodnoty 600 Bq/kg ve zvěřině u 36,4 % ulovených prasat divokých. Ve vzorcích z Národního parku Šumava byla naměřena nadlimitní hodnota 137Cs u 525 z celkem 953 vzorků, což je 51,1 % vzorků s nadlimitními hodnotami. Při posuzování sezónnosti naměřených hodnot aktivity 137Cs u ulovených prasat divokých byly prokázány statisticky významné rozdíly, kdy v zimním období (listopad ? duben) aktivity 137Cs dosahovaly vyšších hodnot. Průměrná hodnota v zimním období z celkového počtu hodnocených měření činila 1674,23 Bq/kg, mediánová hodnota 741,87 Bq/kg, zatímco v letním období (květen-říjen) činila průměrná hodnota 1022,69 Bq/kg a mediánová hodnota 376,51 Bq/kg. Odlišné hodnoty jsou též patrné s přihlédnutím k ročnímu období. V době od prosince do května (každý sledovaný rok) je patrný nárůst naměřených hodnot v lokalitách Novohradských hor, oproti tomu v lokalitě Národního parku Šumava se tato sezonnost neprojevuje. Obecně vyšší naměřené hodnoty hmotnostní aktivity 137Cs vykazovaly vzorky z lokalit uzavřených lesních ekosystémů s žádným, či minimálním podílem pastvin a zemědělsky obdělávané půdy.
|
|
Radiocesium v zemědělsky neobdělávaných půdách
Kubějová, Michaela
Diplomová práce s názvem Radiocesium v zemědělsky neobdělávaných půdách je zaměřena na vypracování literárního přehledu, odebrání a zpracování půdních vzorků ke gamaspektrometrické analýze stanovení obsahu radiocesia. V první části literárního přehledu je charakterizováno radiocesium a jeho zdroje v prostředí. Součástí je transport 137Cs v atmosféře, depozice na půdu a vliv radiocesia na člověka. V další části jsou popsány vlastnosti půdy, chování radiocesia v půdách a následná dekontaminační opatření, rozdíly agroekosystémů a zemědělsky neobhospodařovaných půd, dále kontaminace území České republiky a aktivity radiocesia v půdách. Následuje materiál a metodika, popis zvolených lokalit. Hlavní část je zaměřena na stanovení obsahu radiocesia v odebraných vzorcích. V roce 2013 byl zajištěn sběr 114 půdních vzorků (57 svrchních A organických profilů do 5 cm a 57 spodních B minerálních profilů do hloubky 12 cm) ve čtyřech vybraných lokalitách: Valašské Meziříčí-Juřinka, Velké Karlovice, Loukov, Prostřední Bečva. Odběr půdních vzorků byl proveden vždy ve třech dále specifikovaných místech: louka, les listnatý (případně smíšený) a les jehličnatý. Nejnižší hmotnostní aktivity radiocesia ve sledovaných půdách byly zjištěny na Juřince (v profilech A 16,9 +- 4,29 Bq.kg-1 a B 11,6 +- 2,53 Bq.kg-1), poté v Loukově (v profilech A 38,8 +- 30,22 Bq.kg-1 a B 18,6 +- 12,60 Bq.kg-1). Nejvyšší aktivity 137Cs byly změřeny ve Velkých Karlovicích (v profilech A 64,7 +- 44,11 Bq.kg-1 a B 30,1 +- 21,50 Bq.kg-1) a na Prostřední Bečvě (v profilech A 46,6 +- 30,01 Bq.kg-1 a B 24,9 +- 28,50 Bq.kg-1). Na všech zvolených lokalitách byla hmotnostní aktivita ve svrchních A profilech vyšší (T-test, P menší než 0,05) než ve spodních profilech B. Podle odběrných míst na jednotlivých lokalitách byly nejvyšší průměrné hodnoty radiocesia naměřeny v půdách jehličnatých lesích (v profilech A 65,7 +- 41,91 Bq.kg-1 a B 35,03 +- 28,94 Bq.kg-1), poté v lesích listnatých (v profilech A 33,8 +- 17,27 Bq.kg-1 a B 20,1 +- 7,51 Bq.kg-1) a nejnižší na loukách (v profilech A 14,9 +- 4,53 Bq.kg-1 a B 10,7 +- 3,63 Bq.kg-1), P menší než 0,05. Hmotnostní aktivity (Bq.kg-1) radiocesia v A a B půdních profilech byly převedeny na plošné aktivity (kBq.m-2), které dosáhly hodnot od 0,93 do 12,94 kBq.m-2. Výsledky byly zpracovány do grafů, tabulek a mapy. V závěrečné části práce byly diskutovány výsledky, naměřené hodnoty byly porovnávány s publikovanými daty a také byl posouzen ekologický význam obsahu radiocesia v zemědělsky neobdělávaných půdách.
|