|
|
Odhad průměrných dávek obyvatelstva ČR z lékařských zdrojů
ŠÍPOVÁ, Aneta
Záměrem mé diplomové práce bylo odhadnout efektivní dávky z různých vyšetření v oblasti nukleární medicíny a radiodiagnostiky a zjistit, jaké jsou počty těchto vyšetření v České republice. V teoretické části jsem pracovala s odbornou literaturou, platnými právními předpisy a internetovými odkazy. Diplomová práce na téma "Odhad průměrných dávek obyvatelstva ČR z lékařských zdrojů" je rozdělena na dvě části. Úvodní část teoretické práce je věnována důležitosti lékařského ozáření v rámci radiologických metod a lehkému popisu celé práce. V další části práce jsou shrnuty informace o ionizujícím záření - o jeho historii, druzích, zdrojích, interakcích s prostředím a biologických účincích na organismus. V další části práce, která je věnována radiační ochraně, je uvedena základní česká legislativa, která se vztahuje k danému tématu. Dále jsou v této práci v rámci radiační ochrany uvedeny její cíle, koncepce, principy, metody ochrany před zářením, radiační monitorování a základní sledované veličiny, které jsou důležité z hlediska radiační ochrany. V poslední části teoretické práce je uvedeno lékařské ozáření a možnosti využití tohoto záření v lékařství. V práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo odhadnout průměrné efektivní dávky u různých vyšetření v nukleární medicíně a radiodiagnostice. U zvolených vyšetření byla vypočítána průměrná efektivní dávka u pacientů, kteří zvolené vyšetření podstoupili v lednu roku 2022. V rámci nukleární medicíny se jednalo o scintigrafii skeletu (96 pacientů), perfuzní scintigrafii myokardu (51 pacientů), perfuzní a ventilační scintigrafii plic (166 pacientů) a dynamickou scintigrafii ledvin (12 pacientů). Výsledky u těchto vyšetření byly porovnány s údaji uvedenými v UNSCEAR Report 2020/2021. V rámci radiodiagnostiky se jednalo o CT mozku nativně (226 pacientů), CT břicha nativně (91 pacientů), CT hrudníku nativně (33 pacientů) a CT bederní páteře nativně (46 pacientů). Výsledky u těchto vyšetření byly porovnány s údaji uvedenými v UNSCEAR Report 2020/2021 a výsledky uvedené v dokumentu "Hodnocení lékařského ozáření" vydané SÚJB v roce 2021. Druhým cílem bylo zjistit, jaké jsou počty výše zmíněných vyšetření v České republice a odhadnout roční efektivní dávky českého obyvatelstva z lékařských zdrojů. K tomuto účelu mi byla poskytnuta data od ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky). V rámci tohoto cíle byly odhadnuty kolektivní efektivní dávky. Třetím cílem bylo odhadnout relativní pravděpodobnost vzniku stochastických účinků (rakoviny). K tomuto účelu byl použit program X-ray risk.
|
|
|
Ionizující záření jako téma environmentální edukace
VANĚČEK, Marcel
Ionizující záření je fyzikální faktor, který nezanedbatelně působí na lidské zdraví. Průměrný člověk je na planetě Zemi ozářen v průměru 2,4 mSv ročně. Největší část z této dávky pochází z přírodních zdrojů, především radonu. Vysoké koncentrace radonu jsou druhou nejčastější příčinou rakoviny plic, hned po kouření. V současné době je však na vzestupu ozáření z lékařských zdrojů, které se v některých vyspělých zemích může rovnat ozáření ze zdrojů přírodních. Základní znalosti o zdrojích ionizujícího záření, jeho účincích a ochranou před ním, by měly být známy všem studentům středních škol. Diplomová práce se zaměřuje na téma ionizujícího záření z pohledu středoškolských učitelů a studentů. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. V první, teoretické části je rozebírána problematika ionizujícího záření jako fyzikálního faktoru ovlivňujícího lidské zdraví. Je zde popsán vznik ionizujícího záření, základní pojmy, jako radioaktivita a poločas rozpadu, jsou zde rozlišeny jednotlivé druhy záření, jednotlivé zdroje, účinky a ochrana před ním. Druhá, praktická část je zaměřena na zkoumání znalostí studentů středních škol o této problematice. V práci je řešeno několik cílů. Prvním cílem práce je analýza přístupu středoškolských učitelů k informacím o tématu ionizujícího záření. Druhým cílem je ověření znalostí středoškolských studentů o tomto tématu. Třetím cílem je zhodnotit, zda jsou studenti středních odborných škol lépe znalostně vybaveni o tématu ionizujícího záření než studenti gymnázií. Čtvrtým a posledním cílem práce je sepsání volně přístupného materiálu o tématu ionizujícího záření pro středoškolské učitele i studenty. Tento materiál bude sloužit jako informační zdroj při tvorbě edukačního podkladu učitelům vyučujících o tématu ionizujícího záření, ale mohou jej využít i studenti při tvorbě seminárních prací.
|
host ::
RSS.