|
|
Ionizující záření jako téma environmentální edukace
VANĚČEK, Marcel
Ionizující záření je fyzikální faktor, který nezanedbatelně působí na lidské zdraví. Průměrný člověk je na planetě Zemi ozářen v průměru 2,4 mSv ročně. Největší část z této dávky pochází z přírodních zdrojů, především radonu. Vysoké koncentrace radonu jsou druhou nejčastější příčinou rakoviny plic, hned po kouření. V současné době je však na vzestupu ozáření z lékařských zdrojů, které se v některých vyspělých zemích může rovnat ozáření ze zdrojů přírodních. Základní znalosti o zdrojích ionizujícího záření, jeho účincích a ochranou před ním, by měly být známy všem studentům středních škol. Diplomová práce se zaměřuje na téma ionizujícího záření z pohledu středoškolských učitelů a studentů. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. V první, teoretické části je rozebírána problematika ionizujícího záření jako fyzikálního faktoru ovlivňujícího lidské zdraví. Je zde popsán vznik ionizujícího záření, základní pojmy, jako radioaktivita a poločas rozpadu, jsou zde rozlišeny jednotlivé druhy záření, jednotlivé zdroje, účinky a ochrana před ním. Druhá, praktická část je zaměřena na zkoumání znalostí studentů středních škol o této problematice. V práci je řešeno několik cílů. Prvním cílem práce je analýza přístupu středoškolských učitelů k informacím o tématu ionizujícího záření. Druhým cílem je ověření znalostí středoškolských studentů o tomto tématu. Třetím cílem je zhodnotit, zda jsou studenti středních odborných škol lépe znalostně vybaveni o tématu ionizujícího záření než studenti gymnázií. Čtvrtým a posledním cílem práce je sepsání volně přístupného materiálu o tématu ionizujícího záření pro středoškolské učitele i studenty. Tento materiál bude sloužit jako informační zdroj při tvorbě edukačního podkladu učitelům vyučujících o tématu ionizujícího záření, ale mohou jej využít i studenti při tvorbě seminárních prací.
|
|
|
Radiační zátěž zaměstnanců v Radonových lázních Jáchymov
STRAKOVÁ, Eliška
Jáchymovské radonové lázně, kterými se zabývá tato bakalářská práce, využívají, kromě klasických lázeňských metod a balneologických postupů, léčbu radonovou vodou. Hlavním cílem této práce je seznámit se s lázněmi a empiricky zhodnotit radiační zátěž zaměstnanců. V teoretické části formuluji (teoretická východiska) základní pojmy, na jejichž podstatě stojí problematika této práce. Dále se věnuji historii lázeňského komplexu, původu léčebných zdrojů a jejich využitím. Jako součást uvádím onemocnění, která jsou indikována k tomuto typu léčby a objasňuji principy a účinky na základě doložitelných výzkumů z literárních zdrojů. Jelikož je práce zaměřena na radiační zátěž, zabývám se v dalších kapitolách radiační ochranou a monitorováním dávek personálu přítomného v lázních. Praktická část je zaměřena na empirický kvantitativní výzkum, jehož cílem je statistické zpracování dat pro možnost sledování vývoje. Hlavní myšlenkou je zpracování radiační zátěže zaměstnanců v časovém horizontu 26 let, v letech 1991 - 2016. Dále zhodnocení vývoje se závěrečným rámcovým porovnáním zpracovaných výsledků s lázněmi využívající léčbu radonovou vodou v zahraničí a zaměstnanci uranových dolů. Statistické zpracování vypovídá, že vývoj obdržených dávek je periodicky kolísavý. Byla zjištěna průměrná hodnota efektivní dávky u všech zaměstnanců 2,39 mSv s nejvyšší možnou obdrženou roční osobní dávkou 10,23 mSv. U roční ekvivalentní dávky na kůži byla průměrná hodnota 1,70 mSv. I přesto, že hodnoty dávek se pohybují poměrně vysoko, nelze říci, že by zaměstnanci radonových lázní překročili stanovené limity radiační ochrany.
|
|
|
Radiační zátěž pacientů při skiagrafii plic
NOVÁKOVÁ, Andrea
Tématem mé bakalářské práce bylo zhodnotit radiační zátěž pacientů při skiagrafii plic. Podnětem ke zpracování tohoto tématu bylo zjištění, že i přestože Ministerstvo zdravotnictví České republiky (Věstník MZ ČR 9/2011) doporučuje používat pro klasickou skiagrafii plic tvrdou snímkovací techniku, řada radiodiagnostických pracovišť stále používá techniku s nízkým napětím, ačkoli je pacient vystavován vyšší dávce. Skiagrafie plic sice patří mezi vyšetření s nejnižší dávkou expozice, ale zároveň se jedná o nejčastěji prováděné vyšetření. Jelikož se rizika plynoucí ze záření z různých zdrojů během života neustále v těle sčítají, je nutné snažit se, aby alespoň lékařské expozice byly minimalizovány na co nejnižší míru. V teoretické části bakalářské práce jsem se snažila přehledně utřídit veškeré důležité informace o rentgenovém záření, skiagrafii, anatomii plic, snímkovacích technikách, radiační ochraně a legislativním rámci, který se zabývá radiodiagnostikou. Radiodiagnostická oddělení v České republice mají k dispozici návody a doporučení pro správná rentgenová vyšetření, tzv. Národní radiologické standardy, které zajišťují optimální kvalitu snímku a zároveň minimalizaci radiační zátěže pro pacienta. Pro lékaře, kteří indikují radiodiagnostické vyšetření je zásadní dokument "Indikační kritéria pro zobrazovací metody", který stanovuje taková kritéria, aby všechna vyšetření zobrazovacími metodami byla řádně zdůvodněna a jejich indikace usměrňována. Praktická část práce je zaměřena na porovnávání radiační zátěže dvou snímkovacích technik pro vyšetření plic. Konkrétně se jedná o porovnání snímkovací techniky s nízkým (tzv. měkká) a vysokým (tzv. tvrdá) expozičním napětím. Byly zpracovány výsledky hodnot dopadající a vstupní povrchové kermy, které byly naměřeny na rentgenovém pracovišti pomocí vodního fantomu a ionizační komory za použití jednotlivých expozičních technik. Na základě změřených a tabulkových hodnot jsem spočítala efektivní dávku pro jednotlivé snímkovací techniky. Efektivní dávka při měkké snímkovací technice byla téměř třikrát vyšší než technika tvrdá. Zajímavý je také výsledek pro sekundární záření, kdy měkká technika téměř pětkrát převyšuje vznikající sekundární záření tvrdé snímkovací techniky. Další důležitou částí práce bylo porovnat efektivní dávky u dvou skupin vybraných pacientů při skiagrafickém vyšetření plic, kteří byli rozděleni na základě použité snímkovací techniky. První skupina obsahovala pacienty, kteří byli snímkováni v prvním čtvrtletí roku 2014 technikou s napětím 125kV, v druhé skupině byly pacienti z prvního čtvrtletí roku 2011 snímkováni průměrným expozičním napětím 57,2 kV. Z obou skupin byli vybráni pouze pacienti s váhou od 60 do 80 kg, kteří se dispozičně přibližují standardnímu pacientovi, s kterým pracuje legislativa MZ ČR. Pomocí programu PCXMC s metodou Monte Carlo byla stanovena efektivní dávka pro jednotlivé skupiny. Výsledná efektivní dávka pro tvrdou snímkovací techniku pro dané vyšetření je 0,0085 mSv, pro měkkou techniku se efektivní dávka rovná 0,0304 mSv. Z toho vyplývá, že efektivní dávka pro skiagrafické vyšetření plic při měkké snímkovací technice je 3,5 krát vyšší než při technice tvrdé. Z hlediska radiační ochrany je také zajímavé, jak ukazuje kalkulace dávek v programu PCXMC, že dávka na gonády je při skiagrafickém vyšetření plic téměř nulová, proto využívání ochranných pomůcek v oblasti pohlavních orgánů je při tomto vyšetření bezpředmětné a hraje spíše psychickou roli. Cílem bakalářské práce bylo prokázat, že doporučení Ministerstva zdravotnictví České republiky o přechodu z měkké snímkovací techniky na tvrdou techniku je opodstatněné. Na základě naměřených hodnot a postupném zpracování výsledků jsem mohla hypotézu potvrdit: Užitím tvrdé snímkovací techniky při skiagrafii plic se sníží radiační zátěž pacienta.
|
|
|
BMI (body mass index) patient, factors influencing the radiation protection of staff in radiology
MICHEL, Tomáš
Bakalárska práca sa zaoberá problematikou radiačnej záťaže personálu u intervenčných výkonov u pacientov s rozličnou hodnotou BMI. Rozhodli sme sa preto objasniť hypotézu do akej miery ma BMI pacienta vplyv na radiačnú záťaž personálu. Bakalárska práca je rozdelená na 2 časti: V teoretickej časti sa práca zaoberá doposiaľ známymi poznatkami o radiačnej ochrane na pracoviskách s ionizujúcim žiarením. Z informácii získaných zo Štátneho úradu pre jadrovú bezpečnosť a Štátneho úradu radiačnej ochrany sme podrobne opísali súčasne spôsoby ochrany pred ionizujúcim žiarením, zabezpečenie radiačnej ochrany, ktoré vychádza z troch základných princípov, definovaných medzinárodnými inštitúciami a ustanovených v právnom systéme všetkých vyspelých krajín: 1. Odôvodnenosť ožiarenia 2. Optimalizácia ochrany 3. Stanovenie limitov ožiarenia V druhej časti sa práce venuje konkrétnemu dokazovaniu hypotézy. Hypotéza spočíva v tom, že BMI pacienta výrazne ovplyvňuje radiačnú záťaž personálu v rámci jednotlivých intervenčných výkonov. Štatistické spracovanie v bakalárskej prací sa skladá z dvoch častí. V prvej časti je súbor pacientov po PTA panvových tepien a druhej časti je súbor pacientov po drenáži žlčových ciest. Na výpočet štatistickej závislosti sme zvolili jednoduchú lineárnu koreláciu (Pearsonovo r) a výsledkom bude regresná priamka. Základný súbor obsahoval cca 100 pacientov, po preskúmaní a zisťovaní údajov potrebných na výpočet radiačnej závislosti, sme museli približne polovicu pacientov vyradiť z nasledujúcich dôvodov: - nemohli sme verifikovať údaje v databáze RO. - nemohli sme verifikovať hodnoty pre výpočet BMI. - pacienti, ktorí boli liečení v roku 2006 sme vyradili z dôvodu, že boli liečení na inom type angiografického prístroja, ktorý pracoval pri úplne odlišných dávkových príkonov. - pri PTA panvových tepien podstúpili aj iný typ intervenčného výkonu, napr. diagnostika oblúku aorty, krčných tepien a vyšetrenie dolných končatín. Medzi najzávažnejšie limity štúdie však patrí rozdielne používanie ochranného štítu v jednotlivých prípadoch, ktoré vnáša do merania a výpočtov najväčšiu mieru neistoty. Ukazuje sa to predovšetkým pri porovnávaní súboru DŽC a súboru PTA, z hľadiska vzťahu BMI a lekárskej dávky. U DŽC sa používa z praktických dôvodov len obmedzene, vadil by totiž samotnému prevedeniu výkonu. U PTA je to celkom naopak, vyšetrujúci môže s výhodou medzi seba a radiačné pole vložiť tienidlo v podobe ochranného absorpčného plexiskla, ktoré je súčasťou angiografického kompletu. Predovšetkým týmto sme si vysvetľovali, prečo štatistická závislosť BMI a lekárskej dávky je u DŽC sledovateľná, zatiaľ čo u PTA tomu tak nie je. Zo štatistického hľadiska bol vzťah BMI a dávky dopadnutej na pacienta u DŽC relatívne veľmi tesný, u PTA bol o niečo menej tesný. Túto skutočnosť si vysvetľujeme tým, že meranie dát nie je ovplyvnené toľkými neurčitými premennými ako je u merania dávky na zástere. Ku korekcii rozdielnej obťažnosti jednotlivých výkonov bolo použite lomenie celkových skiaskopických dávok celkovou dobou skiaskopie. Z vyjadrenia odborníkov na radiačnú ochranu zo začiatku vyplývala k prevádzanej štúdii veľká skepsa. Prekvapením, ale bola pomerne silná štatistická závislosť vo vzťahu BMI a dávky oboch subjektov u DŽC. Z hľadiska množstva pacientov a homogenity jednotlivých skupín ide skôr o pilotnú štúdiu. Skupinu pacientov s DŽC musíme z výše uvedených dôvodov pokladať za reprezentatívnejší ako skupinu pacientov s PTA. Zo zistených skutočností môžeme potvrdiť existenciu závislosti medzi konštitúcii nemocného a dávkou personálu vykonávajúceho intervenčné rádiologické výkony. Tieto zistene skutočnosti môžu mať význam pre ochranu personálu a mali by byť brané v úvahu pri návrhu protiradiačných opatrení.
|
|
|
Specifika pediatrické radiologie
KOLÁŘOVÁ, Veronika
Jen málo co dokáže v průměrném člověku vyvolat silnější emoce než záležitosti týkající se dětí. Dětští pacienti nejsou malí dospělí, tudíž při používání radiodiagnostických zobrazovacích metod je nejenom žádoucí kvalitní moderní přístrojová technika a specifické postupy, ale i profesionální přístup zdravotnického personálu a přizpůsobené prostředí. Prioritním požadavkem obecně je minimalizace radiační zátěže- jak celkové, tak především gonádové dávky. Z pohledu radiační ochrany v případě dětí platí dvojnásobně, že indikaci k vyšetření je vždy nutné důsledně zvažovat. Pediatrický radiolog musí přesně určit správnou posloupnost jednotlivých metod (tzv. vyšetřovací algoritmus), které přinesou nejlepší diagnostický výsledek s nejnižší radiační zátěží a invazivitou. Cílem této bakalářské práce bylo analyzovat rozdíl v přístupu radiologického asistenta k dítěti a dospělému při radiologických vyšetřeních a zjistit, zda má dítě a jeho případný zákonný zástupce dostatečné informace při radiologických vyšetřeních. K objasnění cílů bakalářské práce byl použit ke sběru dat výzkum technikou dvou dotazníků. Dotazníky byly jak v tištěné, tak v elektronické podobě. Šetření probíhala na vybraných radiologických odděleních ve Strakonicích, v Písku, v Plzni a v Ústí nad Labem. V některých otázkách respondenti volili z konkrétních možností, jinde doplnili své odpovědi sami. V kapitole ?Výsledky? jsou odpovědi respondentů znázorněny grafy. Tyto jednotlivé grafy jsou zde popsány a v následující kapitole ?Diskuse? jsou nejzajímavější odpovědi na otázky z dotazníků doplněny všeobecnými myšlenkami a mými osobními domněnkami a názory. Praktická část bakalářské práce dokazuje, že cíl práce byl splněn. Výzkumné otázky byly zodpovězeny. Šetřením se zjistilo, že odpověď na první stanovenou výzkumnou otázku, zda přistupují radiologičtí asistenti rozdílně k dítěti a dospělému při radiologických zobrazovacích metodách, je ano. Radiologičtí asistenti přistupují rozdílně k dítěti a dospělému. Odpověď na druhou výzkumnou otázku, zda má dítě a jeho případný zákonný zástupce dostatečné informace o radiologických vyšetřeních, je také kladná. Dítě a jeho případný zákonný zástupce má dostatečné informace o radiologických vyšetřeních. V kapitole ?Závěr? jsou výsledky práce shrnuty. Dále se šetřením zjistilo, že doprovod dítěte vnímá prostředí radiologických oddělení jako prostředí přátelské, bezpečné a komfortní. Jediným nedostatkem v informovanosti doprovodů, který by mohl být negativně vnímán z výsledků dotazníku této bakalářské práce, je zjištění, že laická veřejnost nemá jasno v množství přijaté radiace při určitých radiologických vyšetřeních (CT, RTG) a není rozšířena informace o možnosti zakoupit záznam radiologického vyšetření na CD. Zde je prostor pro aktivní radiologické pracovníky, kteří mají zájem o zvýšení informovanosti veřejnosti o radiologických vyšetřeních. Touto bakalářskou prací je dokázáno, že i laické doprovody dětí mají zájem být součástí týmu, snažící se o přínosný výsledek vyšetření. Smyslem bakalářské práce bylo vytvořit ucelený text týkající se problematiky specifik v pediatrické radiologii, který může posloužit jako doplňující materiál při vyšetřování dětí.
|
|
|
Radiologická asistence při nevaskulárních intervencích na žlučových cestách.
MINÁŘOVÁ, Olga
Radiologická asistence při nevaskulárních intervencích na žlučových cestách. Předkládaná bakalářská práce zahrnuje informace z praxe na intervenčním pracovišti KZM ve FN v Motole pře asistenci u výkonů PTC, PTD. Tyto výkony jsou u nás nejčastěji prováděny u inoperabilních maligních stenóz žlučových cest, kdy není možná metoda první volby a to endoskopický přístup / ERCP/. Poukazuji na důležitost a znalost používání moderních špičkových materiálů a technologií, které naší práci usnadňují a pacientovi zajistí nekomplikovaný průběh vyšetření.Srovnáním radiační zátěže u asistovaných a neasistovaných výkonů, chci dokázat, že celková výsledná efektivní dávka při výkonech s asistencí je nižší než při výkonech, které provádí lékař samostatně.Získaná data ze vzorku třiceti pacientů se stejnou diagnózou s asistencí a třiceti pacientů bez asistence jsem statisticky porovnala a zanesla do grafické podoby. Na vybraném vzorku šedesáti pacientů, kterým byl výkon indikován jsem provedla ze získaných parametrů výsledný výpočet efektivní dávky. Výsledky potvrdily hypotézu, že výkony s asistencí trvají kratší dobu než výkony bez asistence a efektivní dávky jsou nižší a nejsou závislé na hodnotě BMI. Musíme také přihlédnout k faktorům, které můžou ovlivňovat celkový průběh vyšetření, jako například celkový zdravotní stav pacienta a jeho diagnóza. Jak dlouho bude výkon trvat závisí na zkušenosti, dlouholeté praxi a šikovnosti radiologa. Radiologický asistent jako aplikující odborník má své důležité místo v celém intervenčním týmu. PTC, PTD zůstává metodou, která pacienty mnoho nezatěžuje, má malý výskyt komplikací a v některých případech je život zachraňující. Možnost snížení radiační zátěže pacienta a celého personálu docílíme dostatečným počtem kvalifikovaného personálu na pracovišti intervenční radiologie. Symbióza celého vyšetřovacího týmu je zárukou, že výkony budou provedeny co nejkvalitněji a v co nejkratším čase s malou radiační zátěží pacienta.
|
host ::
RSS.