|
|
Rizika spojená se zapojením jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí do monitorování radiační situace
Myslíková, Veronika ; Strmeň, Milan (oponent) ; Adamec, Vladimír (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje na rozbor současného stavu monitorování radiační situace jednotkami sboru dobrovolných hasičů v oblasti zóny havarijního plánování v okolí jaderné elektrárny Dukovany. Proces měření se dělí na přípravu na únik radiace a poté na aplikování naučených postupů při vzniku radiační mimořádné události. Cílem je zjistit pomocí rizikové analýzy nebezpečí, která se vyskytují v současné době a která mohou nastat při měření radiační situace v případě úniku radiace z prostředí elektrárny, a navrhnout na ně opatření. Tato opatření budou zhodnocena, jak z hlediska použitelnosti, tak také z ekonomického pohledu. Zároveň se bude porovnávat stav po aplikování opatření s jinou variantou monitorování. Výsledkem tak bude navržení efektivnějšího způsobu monitorování radiační situace s ohledem na bezpečnost i finanční náročnost.
|
|
|
Úroveň znalostí obyvatelstva Jihočeského kraje o vybraných radiačních mimořádných událostech
TŘEŠNIČKOVÁ, Tereza
Tato diplomová práce je zpracována na téma Úroveň znalostí obyvatelstva Jihočeského kraje o vybraných radiačních mimořádných událostech. Cílem práce je zjistit úroveň znalostí obyvatelstva o vybraných radiačních mimořádných událostech a následně porovnat znalosti obyvatelstva o havárii v Černobylu, Fukušimě a ostatních vybraných radiačních mimořádných událostech. V rámci práce byly stanoveny dvě hypotézy: H1: Úroveň znalostí obyvatelstva Jihočeského kraje o vybraných radiačních mimořádných událostech budou dosahovat alespoň 70 % a H2: Znalosti obyvatelstva o haváriích v jaderných elektrárnách Černobyl a Fukušima budou statisticky významně vyšší než informovanost o ostatních vybraných radiačních mimořádných událostech. K dosažení vymezených cílů a ověření hypotéz byl sestaven dotazník, proveden dotazníkový průzkum a následně pomocí metod deskriptivní a matematické statistiky vyhodnoceny výsledky. Dotazník obsahoval 16 otázek, první část se týkala havárií v Černobylu a Fukušimě, druhá část ostatních vybraných radiačních mimořádných událostí. Výzkumný soubor tvořilo 126 obyvatel žijících v Jihočeském kraji. Z výsledku šetření vyplývá, že celková úspěšnost zodpovězených otázek byla 55 %, což může být považováno za průměrný výsledek. První část dotazníku dosáhla úspěšnosti 72 %, druhá část měla 37% úspěšnost. Stanovených cílů bylo dosaženo. První hypotéza byla vyvrácena, druhá potvrzena. Přínosem této diplomové práce je především získaný přehled o stavu úrovně znalostí obyvatelstva Jihočeského kraje o vybraných radiačních mimořádných událostech. Získané výsledky mohou být použity jako informační materiál.
|
|
|
Analýza připravenosti Policie České republiky na radiační mimořádnou událost
HOMOLOVÁ, Tereza
V bakalářské práci jsou analyzovány znalosti příslušníků Policie České republiky, Jihočeského kraje v oblasti plnění úkolů Policie České republiky při vzniku radiační mimořádné události a je analyzována vybavenost Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje ochrannými prostředky využitelnými při radiační mimořádné události. Teoretická část práce se zabývá integrovaným záchranným systémem a jeho základními složkami, mimořádnými radiačními událostmi, jejich historií a klasifikací, problematikou ionizujícího záření a jeho účinků na lidský organismus, radiační ochranou a úkoly Policie České republiky při vzniku radiační mimořádné události na Jaderné elektrárně Temelín. Výzkumná část práce byla provedena pomocí dotazníkového šetření a rozhovoru s pracovníky Oddělení krizového řízení Policie České republiky v Českých Budějovicích. Dotazníky byly rozdány policistům Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, ze kterých byl proveden kvantitativní výzkum. Pomocí dotazníkového šetření byla zjištěna nepřipravenost policistů Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje v oblasti plnění úkolů Policie České republiky při vzniku radiační mimořádné události. Výsledky nedosáhly hranice úspěšnosti, která byla stanovena na hodnotu 70 %. Policisté, kteří mají ve svém kraji jadernou elektrárnu, by měli disponovat většími znalostmi v této problematice. Prostudováním odborné literatury, Vnějšího havarijního plánu Jaderné elektrárny Temelín, dokumentace Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje a na základě poskytnutého rozhovoru bylo zjištěno, že množství ochranných prostředků využitelných při radiační mimořádné události, které má k dispozici Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, je dostatečné vzhledem k počtu sloužících policistů.
|
|
|
Vytvoření knihy výsledků z modelování a prognóz dopadů radiační mimořádné události na okolí jaderného zařízení v ČR
FRIŠTIKOVÁ, Klaudia
Cílem diplomové práce je vytvořit knihu výsledků z modelování a prognóz dopadů radiační mimořádné události na okolí jaderného zařízení v ČR a posouzení vybraných veličin na výsledky výpočtů. Diplomová práce je rozdělená na teoretickou část, praktickou část a diskuzi. V teoretické části jsou použitá informace z odborné literatury, pomocí které je popsáno ionizující záření, jeho vlastnosti a vliv na obyvatelstvo a životní prostředí. Dále jsou pomocí platných právních předpisů definována jaderná zařízení, jejich provoz a možné radiační mimořádné událostí. Závěr teoretické části popisuje postup při zásahu v případě, že k radiační mimořádné události dojde. V praktické části jsou popsány modelové situace mimořádných radiačních událostí v okolí jaderného zařízení v ČR. Pro potřeby diplomové práce jsem zvolila jaderné zařízení JE Dukovany, pro které jsou modelovány radiační mimořádné události. Pomocí SW nástroje jsou vyhodnocovány výsledky a dopady modelových situací a následně jsou stanovena ochranná opatření a postupy pro řešení nebo eliminaci následků daných mimořádných události. Na základě praktické části je vytvořen analogový katalog, který je možno využít jako zálohu při výpadku SW nástroje.
|
|
|
Specifika evakuace z pracovišť využívající zdroje ionizujícího záření v Nemocnici Strakonice, a.s.
MANOVÁ, Šárka
Teoretická část diplomové práce se skládá ze tří hlavních kapitol, které úzce souvisí se zvoleným tématem. Nejprve jsou v teoretické části diplomové práce uvedeny pojmy z krizového řízení. Jsou zde popsány základní pojmy z krizového řízení a orgány krizového řízení. Navazuje popis systému krizového řízení ve zdravotnictví a krizové připravenosti zdravotnictví. Také jsou uvedeny informace o havarijní připravenosti, včetně důležitých dokumentů jako je havarijní plán kraje, vnitřní a vnější havarijní plán a také havarijní řád. Další část práce se týká zejména evakuace a objasnění potřebných informací, které s pojmem souvisí. V kapitole je zmíněno, jaké existují druhy evakuace, jak evakuace probíhá a zejména je zde zmíněna specifická evakuace, která probíhá například ve zdravotnickém zařízení. Následně jsou v práci popsány informace, týkající se zdrojů ionizujícího záření. Uvedeny jsou zde typy zdrojů ionizujícího záření, jež lze nalézt na pracovišti radiodiagnostickém a na pracovišti nukleární medicíny. Navazuje část, týkající se zabezpečení radionuklidového zdroje, principů radiační ochrany, způsobů radiační ochrany, ale i účinků ionizujícího záření a další. V praktické části práce byly stanoveny dva cíle a dvě výzkumné otázky. Prvním cílem diplomové práce bylo zjistit připravenost nukleární medicíny a radiodiagnostického oddělení v Nemocnici Strakonice a.s. na mimořádnou událost. Z výsledků vyplývá, že obě oddělení jsou na mimořádnou událost připravena, a to na základě prozkoumání dokumentace a dotazníkového šetření provedeném s personálem pracujícím na odděleních, ale zároveň není připravenost personálu dostatečně procvičována. Druhým cílem bylo navrhnout opatření pro zlepšení aktuálního stavu, přičemž k dosažení tohoto cíle byla použita SWOT analýza i výsledky z dotazníkového šetření. Diplomová práce může sloužit jako studijní materiál a dále také jako přehled zlepšujících opatření z hlediska bezpečnosti. V budoucnu může práce sloužit pro srovnání dané problematiky v jiných nemocničních zařízeních.
|
|
|
Strategie přesídlení obyvatelstva po radiační havárii v ČR, problematika evakuace, východiska, záměry, zdroje, odpovědnosti
BINKOVÁ, Kristýna
Diplomová práce se zabývá problematikou evakuace a přesídlení obyvatelstva po radiační havárii v České republice a také zjišťováním klíčových otázek, které v této problematice mohou pro občana žijícího v zóně havarijního plánování nastat. Práce je členěna do dvou částí, první část je teoretická a druhá část je praktická. Teoretická část diplomové práce je rozdělena do několika kapitol a podkapitol. Práce se zabývá platnou legislativou o radiační ochraně a jaderné bezpečnosti. Jsou zde popsány jaderné elektrárny nacházející se v České republice. Dále jsou v této části vysvětleny základní pojmy, co je radiační mimořádná událost, radiační nehoda, radiační havárie, fáze radiační havárie a další pojmy, které pomohou pochopit danou problematiku. V teoretické části jsou zmíněny radiační nehody a havárie, které se udály ve světě. V práci jsou popsány kroky pro zvládání radiační mimořádné události. Dále je zde vysvětleno havarijní plánování, co je to vnitřní a vnější havarijní plán a také národní radiační havarijní plán. Podrobněji jsou v práci vysvětleny i dopady radiační havárie. Teoretická část se dále zabývá jadernou elektrárnou Dukovany, jaká je zóna havarijního plánování, zpracovanými havarijními plány elektrárny, havarijním štábem, a především postupy při radiační havárii od varování a informování obyvatelstva až po evakuaci a případné přesídlení. Součástí této práce jsou i popsané zkušenosti, které se získaly po radiační havárii jaderné elektrárny Fukušima. V praktické části byl proveden výzkum, kde byla použita metoda dotazníkového šetření. Dotazník byl určen pro obyvatelstvo žijící v zóně havarijního plánování jaderné elektrárny Dukovany, jeho cílem bylo zjistit, jaké klíčové otázky a problémy během nutnosti evakuace při radiační havárii by mohly nastat pro občany žijící v této zóně. Dotazníkové šetření bylo rozpracováno do grafů a obrázků a získané informace byly interpretovány a podrobněji rozepsány v diskusi.
|
|
|
Modelování a prognózy dopadů radiační mimořádné události na okolí jaderného zařízení
KNOSOVÁ, Marie
Diplomová práce se zabývá tématem modelování a prognózy dopadů radiační mimořádné události na okolí jaderného zařízení, při kterém byl využit softwarový prostředek ESTE EU, který je určen pro zjištění a vyhodnocování prognózy úniku radioaktivních látek do okolí jaderného zařízení v případě vzniku radiační mimořádné události. V teoretické části práce jsou popsány základní jednotky radiační ochrany, hlavní mezinárodní organizace pro radiační ochranu, možnosti monitorování radiační situace, pojmy týkající se radiační mimořádné události vycházející z platné legislativy, krizové řízení při vzniku radiační havárie, ochranná opatření v zóně havarijního plánování a v neposlední řadě je popsán samotný softwarový prostředek ESTE EU. Praktická část se zabývá modelováním a vznikem prognózy za pomoci softwarového prostředku ESTE EU, vyhodnocení prognózy radiační mimořádné události, navržení neodkladných ochranných opatření na ochranu obyvatel dle platné legislativy a vlivem meteorologických podmínek, především rychlosti větru a úhrnu srážek na radiační zátěži reprezentativní osoby. Cílem diplomové práce bylo seznámit se se softwarovým prostředkem ESTE EU, vytvořit dvě modelace radiační mimořádné události, navzájem je porovnat a navrhnout neodkladná ochranná opatření. Práce poskytuje informace a souhrn problematiky v této oblasti subjektům, které mají softwarový prostředek k dispozici a/nebo budou využívat jeho výstupy k rozhodování o přijímaných opatřeních a dalších postupech.
|
|
|
Jaderné havárie a následná opatření ochrany obyvatelstva
SVITÁK, Daniel
Tato bakalářská práce se zabývá ochranou obyvatelstva a následnými opatřeními při radiační mimořádné události. Při porovnání dvou největších jaderných havárií (Černobyl a Fukušima) byla zjištěna velká podobnost nejen v zavádění ochranných opatření, ale i v chybách, kterých se odpovědné orgány dopustily. Na základě porovnání těchto událostí jsme mohli odpovědět na otázku, jak se lišil přístup k ochraně obyvatelstva v bipolárním rozdělení světa z pohledu "východního", který je zastoupen bývalým SSSR a pohledem "západního" reprezentovaným Japonskem. Výslednou analýzou bylo potvrzeno, že jak v případě SSSR, tak Japonska se tento přístup lišil pouze ve zdroji pravděpodobného rizika, kterému byla kladena pozornost větší než ostatním rizikům. V případě porovnání opatření ochrany obyvatelstva ČR, která jsou uvedena v havarijních plánech, s opatřeními, která jsou zaváděna ve světě v případě RMU jsme došli k závěru, že opatření ČR jsou na stejné úrovni a dají se považovat za světový standard. Pro podpoření výsledných tvrzení byla opatření zaváděná při RMU ve Fukušimě porovnána s opatřeními během havarijního cvičení Zóna 2015 na JE Temelín. Nedílnou součástí je zhodnocení úrovně informovanosti obyvatelstva ČR v oblasti ochrany obyvatelstva. Analýzou výsledků doplňkového dotazníkového šetření bylo potvrzeno tvrzení o nízké úrovni informovanosti obyvatel a proto se práce zaměřila i na nutnost zvyšování informovanosti obyvatelstva v oblasti ochrany obyvatelstva a jsou navržena opatření, pomocí kterých by byla úroveň informovanosti zvýšena na požadovanou úroveň.
|
|
|
Rizika spojená se zapojením jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí do monitorování radiační situace
Myslíková, Veronika ; Strmeň, Milan (oponent) ; Adamec, Vladimír (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje na rozbor současného stavu monitorování radiační situace jednotkami sboru dobrovolných hasičů v oblasti zóny havarijního plánování v okolí jaderné elektrárny Dukovany. Proces měření se dělí na přípravu na únik radiace a poté na aplikování naučených postupů při vzniku radiační mimořádné události. Cílem je zjistit pomocí rizikové analýzy nebezpečí, která se vyskytují v současné době a která mohou nastat při měření radiační situace v případě úniku radiace z prostředí elektrárny, a navrhnout na ně opatření. Tato opatření budou zhodnocena, jak z hlediska použitelnosti, tak také z ekonomického pohledu. Zároveň se bude porovnávat stav po aplikování opatření s jinou variantou monitorování. Výsledkem tak bude navržení efektivnějšího způsobu monitorování radiační situace s ohledem na bezpečnost i finanční náročnost.
|
|
|
Opatření Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje při vzniku radiační mimořádné události na Jaderné elektrárně Temelín
HRNEČEK, Martin
Cílem diplomové práce je objasnit základní principy činnosti policistů Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje v případě vzniku radiační mimořádné události na Jaderné elektrárně Temelín. Tyto principy soustředit do ucelené dokumentace s praktickými úkoly pro dotčené organizační články Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, která bude následně sloužit jako metodická pomůcka pro zainteresované policisty. V teoretické části diplomové práce je provedeno vymezení základních pojmů, dotýkajících se a používaných při opatření v případě řešení radiační mimořádné události na Jaderné elektrárně Temelín. V této části je rovněž provedena analýza právních norem a odborné literatury. Podrobněji je představen Vnější havarijní plán Jaderné elektrárny Temelín a provedeno srovnání předešlého a aktuálního atomového zákona. Poslední kapitola této části je věnována aktuální dokumentaci Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje ke zvládnutí radiační mimořádné události na Jaderné elektrárně Temelín. Pro zpracování práce bylo použito nezbytné množství zákonných předpisů, dohod a interních aktů řízení, které se dotýkají zpracovávaného tématu. Jsou zde rovněž zakomponovány informace a poznatky pracovníků Oddělení krizového řízení Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje. Praktická část diplomové práce je věnována soustředění veškerých materiálů a dosavadních poznatků Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje v případě opatření při radiační mimořádné události na Jaderné elektrárně Temelín do jednotlivých kapitol. Každá z těchto kapitol představuje konkrétní činnosti příslušníků Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje při plnění jednotlivých úkolů v souvislosti se zvládnutím mimořádné události na Jaderné elektrárně Temelín. Při výčtu jednotlivých úkolů a procesů jsou v této části zmíněny rovněž některé z činností dalších subjektů, podílejících se společně s příslušníky Policie České republiky na opatřeních v souvislosti s radiační mimořádnou událostí. Výsledkem práce je soustředěný přehled a pracovní materiál pro příslušníky Policie České republiky, sloužící k jejich seznámení s problematikou zvládání radiační mimořádné události na Jaderné elektrárně Temelín a také jako podklad pro pravidelná cvičení a školení v této oblasti.
|
host ::
RSS.