|
|
Spisovná čeština a čeští žáci
Drahotská, Zuzana ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Šormová, Kateřina (oponent)
a klíčová slova Tato bakalářská práce je zaměřena na zkoumání postojů žáků druhého stupně základní školy k českému jazyku. V první části jsou charakterizovány pojmy spisovná čeština a obecná čeština, na jejichž znalosti je založen výzkum uskutečněný metodou dotazníkového šetření. Druhá část je zaměřena na analýzu dotazníků. Prostřednictvím výzkumu jsou zjišťovány teoretické znalosti v oblasti zkoumaných jevů, dále jsou zkoumány postoje žáků ke spisovnému jazyku a k jeho užívání (popřípadě k obecné češtině) a hodnotí se schopnost vlastního užívání spisovné češtiny. spisovná čeština, obecná čeština, postoj k jazyku, výzkum metodou dotazníkového šetření
|
|
|
Spisovná čeština a čeští žáci
Drahotská, Zuzana ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Šormová, Kateřina (oponent)
a klíčová slova Tato bakalářská práce je zaměřena na zkoumání postojů žáků druhého stupně základní školy k českému jazyku. V první části jsou charakterizovány pojmy spisovná čeština a obecná čeština, na jejichž znalosti je založen výzkum uskutečněný metodou dotazníkového šetření. Druhá část je zaměřena na analýzu dotazníků. Prostřednictvím výzkumu jsou zjišťovány teoretické znalosti v oblasti zkoumaných jevů, dále jsou zkoumány postoje žáků ke spisovnému jazyku a k jeho užívání (popřípadě k obecné češtině) a hodnotí se schopnost vlastního užívání spisovné češtiny. spisovná čeština, obecná čeština, postoj k jazyku, výzkum metodou dotazníkového šetření
|
|
|
Kvalita výživy dětí mladšího školního věku
JURÁSKOVÁ, Petra
V diplomové práci se zabývám výživou a stravováním dětí mladšího školního věku. Vlastní výzkum probíhal na ZŠ a ZUŠ Vltava, Bezdrevská 3, České Budějovice a lze ho rozdělit na čtyři části. První část spočívala ve vyhodnocení jídelních lístků v období od září 2009 do června 2010. Jednotlivá jídla byla analyzována pomocí moderního nutričního programu NutriDan a následně porovnávána s normou potřeby energie a vybraných makronutrientů a mikronutrinetů dle Nevorala a kol., (2003). Podle vyhlášky č. 107/2008 Sb., o školním stravování je počítáno v průměru s 35 % z celkové denní výživové dávky na oběd. Ve druhé části výzkumu byla posuzována pestrost jídelních lístků na základě četnosti opakování jednotlivých jídel v měsíci ve školní jídelně. Ve třetí části výzkumu byly sledovány stravovací návyky žáků pomocí dotazníkového šetření. Čtvrtá část spočívala v testování hypotéz. Z provedeného výzkumného šetření bylo zjištěno, že příjem energie byl splněn pouze u žáků první třídy, u třetího a pátého ročníku byl příjem energie nízký. Příjem bílkovin z oběda byl vysoký u všech sledovaných ročníků. Hodnoty přesahovaly 100 % DDD. Plnění tuků bylo u žáků prvního ročníku velmi vysoké, dosahovalo v průměru u chlapců 44,60 % DDD a u dívek 47,27 % DDD. U žáků třetí a páté třídy bylo plnění dostačující. Plnění sacharidů bylo u žáků prvního ročníku dostačující, nízké plnění bylo po celý školní rok u žáků třetího ročníku, kde průměr činil 29,62 % DDD a u pátého ročníku byl průměr 27,67 % DDD. Potravní vláknina byla hrazena u všech dotazovaných žáků v dostatečném množství. Ze sledovaných mikronutrientů byl deficitně hrazen vápník. Plnění vybraných vitamínů bylo vysoké, zvlášť u vitamínů skupiny B. Na nízké hranici plnění se pohyboval vitamín A, který v průměru dosahoval u žáků prvního ročníku 31 % DDD, u žáků třetího ročníku 27,13 % DDD a u žáků pátého ročníku 26,60 % DDD.Z posouzení pestrosti jídelních lístků lze poukázat na nedostateční zastoupení luštěninových polévek, ryb, bezmasých zeleninových pokrmů, ovoce a zeleniny. Vepřové maso bylo v některých měsících zastoupeno nadměrně. Z dotazníkové šetření vyplývá, že s přibývajícím věkem docházelo k poklesu konzumace snídaní, dopoledních svačin a odpoledních svačin, též se snižovala návštěvnost školní jídelny. Pitný režim byl dostatečný. Testované hypotézy prokázaly tyto závěry: BMI index je u dívek vyšší než u chlapců, příjem sacharidů u dětí je vysoký, pitný režim je dostačující.
|
host ::
RSS.