|
|
Vzdělávání sester, implementace do praxe a efekt jeho výstupů
KOVÁŘOVÁ, Miroslava
Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část práce se zabývá historickým vývojem ošetřovatelství a ošetřovatelským vzděláváním v České republice, dále pak legislativou, implementací ošetřovatelského vzdělání a osobností všeobecné sestry. Ke zpracování empirické části byla zvolena kombinace kvantitativního a kvalitativního výzkumného šetření. Pro kvantitativní šetření byla zvolena metoda dotazování prostřednictvím techniky dotazníku a pro kvalitativní část výzkumného šetření byla zvolena metoda dotazování, konkrétně technika polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Pro kvantitativní šetření byly připraveny dva typy dotazníků, první pro všeobecné sestry z praxe a druhý pro pacienty, tedy laickou veřejnost v rámci Jihočeského kraje. Pro tuto část šetření bylo stanoveno šest hypotéz. Výsledky šetření byly zpracovány do grafů a tabulek. V kvantitativní části výzkumného šetření bylo ověřováno šest předem stanovených hypotéz: 1. Zájem sester o vzdělávání je odůvodněn spíše legislativním zaměřením než zájmem o kvalitnější ošetřovatelskou péči o pacienta. Z výsledků je patrné, že potřeba kreditů je pro sestry podstatnější, než zájem o kvalitnější ošetřovatelskou péči. První hypotéza byla potvrzena. 2. Výběr kurzů pro celoživotní vzdělávání je závislý na výši finančních nároků než zaměření se na poskytovanou péči. Z výzkumného šetření vyplynulo, že pro sestry je důležitější zajímavost vzdělávací akce než výše finančních nároků. Druhá hypotéza byla vyvrácena. 3. Motivujícím prvkem pro sestry k dalšímu vzdělání je systém vysokoškolského vzdělání než zvýšení kvality péče. Výsledky ukazují, že pro sestry je skutečně více motivující potřeba vysokoškolského vzdělání pro jejich kvalifikaci než zvýšení kvality péče. Třetí hypotéza byla potvrzena. 4. Implementace výstupu vzdělání není poměrná s aplikací v reálném prostředí. Výzkumné šetření nám ukázalo, že ve velké míře sestry nemají možnost zařadit výsledky svého vzdělávání do praxe. Čtvrtá hypotéza byla potvrzena. 5. Pacienti nerozlišují ošetřovatelskou péči poskytovanou kvalifikovanou sestrou a ostatními členy týmu. Z výzkumného šetření vyplynulo, že pacienti nepoznají, zda je ošetřuje kvalifikovaná sestra nebo jiný člen ošetřovatelského týmu. Pátá hypotéza byla potvrzena. 6. Pacienti nevnímají sestry podle vzdělání, ale podle uniformy. Výsledky ukazují, že pacienti se neorientují v ošetřovatelském personálu ani podle uniformy, ani podle vzdělání. Šestá hypotéza byla vyvrácena. Pro kvalitativní část výzkumného šetření bylo osloveno celkem 12 respondentů opět v rámci Jihočeského kraje. Rozhovory byly zaznamenány, následně přepsány a analyzovány. Získaná data byla kategorizována. Pro kvalitativní část výzkumného šetření byla stanovena Výzkumná otázka: Jaký je názor sester na implementaci vzdělání do praxe? Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že sestry vesměs vysokoškolské vzdělání vítají, zejména z důvodu nástupu sester do praxe ve vyšším věku. Taktéž by bylo pro ně přínosné i celoživotní vzdělávání, které má ale nedostatky ve finanční stránce a není příliš podporováno zaměstnavateli. Problém v realizaci získaných vědomostí ze vzdělání vidí v nezájmu zaměstnavatele a ostatních členů ošetřovatelského týmu.
|
|
|
Využití role sestry-rozhodovatelky v praxi v souvislosti s poskytováním kvalitní ošetřovatelské péče
STEHLÍKOVÁ, Jaroslava
Diplomová práce se snaží nastínit, v jakém rozsahu je využívána rozhodovací role sester a jaké hlavní faktory ovlivňují sesterské rozhodování. Rozhodováním naplňuje sestra svou rozhodovací roli, přičemž efektivita tohoto rozhodnutí významným způsobem zasahuje do výsledné kvality poskytované ošetřovatelské péče. Výzkumem bylo zjištěno, že sestry svou rozhodovací roli využívají v nedostatečné míře, a proto je potřeba znovu zdůraznit smysl a účel samotného rozhodování. Tohoto úkolu se mohou ujmout sestry z ošetřovatelského managementu. Sestry manažerky mohou dále přispět tím, že budou efektivněji než doposud obhajovat kompetence sester. Z faktorů, které sestry potřebují pro efektivní rozhodování, je potřeba zaměřit se zejména na vzdělávání. Je nezbytné umožnit sestrám rozšiřování vědomostí, protože tak získají teoretické znalosti (např. o rozhodování), které uplatní v péči o pacienta/klienta.
|
|
|
Pohled sester na regulační poplatky ve zdravotnictví v souvislosti s poskytovanou ošetřovatelskou péčí.
SALOTOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce je zaměřena na regulační poplatky ve zdravotnictví, které byly zavedeny 1.1 2008 v České republice. Problematika regulačních poplatků ve zdravotnictví je v současné době velmi citlivým a diskutovaným tématem, které i po téměř roce stále plní přední stránky novin, časopisů a televizních pořadů. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části uvádíme zásady, kdy se regulační poplatek hradí a kdy ne. Zmiňujeme se také o ochranném limitu a o administrativní práci, které jsou spojené s vybíráním regulačních poplatků. Pro představu, jak fungují regulační poplatky v sousedních státech, zde uvádíme situaci v zahraničí. V praktické části této práce jsme si zvolili tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jak sestry vnímají zavedení regulačních poplatků ve zdravotnictví. Druhým cílem bylo zjistit, zda mají regulační poplatky vliv na poskytovanou ošetřovatelskou péči a třetím cílem našeho výzkumu bylo zjistit, co sestry považují za nejvíc problémovou oblast v rámci regulačních poplatků. Tyto cíle byly splněny. Na základě cílů byly stanoveny výzkumné otázky. Jak sestry vnímají regulační poplatky ve zdravotnictví, co by chtěly změnit ve vybírání regulačních poplatků, jaká by měla být poskytovaná ošetřovatelská péče z pohledu sester a co vidí jako nejvíce problémovou oblast v rámci regulačních poplatků. Výzkumné otázky byly zodpovězeny. Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativního šetření, metody dotazování. Sběr dat byl realizován technikou nestandardizovaného, strukturovaného rozhovoru. Náš průzkum probíhal v Nemocnici České Budějovice a.s. a Nemocnici Strakonice a.s. Odpovědi sester byly zpracovány do dvaceti kazuistik. Šetření probíhalo v únoru 2009. Výsledky naší bakalářské práce by mohly sloužit jako zpětná vazba pro nemocnice, kde bylo šetření realizováno. Následně by mohly přispět k vytvoření jednotné formy pro vybírání regulačních poplatků a to jak z pohledu platby, tak i administrativní práce. Dále by výsledky mohly posloužit k podpoře spolupráce mezi pacientem a zdravotním personálem. Doporučila bych také školící akce pro zdravotnický personál, aby uměl zvládat problematické situace. Například jak přistupovat k pacientovi, který odmítá zaplatit regulační poplatek. Pravidelné školící akce bych dále také doporučila pro staniční a vrchní sestry v oblasti legislativy v rámci regulačních poplatků.
|
|
|
Zmapování indikátorů kvality ošetřovatelské péče v českobudějovické nemocnici
PAPOUŠKOVÁ, Petra
Kvalitní ošetřovatelská péče je v dnešní době základním cílem současného ošetřovatelství. Proto je nutné zavádět ve zdravotnických zařízeních program kontinuálního zvyšování kvality, jehož součástí je sledování indikátorů kvality poskytované péče. V rámci praktické části jsme si stanovili tři cíle. Prvním z nich je, definovat sledované indikátory kvality ošetřovatelské péče v Nemocnici České Budějovice, a.s. Druhým cílem je, vyhodnotit vybrané indikátory kvality ošetřovatelské péče v českobudějovické nemocnici. Třetím cílem je, zjistit informovanost sester o indikátorech kvality ošetřovatelské péče v českobudějovické nemocnici. Na základě těchto cílů jsme vytvořili šest hypotéz. První hypotéza je, Nemocnice České Budějovice, a. s. sleduje minimálně 15 indikátorů kvality ošetřovatelské péče ve sledovaném období. Druhá hypotéza je, Českobudějovická nemocnice realizuje minimálně čtyři audity ošetřovatelské péče ročně. Třetí hypotéza je, sestry českobudějovické nemocnice jsou spokojeny s pracovními podmínkami. Čtvrtá hypotéza je, klienti českobudějovické nemocnice jsou spokojeni s poskytovanou ošetřovatelskou péčí. Pátá hypotéza je, sestry znají minimálně čtyři indikátory kvality ošetřovatelské péče, které jsou sledovány na jejich oddělení. Šestá hypotéza je, prevalence dekubitů v českobudějovické nemocnici klesá. Výzkum proběhl za spolupráce hlavní sestry Nemocnice České Budějovice, a.s., jednu z forem výzkumu byl i ošetřovatelský audit, dále byla použita metoda sběru dat pomocí dotazníků. Výzkumný soubor tvořili sestry a klienti českobudějovické nemocnice. Během výzkumu jsme stanovené cíle splnili a první, čtvrtá a pátá hypotéza se nám potvrdila a druhá, třetí, a šestá hypotéza se nám nepotvrdila. Výsledky výzkumu byly nabídnuty managementu nemocnice jako zdroj dat, týkající se kvality ošetřovatelské péče. Tato práce by měla také poskytnout informace sestrám o tom, že monitorování a vyhodnocování kvality ošetřovatelské péče prostřednictvím konkrétních indikátorů, je v dnešní době nutnost a nevyhnutelný fakt a že cílem není individuální disciplinární postih jednotlivých sester, ale jde o nalezení systémových chyb, o jejich zajištění a nápravu.
|
host ::
RSS.