|
|
Studium pasivní stabilizace teploty kompozitních stavebních materiálů
Šebek, Jan ; Pavlík,, Zbyšek (oponent) ; Zmeškal, Oldřich (vedoucí práce)
Předmětem této práce bylo studium pasivní stabilizace teploty kompozitních stavebních materiálů. Cílem mojí práce bylo změřit a charakterizovat tepelné vlastností kompozitních stavebních materiálů, které se využívají v PCM technologii. Tato je založena na využití skupenského tepla fázové změny látek. V úvodu bylo třeba definovat fyzikální podstatu fázových změn, uvést nejhojněji využívané chemikálie jako PCM (například parafín, Glauberovu sůl, hexahydrát chloridu vápenatého) a jejich základní fyzikální vlastnosti (zejména tepelné), provést rešerši kompozitních stavebních materiálů s PCM a také uvést metody, kterými jsem zkoumal tepelné vlastnosti materiálů. Dále bylo zapotřebí charakterizovat měřené kompozitní stavební materiály a definovat jejich tepelné parametry, neboť s těmito hodnotami byly porovnávány hodnoty tepelných parametrů měřených vzorků. V experimentální části mojí práce jsou uvedená měření tepelných analýz, což jsou metody, které zkoumají vlastnosti materiálů v závislosti na teplotě. Z dostupných metod byla použita diferenční skenovací kalorimetrie, transientní pulzní metoda a další metody, které jsou vhodné pro měření a charakterizaci tepelných vlastností materiálů. Nejvíce mě u studovaných materiálů zajímaly fyzikální vlastnosti, kterými byly měrná tepelná kapacita, součinitel tepelné vodivosti, součinitel teplotní vodivosti a teplota fázové změny (bod tání PCM látky). Na konci mojí práce byly zjištěné výsledky shrnuty, porovnány a okomentovány.
|
|
|
Studium tepelných vlastností materiálů pro laminaci solárních článků
Dohnalová, Lenka ; Matiašovský, Peter (oponent) ; Zmeškal, Oldřich (vedoucí práce)
Předmětem této práce bylo studium tepelných vlastností materiálů pro laminaci solárních článků. Cílem mojí práce bylo změřit a charakterizovat základní tepelné vlastnosti objemových materiálů a fólií, které se používají pro laminaci solární článků. Nejdříve byla pomocí termoelektrického teploměru měřena teplotní odezva na tepelný puls o určité velikosti. Poté bylo zkoumáno rozložení teploty na povrchu vzorku během jeho zahřívání a ochlazování plošným zdrojem tepla. V úvodu bylo třeba definovat teplo a jeho způsoby šíření, dále základní tepelné parametry materiálů a také způsoby určení těchto veličin. Byly popsány způsoby měření teploty, které byly v praxi potom také využity. Moje práce byla zaměřena na zkoumání tepelných vlastností objemových materiálů. Bylo tedy zapotřebí také charakterizovat měřený objemový materiál a definovat jeho tepelné parametry, neboť s těmito hodnotami byly porovnávány hodnoty tepelných parametrů měřených vzorků laminačních fólií. Tato práce se také týká solárních článků, bylo tedy zapotřebí popsat jejich strukturu, vlastnosti, využití a způsob výroby. Následně po definici všech potřebných pojmů byla zahájena experimentální část této práce. Nejprve byla pomocí pulsní transientní metody měřena tepelná odezva všech osmi různých vzorků fólií. Poté bylo termokamerou zkoumáno teplotní pole povrchu vzorku při použití pulsní transientní metody. Výsledky obou metod byly na závěr práce porovnány.
|
|
|
Studium pasivní stabilizace teploty kompozitních stavebních materiálů
Šebek, Jan ; Pavlík,, Zbyšek (oponent) ; Zmeškal, Oldřich (vedoucí práce)
Předmětem této práce bylo studium pasivní stabilizace teploty kompozitních stavebních materiálů. Cílem mojí práce bylo změřit a charakterizovat tepelné vlastností kompozitních stavebních materiálů, které se využívají v PCM technologii. Tato je založena na využití skupenského tepla fázové změny látek. V úvodu bylo třeba definovat fyzikální podstatu fázových změn, uvést nejhojněji využívané chemikálie jako PCM (například parafín, Glauberovu sůl, hexahydrát chloridu vápenatého) a jejich základní fyzikální vlastnosti (zejména tepelné), provést rešerši kompozitních stavebních materiálů s PCM a také uvést metody, kterými jsem zkoumal tepelné vlastnosti materiálů. Dále bylo zapotřebí charakterizovat měřené kompozitní stavební materiály a definovat jejich tepelné parametry, neboť s těmito hodnotami byly porovnávány hodnoty tepelných parametrů měřených vzorků. V experimentální části mojí práce jsou uvedená měření tepelných analýz, což jsou metody, které zkoumají vlastnosti materiálů v závislosti na teplotě. Z dostupných metod byla použita diferenční skenovací kalorimetrie, transientní pulzní metoda a další metody, které jsou vhodné pro měření a charakterizaci tepelných vlastností materiálů. Nejvíce mě u studovaných materiálů zajímaly fyzikální vlastnosti, kterými byly měrná tepelná kapacita, součinitel tepelné vodivosti, součinitel teplotní vodivosti a teplota fázové změny (bod tání PCM látky). Na konci mojí práce byly zjištěné výsledky shrnuty, porovnány a okomentovány.
|
|
|
Studium tepelných vlastností materiálů pro laminaci solárních článků
Dohnalová, Lenka ; Matiašovský, Peter (oponent) ; Zmeškal, Oldřich (vedoucí práce)
Předmětem této práce bylo studium tepelných vlastností materiálů pro laminaci solárních článků. Cílem mojí práce bylo změřit a charakterizovat základní tepelné vlastnosti objemových materiálů a fólií, které se používají pro laminaci solární článků. Nejdříve byla pomocí termoelektrického teploměru měřena teplotní odezva na tepelný puls o určité velikosti. Poté bylo zkoumáno rozložení teploty na povrchu vzorku během jeho zahřívání a ochlazování plošným zdrojem tepla. V úvodu bylo třeba definovat teplo a jeho způsoby šíření, dále základní tepelné parametry materiálů a také způsoby určení těchto veličin. Byly popsány způsoby měření teploty, které byly v praxi potom také využity. Moje práce byla zaměřena na zkoumání tepelných vlastností objemových materiálů. Bylo tedy zapotřebí také charakterizovat měřený objemový materiál a definovat jeho tepelné parametry, neboť s těmito hodnotami byly porovnávány hodnoty tepelných parametrů měřených vzorků laminačních fólií. Tato práce se také týká solárních článků, bylo tedy zapotřebí popsat jejich strukturu, vlastnosti, využití a způsob výroby. Následně po definici všech potřebných pojmů byla zahájena experimentální část této práce. Nejprve byla pomocí pulsní transientní metody měřena tepelná odezva všech osmi různých vzorků fólií. Poté bylo termokamerou zkoumáno teplotní pole povrchu vzorku při použití pulsní transientní metody. Výsledky obou metod byly na závěr práce porovnány.
|
host ::
RSS.