Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Psychosociální podpůrná péče o onkologicky nemocné
PAPEŽOVÁ, Šárka
Bakalářská práce se zabývá oblastí podpůrné péče v onkologii. Cílem práce je upozornit na význam psychosociální péče jako nedílné součásti komplexní péče o onkologicky nemocné. Teoretická část obsahuje charakteristiku vlivu onkologického onemocnění na kvalitu života nemocného a jeho blízkých. Popisuje proces přijímání těžké nemoci a překonávání typických překážek v různých fázích nemoci. Současně s tím předkládá nástin potřeb onkologického pacienta včetně potřeby spirituální péče. Empiricko-teoretická část se věnuje vymezení pojmu podpůrná péče. Mapuje komu je psychosociální podpůrné péče v České republice určena a v jakých zařízeních se s ní pacienti mohou setkat. Zároveň se věnuje objasnění pojmu psychoonkologie a nastiňuje vznik a rozvoj psychoonkologie v České republice. Výzkumná část se zabývá problematikou nabídky a poptávky psychosociální podpůrné péče. Zároveň nabízí vhled do zkušeností onkologické pacientky, zakladatelky sdružení Amelie o. s. Toto sdružení nabízí psychosociální podporu a péči onkologicky nemocným a jejich blízkým.
Strach a úzkost v souvislosti s akutními stavy
ŠČERBOVÁ, Nikola
Strach a úzkost v souvislosti s akutními stavy. Práce se zabývá výzkumem postojů zdravotnických záchranářů a pacientů v situacích, kdy dochází k akutnímu ohrožení zdraví a života. Cílem práce bylo zjistit, jak pacienti prožívají akutní krizovou situaci, jaké typy intervence jsou nejúčinnější. Metoda: Výzkum se skládal ze dvou fází. První fázi tvořil pilotní výzkum, který byl proveden kvalitativní metodou nestandardizovaného rozhovoru na omezeném počtu pacientů a zdravotnických záchranářů. Na základě výsledků tohoto pilotního výzkumu byly vybrány konkrétní okolnosti a okruhy problémů, které souvisejí se strachem a úzkostí a byly formulovány otázky pro rozšířený výzkum na větším vzorku dotázaných. Soubor respondentů pilotního výzkumu tvořilo 5 zdravotnických záchranářů a 4 pacienti ošetření zdravotnickou záchrannou službou. Navazující rozšířený výzkum tvořilo 8 zdravotnických záchranářů a 8 pacientů, ošetřených zdravotnickou záchrannou službou. Výzkum probíhal v Jihočeském a Karlovarském kraji. Výsledky: Zdravotničtí záchranáři jsou si vědomi skutečnosti, že strach a úzkost u pacientů jsou významnými faktory, které ovlivňují celkový stav pacienta. Ocenili by rozšíření profesní přípravy o speciální instruktáž zabývající se touto problematikou, protože většina z nich jedná v těchto situacích pouze na základě osobních zkušeností. Z výsledků výzkumu vyplývá také fakt, že pacienti nerozlišují pojmy strach a úzkost. Většina pacientů prožívá spíše úzkost z neznáma, než strach z konkrétního ohrožení, nebo situace. Pacienti hodnotí psychologickou podporu a pomoc z hlediska zdravotnických záchranářů jako pozitivní.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.