Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Psychohygiena a stres sociálních pracovníků
CHOVANCOVÁ, Lucie
Práce se zabývá psychohygienou a stresem sociálních pracovníků, který na ně působí při výkonu jejich práce. Teoretická část charakterizuje práci sociálního pracovníka, jeho náplň a metody sociální práce. Dále popisuje psychickou zátěž v podobě stresu, frustrace, konfliktu a syndromu vyhoření, který může nastat při velkém vlivu výše zmíněných zátěží. Poslední kapitola teoretické části se zabývá pravidly a prostředky psychohygieny, které lze využívat v sociální práci. Praktická část obsahuje výzkum, který je realizovaný pomocí polostrukturovaného rozhovoru s 5 respondentkami, které se v sociální oblasti pohybují více jak 10 let. Výzkum je zaměřený na vliv nároků, které jsou na pracovníky kladeny při výkonu jejich práce, na povědomí psychohygieny jejich prostředků a možné prevence proti stresu, pracovní zátěži a syndromu vyhoření.
Faktory ovlivňující pracovní vytížení sociálních pracovníků Úřadu práce ČR oddělení příspěvku na péči
DANIELOVÁ, Jaroslava
Diplomová práce se zabývá situací pracovníků Úřadu práce ČR oddělení příspěvku na péči, kteří jsou při výkonu své práce ovlivňováni určitými faktory, které jsou v této diplomové práci zmíněny. Dále je v práci zahrnut legislativní rámec sociální práce, dále zúčastněné pozorování, etická dilemata v souvislosti se vstupem do obydlí, kde se nachází umírající člověk, a dále obsahuje nároky na osobnostní kvality sociálních pracovníků. Cílem diplomové práce je přiblížit práci sociálních pracovníků Úřadu práce ČR na oddělení příspěvku na péči a jejich vytížení při výkonu sociální práce.
Psychická zátěž a její zvládání v profesi sociálních pracovníků na Úřadu práce
ZELENKOVÁ, Lenka
Diplomová práce se zabývá psychickou zátěží a jejím zvládáním v profesi sociálních pracovníků na Úřadu práce ČR. Přibližuje hodnoty a základy na kterých je současná sociální práce postavená. Zabývá se rolí a náplní práce sociálního pracovníka na Úřadu práce ČR včetně předpokladů a kompetencí pro výkon této profese. Hlouběji se zabývá konkrétními a aktuálními problémy a zdroji psychické zátěže, se kterými se sociální pracovníci na Úřadu práce ČR nejčastěji potýkají. Dále popisuje důsledky psychické zátěže jako je například stres, únava, vyčerpání a syndrom vyhoření. Práce přináší náhled na vliv psychické zátěže na zdraví sociálních pracovníků, na jejich pracovní výkon, pracovní spokojenost, životní spokojenost a také motivaci pro výkon této profese. V závěru přináší diplomová práce náhled na možné techniky a strategie zvládání psychické zátěže. Cílem diplomové práce je analyzovat, pomocí výzkumné sondy, psychickou zátěž u sociálních pracovníků na Úřadu práce ČR, která s výkonem této profese souvisí, včetně možností, jak se s psychickou zátěží vypořádávají.
Burn-out v přednemocniční a nemocniční péči u nelékařských zdravotnických pracovníků
ŠAŠKOVÁ, Jana
Syndrom vyhoření je stav fyzického, emocionálního a psychického vyčerpání. U zdravotnických pracovníků je riziko vzniku syndromu vyhoření poměrně vysoké, a proto by měl být kladen důraz na jeho prevenci. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda je větší riziko syndromu vyhoření u pracovníků Zdravotnické záchranné služby než u nemocničních pracovníků. Dalším dílčím cílem bylo zjistit vliv délky praxe a pracovního zařazení na psychickou stránku zdravotníků. Bakalářská práce byla též zaměřena na způsoby prevence stresu a syndromu vyhoření. Ke zjišťování míry vyhoření bylo použito kvantitativní šetření pomocí standardizovaného dotazníku MBI. Ke zjišťování, zda zdravotničtí pracovníci provádějí prevenci syndromu vyhoření, byl vytvořen dotazník, který obsahoval 11 otázek. Standardizovaný dotazník MBI byl vyhodnocen pomocí škály. Prevence vzniku vyhoření byla vyhodnocena v rámci Jihočeského kraje pomocí tabulek a grafů. Bylo zjištěno, že nemocniční pracovníci jsou mnohem náchylnější ke vzniku syndromu vyhoření než pracovníci Zdravotnické záchranné služby. Z výzkumu vyplynulo, že čím je délka praxe delší, tím se zvyšuje riziko vyhoření u zdravotníků. Většina pracovníků se snaží vyhoření předcházet, ale při srovnání s počtem vyhořelých pracovníků, se tato prevence ukazuje jako málo účinná.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.