|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Psychopatologické projevy v oblasti psychóz - schizofrenie
SAHAJOVÁ, Ludmila
Práce se zabývá problematikou života lidí s psychickým onemocněním - schizofrenií a možnostmi, které přispívají ke zlepšení, popřípadě udržení jejich stávajícího zdravotního stavu. Teoretická část zahrnuje charakteristiku psychotického onemocnění, právní ochranu nemocných, možnou léčbu a následnou péči. Praktická část charakterizuje a porovnává poskytované služby tří zvolených zařízení. Jedná se o Centrum Horizont Zlín, Terapeutickou dílnu Kotva Strážnice a Centrum denních služeb Uherské Hradiště - Jarošov. Dále obsahuje zhodnocení významu jednotlivých terapeutických činností klientů se zaměřením na snížení opakovaných příznaků schizofrenního onemocnění a poukázání na důležitost následné péče a zkvalitňování služeb v zařízeních, která tuto následnou péči lidem se schizofrenním onemocněním poskytují. Velkým přínosem by bylo zřízení dalších center, stacionářů a terapeutických dílen nabízející již zmiňované služby, které by byly ku prospěchu nejen pro nemocné, jejich rodinné příslušníky, ale i pro širokou veřejnost.
|
|
|
Záměrné sebepoškozování u adolescentních pacientek.
BALATÁ, Ivana
Práce je rozdělena na dvě části ? teoretickou a praktickou. Teoretická část popisuje a definuje pojmy záměrné sebepoškozování, způsoby sebepoškozování, jeho diagnostiku, motivaci a faktory, specifika dětské psychoterapie. Tato část práce tvoří vědeckou základnu pro část praktickou. Praktická část představuje kazuistiky tří dívek, jejich stručnou anamnézu a ukázky výtvarné produkce.
|
|
|
Ucelená rehabilitace u osob s duševním onemocněním
SYNKOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou uceleného systému rehabilitace u osob s duševním onemocněním. Ucelený systém rehabilitace je vlastně současné pojetí rehabilitace. Rehabilitace již není chápána výhradně jen jako zdravotnická aktivita ve smyslu fyzioterapie, ale jako interdisciplinární obor, který v sobě zahrnuje složku léčebnou, sociální, pedagogickou a pracovní. Cílem uceleného systému rehabilitace je umožnit osobám s duševním onemocněním, aby dosáhly či si zachovaly optimální úroveň všech funkcí. Poskytnout jim prostředky k dosažení vyšší životní úrovně a prostředky k integraci do aktivního života ve společnosti. Pro široké spektrum duševních nemocí jsem se v této práci zaměřila na osoby, u nichž byla diagnostikována schizofrenie, obsedantně-kompulzivní porucha a demence Alzheimerova typu. Dále pak v rámci této práce charakterizuji pojmy - ucelená rehabilitace, zdraví, duševní zdraví, psychiatrie. Popisuji příčiny, charakteristiku, léčbu, terapii a sociální dopad jednotlivých duševních onemocnění. Další kapitoly, které v práci uvádím jsou zaměřeny na ucelený systém rehabilitace s jednotlivými prostředky, právní ukotvení a sociální práci s osobami s duševním onemocněním. V rámci této práce jsem zvolila kvalitativní výzkum, který kombinuje postupy kvalitativní a kvantitativní metodologie. Zvolenou technikou je standardizovaný dotazník pro pracovníky v psychiatrických léčebnách a technika obsahové analýzy dat ze zdravotnické dokumentace osob hospitalizovaných v psychiatrických léčebnách. Výzkumný soubor tvořilo 52 pracovníků v psychiatrických léčebnách a šest osob s vybranými duševními poruchami. Jako hlavní cíl jsem si stanovila analyzovat situaci v oblasti uceleného systému rehabilitace u osob s duševním onemocněním hospitalizovaných v psychiatrických léčebnách. Dále pak popsat, jak probíhají jednotlivé složky uceleného systému rehabilitace a zjistit, jaké poznatky mají respondenti o uceleném systému rehabilitace. Z výsledků mé práce vyplývá: Rehabilitace u osob s duševním onemocněním hospitalizovaných v psychiatrických léčebnách je zaměřena na léčebnou složku rehabilitace. Pracovníci, kteří pečují o osoby s duševním onemocněním v psychiatrických léčebnách, nemají konkrétní představu o uceleném systému rehabilitace.
|
|
|
Sociální, etické a psychologické aspekty práce s lidmi se schizofrenií
ŽIŽKOVÁ, Petra
Práce se zabývá duševním onemocněním nazývané schizofrenie. Diplomová práce se skládá ze dvou částí, z části teoretické a praktické. Část teoretická má pět kapitol, v nich se zaměřuji zejména na propojenost oborů sociální práce, psychiatrie, psychologie a etiky. Nejprve popisuji schizofrenii všeobecně - tzn. jak vzniká, příznaky a projevy, diagnostika, průběh a prognóza a možnosti léčby. Dále se zaměřuji na psychiatrické hledisko schizofrenie, sociální hledisko této nemoci a také na Etické kodexy jednotlivých oborů. Praktická část je založena na interpretaci výsledků kvantitativního výzkumu. Jako výzkumnou techniku jsem zvolila dotazník. Cílem dotazníku je zjistit, jaké má dospělá populace všeobecné znalosti o schizofrenii a jaké pohledy na schizofrenii převažují.
|
|
|
Využití zvířat v psychoterapii neurotických poruch, situace v psychiatrických léčebnách ČR
SEMECKÁ, Margita
Diplomová práce se zabývá možnostmi využití zvírat v psychoterapii neurotických poruch v podmínkách psychiatrických léceben. Práce strucne charakterizuje problematiku neuróz a specifika jejich lécby, podrobne je zde rozepsána metoda AAT (Animal-Assisted-Therapy) neboli animoterapie a její jednotlivé sekce (hiporehabilitace, canisterapie apod.) Stežejním tématem je vysvetlení základních principu pusobících v AAT. Dále jsou zde uvedeny kontraindikace a možná rizika spojená s porvozováním AAT v psychiatrických lécebnách. Cást je venována diskuzi o vlivu AAT na zúcastnená zvírata a riziku jejich zneužívání a pretežování. Práce podává také prehled základních postupu a praktik využívaných v AAT, což je v záveru doplneno praktickými zkušenostmi psychoterapeutu z ceských psychiatrických léceben.
|
|
|
Komunitní péče v psychiatrii
BÍNOVÁ, Romana
Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou komunitní péče v psychiatrii a snaží se zachytit, jaký význam při jejím poskytování má sestra. Komunitní psychiatrická péče je velmi širokou oblastí intermediální pomoci pacientovy, která se dotýká v podstatě jakékoliv oblasti jeho života. Přestože v České republice nedosáhla patřičného rozvoje, její přínos pro nemocné je již nyní důležitý a na její význam neustále roste. V teoretické části, po krátkém uvedení do problematiky komunitní péče je rozebrána její historie, principy, ale také její propojení s ošetřovatelskou péčí. Následně je věnována pozornost jednotlivým oblastem komunitní péče, které mají význam pro duševně nemocné a je popsána úloha sestry v této oblasti. Následuje zmínka o přístupu k duševně nemocným, problematice stigmatizace a organizace psychiatrické péče. V neposlední řadě jsou v teoretické části práce rozebrány psychiatrická onemocnění, která se mohou v komunitní péči vyskytnout a je uvedeno, jakým způsobem může být komunitní péče u těchto onemocnění přínosem.V praktické části bylo cílem zjistit, jaké je povědomí psychiatrických sester o komunitní péči a jaký význam přikládají komunitní péči v psychiatrii. Snahou bylo i zmapovat oblasti komunitní péče, ve kterých mohou pracovat sestry. V rámci kvantitativního šetření byly statisticky zpracovány odpovědi sester na zkoumané hypotézy. Hypotézy zjišťovaly, zda sestry s délkou praxe delší než deset let se častěji domnívají, že psychiatrické péče je pro pacienty přínosnější než hospitalizace. Dále, zda mají sestry s vyšším než středoškolským vzděláním lepší povědomí o poskytování komunitních služeb. Hypotézy také zjišťovaly, zda sestry považují za nejčastější formu komunitní péče v České republice služby zaměřené na podporu bydlení a jestli si sestry starší třiceti let více uvědomují důležitost postavení sester v komunitní péči. Žádnou z těchto hypotéz se nepodařilo prokázat. Hypotéza, která předpokládala, že sestry shánějí informace o komunitní péči více z internetu a literatury, než ze seminářů se potvrdila. Šetření se zúčastnily psychiatrické sestry pracující v psychiatrických léčebnách v Jihomoravském kraji a kraji Vysočina. Součástí praktické části je i analýza komunitních služeb v daných krajích. V obou krajích bylo dohromady zmapováno 13 občanských sdružení a komunitních center.
|
|
|
Stigmatizace duševně nemocných v současné společnosti
CHODOROVÁ, Alena
Práce se zabývá problémem stigmatizace duševně nemocných v současné společnosti. Je vymezena skupina osob s duševním onemocněním na základě definování pojmů duševní zdraví a duševní porucha, jsou popsány dopady onemocnění na kvalitu života duševně nemocných. Dále je přiblížena historie péče o duševně nemocné a vývoj názorů společnosti na tuto skupinu. Je popsána problematika stereotypů v přístupu k duševně nemocným a poukázáno na závažnost dopadů stigmatizace na osobnost nemocného i jeho okolí. V poslední části jsou nastíněny možnosti, jak přispět k odstranění stigmatu, se zřetelem na využití zkušeností v oblasti péče o duševně nemocné v zahraničí
|
host ::
RSS.