|
|
Citlivost českých proveniencí jasanu ztepilého a jasanu úzkolistého vůči invaznímu patogenu Hymenoscyphus fraxineus
Kraus, Marek ; Pešková, Vítězslava (vedoucí práce) ; Čížková, Dana (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá průzkumem provenienčních ploch a posouzením napadení jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior L.) a jasanu úzkolistého (Fraxinus angustifolia) patogenem Hymenoscyphus fraxineus.
Cílem práce je zmapování výskytu napadených stromů v těchto lokalitách a vyhodnocení citlivosti lokalit vůči patogenu Hymenoscyphus fraxineus.
Teoretická část se zabývá zpracováním dat získaných při terénních pracích na vybraných provenienčních plochách Koněprusy a Veltruby. Hodnocenými parametry byly tloušťka kmene ve výčetní výšce, výška stromu a především prosychání korun způsobené Hymenoscyphus fraxineus. Z výzkumu byla pořízena fotodokumentace, zaznamenány počty a údaje k jednotlivým stromům vyskytující se na provenienčních plochách. Každý strom měl své jedinečné označení, které určovalo jeho místo v porostu tak aby nedocházelo k mylnému zpracování dat. Zpracovaná data byla následně vyhodnocena programem NCSS 8.0., byla vytvořena shluková analýza pro porovnání jednotlivých proveniencí. Touto analýzou byly porovnávány pouze provenience, které se vyskytovaly na obou provenienčních plochách. Z výsledku vyplývá, že na provenienčních plochách Koněprusy a Veltruby se nevyskytovala provenience zcela bez napadení patogenem Hymenoscyphus fraxineus. Odolnějšími se zdáli být jedinci u proveniencích 4 ŠLP Kostelec nad Černými lesy Svojšice a 24 LS Český Krumlov Chvalšiny. Přestože tyto plochy vykazují největší přírůsty ve výšce a tloušťce je míra defoliace vysoká. Je možné předpokládat, že i u těchto proveniencí může dojít postupně k odumření. Vzhledem k některým vzrostlým jedincům vyskytujících se u ostatních proveniencích je zřejmé, že významnou roli hrají stanovištní podmínky a individuální odolnost jednotlivých stromů.
|
|
|
Využití rentgenové fluorescence pro analýzu laténské keramiky
KREJČÍ, Radim
Ve své práci se snažím objasnit aspekty využití metody rentgenové fluorescenční analýzy při studiu chemického složení keramiky a její provenience. Skrze studium domácích, ale hlavně pak zahraničních publikací a projektů, zabývajících se touto problematikou, se snažím nashromáždit informace o dané metodě, jejích kladech a záporech. Nabyté vědomosti poté využívám při vlastním výzkumu, během kterého analyzuji chemické složení jihočeské laténské keramiky s příměsí grafitu a snažím se zachytit její odlišnosti a určit tak potenciální importy.
|
|
|
Vliv velikosti a krytí holiny na odrůstání kultur douglasky tisolisté
Paukovček, Michal
Cílem diplomové práce bylo zjistit, jaký vliv na odrůstání kultur po třetím vegetačním období má rozdílná velikost (krytí) holiny, doba sadby a typ použitého sadebního materiálu. Výzkum byl realizován na holinách s rozměry 55 x 70 m, 25 x 70 m, v Podsadbe, na velké Kalamitní holině (4,4 ha) a byly použité čtyři provenience s úpravou kořenového systému nebo bez úpravy. Na každém jedinci bylo naměřeno a zaznamenáno 10 parametrů a znaků. Zjištěné hodnoty byly statisticky vyhodnoceny a doplněny slovním komentářem. Výsledky výzkumu nám potvrdily, že pro zakládání kultur douglasky jsou vhodnější menší obnovní prvky, které jim poskytují příznivější mikroklimatické podmínky. Na těchto plochách jsou nižší ztráty a rostliny vykazují vyšší přírůst nadzemní části. Z hlediska doby sadby se jako nejvhodnější jevily výsadby v prvních jarních termínech. Vliv úpravy kořenového systému před sadbou měl negativní účinek, protože upravené sazenice měly nižší přírůst a také ztráty byly v průměru vyšší.
|
|
|
Vliv velikosti a expozice holiny na růst kultur douglasky tisolisté
Janoušková roz. Schindlerová, Hana
Cílem práce bylo zjistit, jaký vliv na odrůstání kultur po druhém vegetačním roce má velikost (krytí) a expozice holin, doba sadby a typ užitého sadebního materiálu. Ověřování bylo založeno na čtyřech plochách - Velká oplocenka (60x70m), Malá oplocenka (25x70m), Podsadba (zakmenění 1,0) a Velká kalamitní holina (4,4 ha). Byly zde vysázeny čtyři různé provenience a to s úpravou nebo bez úpravy kořenového systému, které byly vysázeny v šesti různých termínech (jaro - podzim). Sledovány a vyhodnocovány byly zejména tyto znaky: ztráty, délka nadzemní části, přírůst terminálu, tloušťka kořenového krčku, délka a počet větví, délka jehlic, barva asimilačního aparátu, poškození biotickými a abiotickými činiteli. Výsledky diplomové práce potvrdily, že je nejvhodnější douglasku vysazovat na malé obnovní prvky, s dostatečným krytím okolním porostem. Velká a Malá oplocenka vykazují nižší ztráty a vyšší přírůst nadzemních částí. Nejvhodnější termín výsadby je na počátku jara. Také se potvrdila značná různorodost v nárocích jednotlivých proveniencí a citlivost douglasky na sucho. Vliv úpravy kořenového systému se jevil jako minimální.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Tzv. Bítovská Madona - otázka datace a slohové provenience
BINDER, Jan
Předmětem předkládané bakalářské práce "Tzv. Bítovská madona otázka datace a slohové provenience" je provedení komparace vzácné sochařské památky s vybraným okruhem tuzemských i zahraničních památek stejného typu a přinést tak alespoň nástin řešení daného tématu. Práce se zabývá také zasazením madony do dobového, místního i uměleckohistorického kontextu. Přináší podrobný formální i ikonografický popis díla a autor řeší i problematiku jeho restaurování.
|
|
| |
host ::
RSS.