|
|
Volební systém do poslanecké sněmovny v ČR: geneze, vývoj a jeho další směřování
Peškar, Michal ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Antoš, Marek (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o volebním systému do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Jeho vznik, vývoj a budoucnost jsou načrtnuty ve třech kapitolách a závěru. Práce je pojímána jako případová studie a využívá dva pracovní postupy - od obecného ke konkrétnímu a od dřívějšího k pozdějšímu. Tyto postupy jsou užívány nejenom v práci jako celku, ale taktéž v jednotlivých kapitolách a podkapitolách. První kapitola uvádí čtenáře do problematiky volebních systémů v obecné rovině. Jsou popsány dva hlavní volební systémy - proporční a většinový. Důraz je kladem zvláště na proporční volební systém, který je užíván pro volby do Poslanecké sněmovny. Taktéž otázka "jaký volební systém je nejlepší" je zmíněna. Následující kapitola se zabývá historií volebního systému a jeho evolucí od jeho vzniku až po současnost. Hlavní část kapitoly se věnuje reformě z roku 2000, kterou Ústavní soud prohlásil za protiústavní. Nová právní úprava místo prázdných míst po rozhodnutí Ústavního soudu byla přijata v roce 2002 a od té doby je platná až do současnosti. Třetí kapitola představuje návrhy volební reformy z roku 2008 připravované skupinou odborníků na základě politického zadání tehdejší vlády. Také jsou předloženy další tři návrhy založené na vlastních úvahách a úvahách akademiků. Argumenty ve třetí...
|
|
|
Volební systém do poslanecké sněmovny v ČR: geneze, vývoj a jeho další směřování
Peškar, Michal ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Antoš, Marek (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o volebním systému do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Jeho vznik, vývoj a budoucnost jsou načrtnuty ve třech kapitolách a závěru. Práce je pojímána jako případová studie a využívá dva pracovní postupy - od obecného ke konkrétnímu a od dřívějšího k pozdějšímu. Tyto postupy jsou užívány nejenom v práci jako celku, ale taktéž v jednotlivých kapitolách a podkapitolách. První kapitola uvádí čtenáře do problematiky volebních systémů v obecné rovině. Jsou popsány dva hlavní volební systémy - proporční a většinový. Důraz je kladem zvláště na proporční volební systém, který je užíván pro volby do Poslanecké sněmovny. Taktéž otázka "jaký volební systém je nejlepší" je zmíněna. Následující kapitola se zabývá historií volebního systému a jeho evolucí od jeho vzniku až po současnost. Hlavní část kapitoly se věnuje reformě z roku 2000, kterou Ústavní soud prohlásil za protiústavní. Nová právní úprava místo prázdných míst po rozhodnutí Ústavního soudu byla přijata v roce 2002 a od té doby je platná až do současnosti. Třetí kapitola představuje návrhy volební reformy z roku 2008 připravované skupinou odborníků na základě politického zadání tehdejší vlády. Také jsou předloženy další tři návrhy založené na vlastních úvahách a úvahách akademiků. Argumenty ve třetí...
|
|
|
Vznik a fungování jednobarevných vlád v podmínkách poměrného volebního systému
Tesár, Dominik ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Dlouhý, Miloš (oponent)
Práce se zabývá vznikem a fungováním jednobarevných většinových i menšinových vlád v demokraciích s volebním systémem poměrného zastoupení. Soustředí se na podmínky a okolnosti vzniku a fungování takových vlád a na aspekty politického systému, které tyto procesy ovlivňují - konkrétně na stranický systém s využitím Sartoriho typologie, dílčí nastavení a efekty volebních systémů a na zákonná a zvyková pravidla vzniku vlád zejména ve vztahu vlády a parlamentu. Následné případové studie se věnují konkrétním výskytům jednobarevných vlád v zemích Evropské unie (Španělsko, Portugalsko, Slovensko a Švédsko) ve 21. století a okolnostem jejich vzniku. Práce dospívá k závěru, že jednobarevné většinové vlády vznikají za podmínek běžného proporčního volebního systému v umírněném pluralismu při určitým směrem vychýlené náladě voličů. Významný vliv zde má velikost volebních obvodů. Jednobarevné menšinové vlády vznikají v politické kultuře, kde je to přijatelné ve chvíli, kdy žádná strana nedisponuje parlamentní většinou a není díky stranickému systémů či pravidlům (jako negativní parlamentarismus či konstruktivní vyjádření nedůvěry) a zvykům vzniku a zániku vlád možné či nutné tvořit koaliční vládu.
|
host ::
RSS.