|
|
Pohybové aktivity jako primární prevence u vybraných civilizačních chorob
DIVÁCKÝ, Jan
Obsahem bakalářské práce je nastínit význam pohybových aktivit v primární prevenci civilizačních onemocnění a zdůraznit zařazení těchto aktivit jako součást zdravého životního stylu. Zvýšená prevalence civilizačních chorob souvisí s naším způsobem života, ve kterém dochází k nadbytečnému příjmu potravy a snížené pohybové aktivnosti. Pohybové aktivity v přiměřené dávce pozitivně ovlivňují hodnoty HDL cholesterolu, snižují rizika vzniku rakoviny tlustého střeva, diabetu 2. typu nebo hypertenze, pomáhají udržovat tělesnou hmotnost, zvyšují kardiorespirační zdatnost, čímž působí preventivně proti onemocnění srdce, krevního oběhu a dýchacího systému. Nejčastější příčinu morbidity a mortality ve většině evropských zemí, včetně ČR představují kardiovaskulární onemocnění. Pohybové aktivity kromě primární prevence mají důležitý přínos v léčbě, tedy terciální prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Prvním cílem této práce bylo zjistit, jaké pohybové aktivity vykonávají jedinci s kardiovaskulárním onemocněním. Nejčastější formou pohybové aktivity u této skupiny osob je chůze 26 (39 %) mužů a 22 (48 %) žen. Na první stanovený cíl se váže H1: Osoby s kardiovaskulárním onemocněním se nevěnují pohybovým aktivitám (H0). Tato hypotéza byla zamítnuta testováním na hladině významnosti alfa = 0,05 pomocí chí kvadrát testu. Vykonávání pohybové aktivity především ovlivňuje cíl, kterého chceme dosáhnout. Pro udržení zdravotních benefitů musíme dodržovat zásady principu FITT. Osobám s KVO se doporučují především dlouhodobé pohybové aktivity (chůze, nordic walking, jízda na kole, plavání, domácí trenažery), vykonávané pravidelně s frekvencí 3-5x týdně, po dobu minimálně 30 minut, které by neměly přesáhnout intenzitu 60-80 % maximální srdeční frekvence nebo 6 MET. Pohybové aktivity nemusejí být vykonány najednou, ale mohou být rozděleny do více časových intervalů v průběhu dne. Druhým cílem bylo zjistit, jaké znalosti mají jedinci s kardiovaskulárním onemocněním o možnostech vhodných pohybových aktivit. Na něž navazovala H2: Osoby s kardiovaskulárním onemocněním jsou edukované o charakteristice vhodných pohybových aktivit. Pro stanovení znalostí o možnostech vhodných pohybových aktivit jsem zahrnul 6 dotazníkových otázek. Edukovanost jsem stanovil dosažením 4 a více bodů minimálně u 70 % pacientů (H0). Výsledná hodnota p = 0,00 < 0,05, tedy zamítáme (H0) osoby s kardiovaskulárním onemocněním jsou edukované o charakteristice vhodných pohybových aktivit (podíl edukovaných 70 %), a přijímám alternativní hypotézu, osoby s kardiovaskulárním onemocněním nejsou edukované o charakteristice vhodných pohybových aktivit (HA). Podíl edukovaných osob není očekávaných (70 %), je statisticky významně vyšší, pacienti jsou více edukováni, než jaký byl předpoklad (86 %). V celkovém shrnutí osoby s KVO vykonávají nejčastěji venkovní pohybové aktivity ve formě chůze, kdy muži preferují vyšší frekvenci 3-4x týdně, než ženy 1-2x týdně. Čas strávený pohybovými aktivitami se u obou pohlaví nejčastěji pohyboval mezi 20-30 minutami denně ve střední intenzitě. Ve srovnání s doporučeními je objem PA výzkumného souboru dostačující, pouze týdenní frekvence u žen by měla dosahovat frekvence mužů. Pokud bude zachována současná úroveň pohybové aktivnosti, mělo by individuálně docházet k udržení současných zdravotních parametrů s ohledem na vyšší průměrný věk (63,7 let) a povahu onemocnění respondentů. Výsledky této práce mohou přispět k pochopení důležitosti pohybové aktivity v prevenci civilizačních chorob, a tím působit intervenčně na chování a způsob života rizikových skupin (osoby se sedavým zaměstnáním, děti a mládež, senioři).
|
host ::
RSS.