|
|
Stav komerčních akvaponických farem v České republice
VONDRUŠKA, Vojtěch
Cílem této práce bylo vypracování literární rešerše zaměřené na problematiku komerčních akvaponických systému a na analýzu komerčních akvaponických systémů na území České republiky. V druhé části práce byly vytipovány a detailně popsány nedostatky komerčního akvaponického systému v Řisutech. Ve spolupráci s firmou Aerolux s.r.o. byl jeden z těchto systému přestavěn, optimalizován a experimentálně porovnán s jedním z původních systémů.
|
|
|
Vyhodnocení produkčních vlastností romanovských ovcí v ekologickém chovu
VOSTŘÁKOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zaměřuje na oplodnění, plodnost, intenzitu oplodnění, odchov, počet jalových ovcí, celkový počet ovcí v reprodukci, vyhodnocení růstové schopnosti potomstva a počet ovcí s jedináčky, dvojčaty, trojčaty a čtyrčaty. K vyhodnocení těchto vlastností byly použity údaje získané z kontroly užitkovosti a evidence z let minulých. Práce poukazuje na přednosti v chovu a nedostatky, které se v chovu objevují, a zároveň má přispět na zlepšení situace v chovu.
|
|
|
Analýza užitkových vlastností křepelek.
RYBNÍČKOVÁ, Karolína
Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit užitkové vlastnosti křepelek. Vliv na produkční a reprodukční vlastnosti má jak genetické založení, tak i vnější vlivy. Mezi ně patří výživa, teplota prostředí, vlhkost vzduchu, světlo, složení vzduchu a velikost prostoru. Snáška křepelky japonské nosného užitkového typu se pohybuje okolo 300 vajec za rok, průměrná hmotnost vejce je 10 g. Křepelčí vejce obsahuje 13,1 % bílkovin a 11,2 % tuku. Má velmi příznivý obsah aminokyselin, železa, fosforu a vitamínů A, B1 a B2. Maso křepelek má vyšší obsah myoglobinu a tmavších organických pigmentů. Obsah bílkovin v mase je 22,9 %, tuku 1,7?2,9 % a minerálních látek 1,1 %. Energetická hodnota prsní svaloviny je 24,57 MJ.kg-1, stehenní svaloviny 27,15 MJ.kg-1. Jatečná výtěžnost samiček dosahuje 64,8?65,7 %, samečků 74,8?75,9 %.
|
|
|
Analýza užitkových vlastností pštrosa dvouprstého
KULÍK, Pavel
Diplomová práce se zabývá analýzou užitkových vlastností pštrosa dvouprstého. Data byla získána z pěti vybraných farem v České republice. Celkem bylo od 14 pštrosích samic získáno 407 vajec. Snáška vajec se na sledovaných farmách pohybovala v rozmezí od 15 do 50 kusů (průměr 29,07 ks). Hmotnost vajec byla od 1,22 do 1,89 kg (průměr 1,51 kg). Mezi sledovanými pštrosími samicemi, resp. chovy byly v hmotnosti vajec nalezeny statisticky významné rozdíly. Oplozenost vajec byla v rozpětí od 54,55 do 86,00 % (průměr 73,36 %). Líhnivost byla zjištěna v rozmezí od 31,82 do 52,77 % (průměr 44,61 %). Produkční ukazatele byly získané od 62 pštrosů. Produkce masa se pohybovala od 30 do 50 kg (průměr 39,74 kg). Plocha kůže byla v rozmezí od 1,10 do 1,50 m2 (průměr 1,34 m2). Mezi sledovanými chovy byly zjištěny v produkci masa a v ploše kůže statisticky významné rozdíly. Průměrná produkce peří v jednotlivých chovech byla od 1,36 do 1,50 kg.
|
|
|
Vliv různého managementu na primární produkci a biodiverzitu epigeických a hemiedafických brouků v modelových povodích na Šumavě.
KISSOVÁ, Lucie
Společenstva epigeických brouků byla studována na dvou povodích s různým managementem v podhorské oblasti Šumavy (Jižní čechy). Mlýnský potok byl charakterizován odlesněnými lokalitami (pastviny a kosené louky), Horský potok vyšším zastoupením zalesněných lokalit a rozdílným managementem (bez managementu a kosených luk). Nadzemní biomasa (čerstvá a suchá) byla měřena na studovaných lokalitách. Metoda zemních pastí byla užívaná pro odběr brouků. Druhy brouků byly rozděleny do dvou skupin podle nároků zastínění biomasou: druhy zastínění nevyžadující a druhy vyžadující zastínění. Míra lidského dopadu byla studována nalezením četnosti druhů různých ekologických skupin. Výše uvedená čerstvá nadzemní biomasa byla asi 2x vyšší na Mlýnském potoce než na Horské potoce. Suchá nadzemní biomasa byla prakticky stejná. 57 druhů bylo nalezeno na Mlýnském potoce a 33 druhů na Horském potoce. Aktivita brouků byla asi pětkrát vyšší na Mlýnském potoce než na Horském potoce. Ubikvistické druhy převládají na Mlýnském potoce a adaptabilní druhy na Horském potoce. Stenotopní druhy byly nalezeny pouze na Mlýnském potoce. Tyto výsledky signalizují méně lidského dopadu na Horském potoce než na Mlýnském. Brouci nevyžadující zastíněné lokality mírně převládají na Mlýnském potoce ve srovnání s Horským potokem. Druhy brouků vyžadující zastíněné lokality se vyskytují spíše na Horském potoce ve srovnání s Mlýnským potokem. Zeměpisná expozice ovlivnila strukturu brouků hlavně v méně zalesněné lokalitě Mlýnského potoka. Struktura společenstev umístěných k jihu se liší od společností umístěných k severu na Mlýnském potoce. Efekt expozice je doložený na Horském potoce větším podílem zalesněných ploch.
|
host ::
RSS.