|
|
Primární péče z pohledu dětské sestry pracující u praktického lékaře pro děti a dorost
TLAČILOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zabývá primární péčí z pohledu dětské sestry pracující u praktického lékaře pro děti a dorost. Naším cílem bylo zjistit specifika práce sestry v primární péči a jejich spolupráci s rodiči dětí během preventivních prohlídek. Teoretická část je zaměřena na vymezení pojmu primární péče v pediatrii, pravidelné preventivní prohlídky, náplň práce sestry v primární péči a edukační a komunikační schopnosti. Naším cílem bylo zjistit specifika práce sestry v primární péči a jejich spolupráci s rodiči dětí během preventivních prohlídek. Praktická část byla zpracována formou kvalitativního šetření pomocí techniky polostrukturovaného rozhovoru s nelékařskými pracovníky v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost.
|
|
|
Problematika preventivních prohlídek u populace starší 45 let
ZÁRUBOVÁ, Michaela
Téma mé bakalářské práce je "Problematika preventivních prohlídek u populace starší 45 let". Práce je rozdělena na dvě hlavní části, a to na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se podrobněji zabývám významem a obsahem preventivních prohlídek u praktického a zubního lékaře pro dospělé a gynekologa pro dospělé ženy. V praktické části popisuji stanovené hypotézy a cíl práce, kterým bylo zjistit míru informovanosti o preventivních prohlídkách (dále jen PP) ve zdravotnictví u vybraného vzorku populace ČR ve věku 45+. V metodice práce objasňuji vyhodnocování dat získaných vlastním výzkumem. Pro vlastní výzkum jsem zvolila metodiku kvantitativní analýzy, a to nestandardizovaný dotazník (Příloha č. 1). Díky němu jsem mohla vyhodnotit stanovené hypotézy a zjistit, zda mají respondenti od 45 let a výše povědomí o problematice preventivních prohlídek. Výzkumný vzorek tvořilo 156 respondentů, z toho převážně ženy a to 107, zbylých 49 zaujímali muži. Příjemným zjištěním je, že většina respondentů chodí na preventivní prohlídky pro dospělé pravidelně a to 106 respondentů z výzkumného vzorku, tedy ze 156. Ze zbylých 50 respondentů, kteří nedocházejí pravidelně, 39 uvedlo jako důvod neúčasti na preventivních prohlídkách absenci zdravotních potíží. Z výzkumu je méně příznivým výsledkem to, že ze 156 respondentů je jich na preventivní prohlídku pro dospělé svým praktickým lékařem vyzýváno pouze 35. Zbylých 121 nikoliv, avšak z nich by 98 o výzvu stálo. Zjistila jsem, že znalost časového rozmezí PP u praktického lékaře pro dospělé se neliší u respondentů z hlediska věku, dle mého výzkumu ani vzdělání nehraje roli ve využívání PP u praktického lékaře pro dospělé ani v preferenci způsobu výzvy k absolvování PP pro dospělé nejsou dle věku rozdíly.
|
|
|
Monitoring preventivních programů a aktivit v podpoře veřejného zdraví ze strany zdravotních pojišťoven
VOLFOVÁ, Jana
Systém veřejného zdravotního pojištění je povinný jak pro všechny osoby trvale žijící na území České republiky, tak i pro cizince zde pracující. Pojištění vzniká dnem narození, dnem získání trvalého bydliště nebo pokud cizinec, který nemá trvalé bydliště na území ČR, se zde stal zaměstnancem. Pojištění končí smrtí občana, dále ukončením trvalého pobytu nebo pokud osoba bez trvalého bydliště ukončila pracovní poměr v ČR. V dnešní době u nás funguje sedm zdravotních pojišťoven, které z fondu prevence mohou hradit různé zdravotní služby nad rámec hrazené zdravotní péče a nabízet tak svým pojištěncům řadu příspěvků. Cílem práce je zjistit, jestli se liší preventivní programy nabízené jednotlivými pojišťovnami a zda se využívání nabízených benefitů (příspěvků) pro podporu zdraví liší dle pohlaví a vzdělání pojištěnců a zda frekvence změny pojišťovny závisí na pohlaví pojištěnce. Vytvořila jsem nestandardizovaný dotazník s 18 otázkami proto, abych mohla své hypotézy vyvrátit, či potvrdit a mohla tak zhodnotit cíle své práce. Testování hypotéz probíhalo pomocí chí-kvadrát testu, kde jsem zjistila, že využívání nabízených benefitů (finančních příspěvků poskytovaných nad rámec veřejného pojištění pro podporu zdraví) se liší dle pohlaví, ale neliší se podle vzdělání pojištěnců. Zjistila jsem také, že frekvence změny pojišťovny nezávisí na pohlaví pojištěnce. Porovnáním preventivních programů zdravotních pojišťoven jsem došla k závěru, že příspěvky se liší a je tedy jen na pojištěnci, jak se rozhodne, u které zdravotní pojišťovny se pojistí. Zda se bude řídit spektrem nabízených příspěvků nebo tím, aby zdravotní pojišťovna měla uzavřenou smlouvu s jeho lékařem.
|
|
|
Prevence ano či ne.
Švancarová, Iveta ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Eislerová, Iva (oponent)
V této práci pojednávám o rozsahu a dostupnosti nabízené preventivní péče občanům České republiky. Souhrnně je zde uveden zákonný rámec preventivních prohlídek pro dospělé, pokyny pro jejich poskytování, jejich komplexní obsah, včetně dalších preventivních doporučení. V předkládané práci jsou dále zmíněny preventivní programy onkologických onemocnění doporučených odbornými onkologickými společnostmi, v souladu s doporučením Rady Evropské unie. Konkrétně se jedná o preventivní programy se zaměřením na screening karcinomu prsu, kolorektálního karcinomu a karcinomu děložního hrdla. Podrobněji je v práci pojednáno o problematice kolorektálního karcinomu včetně možností screeningu, s posouzením účinnosti preventivních prohlídek podle závěrů odborných studií. Empirická část práce je zaměřena na výzkum, jak jsou preventivní prohlídky přijímány a využívány občany včetně jejich compliance. Je zde zdůrazněna úloha lékařů a zdravotních sester prvního kontaktu a také správné vyhodnocování screeningu. Je poukázáno na nutnost mezioborové spolupráce. Zjištěné závěry a hodnocení bych ráda uplatnila na svém pracovišti v ambulanci praktického lékaře, včetně předání informací a zkušeností s touto tématikou kolegům a kolegyním. Klíčová slova: prevence, preventivní prohlídky, preventivní program, karcinom prsu,...
|
|
|
Postoj sester a porodních asistentek k preventivním prohlídkám
LENKEROVÁ, Petra
Abstrakt Diplomová práce je zaměřena na zjištění postoje sester a porodních asistentek k preventivním prohlídkám. V teoretické části práce je orientována na oblasti zdraví, prevence, preventivní prohlídky, charakteristiku postojů a edukaci. Není opomenuta role sester a porodních asistentek v prevenci, vymezení kompetencí a problematiky životního stylu v souvislosti s výkonem zdravotnického povolání. Cílem práce bylo zjištění, zda sestry a porodní asistentky samy pravidelně docházejí na vlastní preventivní prohlídky i to, jak přistupují k informacím o potřebě preventivních prohlídek u obyvatelstva. Výzkum byl proveden metodou kvantitativního šetření. Technikou sběru dat bylo anonymní dotazníkové šetření u sester a porodních asistentek pracujících v primární péči a v nemocnicích. Celkový počet dotazníků od respondentů zařazených do výzkumu činil 270, z primární péče bylo vráceno 91 a z nemocnic 179 dotazníků, žádný nebyl vyřazen pro jeho neúplnost. V rámci výzkumu byla provedena pilotní studie, kdy bylo rozdáno 10 dotazníků rovnoměrně do sektoru primární péče a do sektoru nemocnic, k ověření, zda se nevyskytnou závažné problémy s jejich vyplněním. Vzhledem k jejich správnému vyplnění byly zařazeny do hlavní studie. Sledované hypotézy byly statisticky hodnoceny pomocí Pearsonova chi kvadrát testu a Fisherovým testem s nízkými hodnotami v kontingenčních tabulkách. Bylo hodnoceno, zda existuje rozdíl v účasti sester a porodních asistentek na preventivních prohlídkách dle věku. Ve věku do 40 let byla četnost pravidelných preventivních prohlídek 62% a ve věku nad 40 let 98%. Věk významně ovlivňuje účast na preventivních prohlídkách. Stupeň vzdělání nemá statisticky významný vliv na účast na preventivních prohlídkách. Výzkum zcela nevyloučil rozdíl v účasti na preventivních prohlídkách dle typu pracoviště. Sestry a porodní asistentky pracující v nemocnicích chodí na preventivní prohlídky méně pravidelně, než ty, které pracují v primární péči. Sestry a porodní asistentky v primární péči mají prokazatelně vyšší věk a chodí na preventivní prohlídky pravidelněji. Byl zjišťován rozdíl v postoji sester a porodních asistentek k preventivním prohlídkám dle typu pracoviště. Sestry a porodní asistentky, bez ohledu na to, kde pracují, mají pozitivní postoj k preventivním prohlídkám. Jsou jednou z nejčastějších aktivit, pomocí kterých udržují a podporují své zdraví. Motivací pro sestry a porodní asistentky, proč pravidelně navštěvují preventivní prohlídky je v prvé řadě péče o vlastní zdraví. U celkového počtu sester a porodních asistentek, které se účastní pravidelně preventivních prohlídek a edukují pacienty, bylo při testování dosaženo významné statistické hladiny. Výzkum potvrdil, že sestry a porodní asistentky, které navštěvují preventivní prohlídky pravidelně, mají pozitivnější postoj k informovanosti klientů-pacientů, než ty, které prohlídku neabsolvují. Sestry a porodní asistentky v nemocnicích se věnují při edukaci více aktuálnímu onemocnění a odvrácení případných komplikacích u pacientů, než všeobecné prevenci a preventivním prohlídkám. Vzhledem ke stanoveným cílům výsledné hodnocení výzkumu prokázalo, že sestry a porodní asistentky mají pozitivní postoj k preventivním prohlídkám a snaží se je pravidelně navštěvovat. Respondenti z primární péče jsou věkově starší a navštěvují preventivní prohlídky pravidelněji. Preventivní prohlídky jsou u respondentů prioritou v podpoře a udržení zdraví. Výzkum prokázal, že v primární péči i v nemocnicích se respondenti vzdělávají v oblasti prevence a preventivních prohlídek a orientují se v legislativě týkající se preventivních prohlídek.
|
|
|
Preventivní prohlídky z pohledu sestry
KVÁŠOVÁ, Iveta
Teoretická východiska: Pojem zdraví a nemoc jsou ve společnosti chápány jako dvě ostře oddělené hodnoty. Zdraví ovlivňuje kvalitu života člověka. Preventivní prohlídky slouží k včasnému zjištění ohrožení či poruchy zdraví. U praktického lékaře by měl každý klient jednou za dva roky absolvovat preventivní prohlídku. Novorozenci, kojenci a batolata by do jednoho roku měli lékaře navštívit devětkrát, poté v 18 měsících, ve 3 letech a dále jednou za dva roky. Do osmnácti let života má každý občan právo každý půl rok na stomatologickou preventivní prohlídku, těhotná žena má právo dvakrát v graviditě navštívit zubního lékaře a dospělý člověk jednou ročně. Gynekologickou preventivní prohlídku by měly absolvovat dívky od 15 let každým rokem. Role zodpovědného a aktivního přístupu v prevenci sehrávají praktický lékař a všeobecná sestra, kteří provázejí pacienta v systému zdravotní péče po celý život. Závodní preventivní péče se provádí za účelem posudku zdravotní způsobilosti k práci. Cíl: Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit úlohu sester při preventivních prohlídkách u praktického lékaře pro dospělé. Výzkum byl proveden kvalitativním šetřením formou nestandardizovaných rozhovorů. Nejprve jsme si stanovili tři výzkumné otázky: 1. Jaké informace sestry podávají klientům o preventivních prohlídkách? 2. Jak sestry oslovují klienty k pozvání na preventivní prohlídky? 3.Jakou úlohu zaujímají sestry při provádění preventivních prohlídek? Výzkumným souborem byly sestry u praktických lékařů pro dospělé. Proběhlo celkem 8 rozhovorů v oblasti Humpolec a České Budějovice. Rozhovor samotný obsahoval 13 otázek ( viz příloha 1). Šetření probíhalo v období únor-březen roku 2013. Výsledky výzkumného šetření jsou uvedeny v kapitole 4. Výsledky: V rámci výsledků jsme zjistili, že všechny respondentky jsou středoškolského vzdělání, pouze jedna respondentka má specializaci ARIP. Respondentky se dozvídají nové změny preventivních prohlídek od lékaře, popřípadě absolvují školení a semináře. Většina respondentek odpověděla, že si spousta klientů neuvědomuje rizika nedocházení na preventivní prohlídky, vyjímku tvoří vysokoškolsky vzdělaní, kteří si rizika uvědomují. Dále jsem se dozvěděla, že se klienti informace v souvislosti s nároky na preventivní prohlídky dozvídají ústně od respondentek, lékařů, pomocí letáků, televize, internetu a plakátů na dveřích ordinace. Klientům respondentky podávají základní informace o preventivních prohlídkách, týkající se harmonogramu, domácí přípravy na prohlídku a průběhu vyšetření. Ukázalo se, že v některých oblastech dochází velmi malá procentualita klientů na preventivní prohlídky. Respondentky se snaží přesvědčovat rizikové skupiny lidí, dále klienty nějak zvláště nepřesvědčují. Respondentky zvou klienty na prevence ústní formou, pozvánky už nezasílají, klienti si prevence musí hlídat sami. Na klienty se snaží působit pozitivně a jít vlastním příkladem. Dále vyšlo, že se v ordinaci starají o dostatečný spotřební materiál, a také o hygienicko-epidemiologický režim v rámci prevence. V čekárně mají respondentky na starost osvětu pacientů, kterou jim zařizují dealeři. Závěr: Závěrem lze říci, že všechny výzkumné otázky byly zodpovězeny. Bakalářská práce splnila svůj účel a nyní bude pouze v rukou klientů a sester, jak se budou k preventivním prohlídkám stavět, neboť jak uslyšíte několikrát v mé práci: "Prevence je lepší než léčba."
|
|
|
Postoj veřejnosti k prevenci onemocnění a možnosti sestry v této problematice
VLADYKOVÁ, Kateřina
Abstrakt Téma bakalářské práce zní {\clqq} Postoj veřejnosti k prevenci onemocnění a možnosti sestry v této problematice``. Definice zdraví byla přijata v roce 1946 Světovou zdravotnickou organizací: {\clqq}Zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody a nejen nepřítomnost nějaké choroby. Lidé své zdraví mohou ohrozit, ale na druhou stranu ho mohou chránit a obnovovat. Je proto důležité motivovat, podporovat a poskytnout lidem dostatek informací, aby mohli o své zdraví pečovat správně. Bakalářská práce je tvořena ze dvou částí a to z teoretické a výzkumné. Teoretická část je zaměřena na preventivní prohlídky, nejrůznější typy očkování, ať už se jedná o zákonem povinná očkování, doplňující očkování či mimořádné očkování, dále pak na výchovu ke zdraví a prevenci jako takovou. Výzkum byl tvořen na základě kvantitativního výzkumu. Metodou sběru dat bylo použito dotazování, technikou dotazníku. Výzkumným souborem byli občané z řad nezdravotnické veřejnosti pocházející z více krajů ČR. Celkem bylo rozdáno 150 dotazníku, návratnost byla 100%. Výzkumu se účastnili občané z řad nezdravotnické veřejnosti od 18 let, všech úrovní vzdělání a různých typů povolání. Věková kategorie byla rozdělena do tří skupin, první byla od 18 {--} 35 let, druhá 36 {--} 49 let a třetí skupinu zastoupili občané starší 50 let. Druhé kritérium dle úrovně vzdělání bylo rovněž rozděleno do tří skupin, kdy do první skupiny byli zařazeni občané se základním vzděláním nebo SOU bez maturity, do druhé byli začleněni občané se SOU s maturitou nebo středoškolským vzděláním a třetí skupinu zastupovali občané s vyšším odborným vzděláním nebo vysokoškolským vzděláním. Třetí kritérium bylo porovnání dle typu povolání, kde občané byli zařazeni buď do skupiny pracující v administrativní sféře nebo pracující v dělnických profesích - manuálně pracující občané. Cílem bakalářské práce bylo zjistit postoj nezdravotnické veřejnosti k prevenci onemocnění všeobecně, zejména k preventivním prohlídkám a očkování. Dalším cílem práce bylo zjistit, jak si nezdravotnická veřejnost představuje svoji roli v péči o své vlastní zdraví a posledním cílem bylo zjistit, jak si nezdravotnická veřejnost představuje roli sestry v péči o jejich zdraví. Mimo hlavních cílů jsme si stanovily i dva dílčí cíle. Porovnat názory lidí na prevenci onemocnění dle věku, úrovně vzdělání a typu povolání a druhým dílčím cílem bylo zmapovat přání a návrhy skupin občanů z řad nezdravotnické veřejnosti z hlediska péče o jejich vlastní zdraví dle věku, úrovně vzdělání a typu povolání. Bylo stanoveno a potvrzeno 6 hypotéz. Občané z řad nezdravotnické veřejnosti chodí na preventivní lékařské prohlídky H1, občané z řad nezdravotnické veřejnosti sledují povinná očkování H2, občané z řad nezdravotnické veřejnosti do 35 let přistupují aktivně k péči o své vlastní zdraví H3, občané z řad nezdravotnické veřejnosti starší 50 let očekávají aktivitu ze strany zdravotníků v péči o své zdraví H4, občané s vysokoškolským vzděláním přistupují k prevenci onemocnění aktivněji než občané s nižším vzděláním a občané z řad nezdravotnické veřejnosti pracující v administrativě mají snazší přístup k informacím týkající se problematiky prevence onemocnění než občané pracující v dělnických profesích. Práce by mohla sloužit jako studijní materiál a rovněž jako podklad pro sestry při tvoření preventivních programů pro veřejnost a tím zlepšit informovanost široké populace.
|
host ::
RSS.