|
|
Zvyšování kvality ošetřovatelské péče v oblasti močových infekcí pomocí řízení rizik
KROCOVÁ, Jitka
Infekce močových cest spojené s katetrizací močového měchýře (Catheter-Associated Urinary Tract Infection - CAUTI) jsou nejčastějším typem infekcí souvisejících s poskytováním zdravotní péče, tvoří více než třetinu těchto infekcí. V oblasti prevence CAUTI se prokázala efektivita souborů opatření multifaktoriálního charakteru. Pro předcházení CAUTI je zásadní kvalitně a bezpečně poskytovaná ošetřovatelská péče. Aspekty prevence infekcí jsou monitorace indikátorů kvality, management kvality péče, vzdělávání, akceptace relevantních indikací katetrizace, vedení záznamů o katetrizaci, dostupnost materiálu a pomůcek ke katetrizaci a péči o pacienta s močovým katétrem, funkční týmy odborníků pro kontrolu a prevenci infekcí u poskytovatele zdravotní péče. Efektivita uvedených preventivních intervencí byla ověřena studiemi v klinické praxi, pokynem doporučených postupů prevence CAUTI je pak zavádění "balíčků" opatření. Cílem práce bylo zmapování implementace řízení kvality péče a řízení rizik při poskytování ošetřovatelské péče v kontextu prevence infekcí močových cest spojených se zdravotní péčí, které současně souvisí se zkvalitněním ošetřovatelské péče v této oblasti. Výzkum byl realizován kombinací kvantitativních a kvalitativních výzkumných metod, tzv. triangulací. Design výzkumu byl smíšený. Ve výzkumu byl použit model sekvenčního kombinování, kdy byl nejprve realizován kvantitativní výzkum a následně kvalitativní metoda výzkumu - schéma QUAN-QUAL. Kvantitativní výzkum měl design observační deskriptivní průřezové studie, metodou této fáze výzkumu bylo zvoleno dotazování s využitím dotazníků, resp. dvou nestandardizovaných a jednoho standardizovaného dotazníku využitého při realizaci projektu DUQuE (Deepening our Understanding of Quality Improvement in Europe). Respondenty kvantitativní části výzkumu byli nelékařští zdravotničtí pracovníci na pozici manažera (staniční, vedoucí, vrchní sestry a náměstkyně ošetřovatelské péče). Analýza dat byla provedena prostřednictvím programů SASD 1.5.8 (Statistická analýza dat) a SPSS (Statistical Package for the Social Sciences). Strategií kvalitativního výzkumu byla zakotvená teorie, výzkumným nástrojem pak polostrukturovaný rozhovor. Kvalitativní výzkum byl využit k doplnění a vyjasnění oblastí výzkumu kvantitativního, konkrétně k ověření mimořádných nálezů a hodnot řadících se do kategorie mimořádných zjištění. Participanty kvalitativní fáze výzkumu pak byli manažeři kvality zaměstnaní u poskytovatelů akutní lůžkové péče v ČR.Závěr: Poskytovatelé akutní lůžkové péče mají zavedeny konkrétní kroky prevence infekcí močových cest spojených se zdravotní péčí, byly potvrzeny i aktivity pro zvyšování kvality péče v kontextu prevence těchto infekcí. Na základě výsledků výzkumu, jako doporučení, lze uvést monitoraci výsledkových indikátorů kvality péče, pokud je to možné, tak i zavedení elektronické formy zdravotnické dokumentace jednak pro potřeby vedení záznamů, ale i pro možnost průběžného sledování indikátorů kvality. Pro vzdělávání všeobecných sester je možno doporučit periodické školicí akce, pro předávání teoretických informací a pro případné testování znalostí je zde možnost využití IT technologií - vzdělávacích programů formou e-learningu.
|
|
|
Synergický potenciál působení intervencí prevence sebevražednosti v ČR
Vávra, Vojtěch ; Kasal, Alexandr (vedoucí práce) ; Tušková, Eva (oponent)
Autor se v této bakalářské práci zabývá synergickým působením intervencí prevence sebevražednosti v ČR a tomu, jaký pohled na tyto intervence mají experti. Tato práce tedy podává přehled o tom, jak je vzájemné působení různých intervencí zmapováno a co se o něm ví, přičemž podává i poznatky o prevencích sebevražednosti v ČR celkově. Pozornost je věnována také tomu, co o tomto vzájemném působení říká literatura, která je použita jako součást nesystematické rešerše zahrnující základní poznatky o problematice sebevražednosti. Teoretická část se soustředí na to, aby čtenáře seznámila s teoretickými východisky této práce, provedenými výzkumy a se základními pojmy se kterými tato práce operuje. V praktické části se autor zaměřuje na svůj kvalitativní výzkum, který poskytuje odpovědi na výzkumné otázky a ve kterém byla primární data získána metodou polostrukturovaných rozhovorů, které byly vedeny s experty na zkoumanou oblast; rámec této práce následně tvoří sekundární data, která se skládají z vědecké literatury a přímých formulací politik ve formě veřejně politických dokumentů. Závěr této práce kompiluje tyto data a vykresluje to, jak na tom Česká republika je v rámci prevencí sebevražednosti a jestli tyto preventivní opatření působí vzájemně či nikoliv.
|
host ::
RSS.