Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
J. S. Bach, využití jeho díla ve výuce klavíru na ZUŠ
Radinová, Monika ; Palkovská, Jana (vedoucí práce) ; Gregor, Vít (oponent)
Tato práce pojednává o životě a díle Johanna Sebastiana Bacha a je věnována především těmto třem okruhům: 1. Život a hlavní etapy tvorby 2. Tvorba pro strunné klávesové nástroje 3. Využití Bachových děl na ZUŠ pro instruktivní účely Cílem práce je zaměření se na skladby Johanna Sebastiana Bacha pro strunné klávesové nástroje a jejich využití ve výuce pro začínající klavírní interprety. Práce dává na výběr pedagogům klavírní hry z několika sbírek, ze kterých mohou použít jednotlivé skladby pro své žáky. KLÍČOVÁ SLOVA Johann Sebastian Bach, strunné klávesové nástroje, cembalo, klavichord, polyfonie, BWV, preludium, invence, suity, ZUŠ
Klavírní preludia A.N. Skrjabina
Grešl, Michal ; KASÍK, Martin (vedoucí práce) ; KRAJNÝ, Boris (oponent)
V této práci jsem se zaměřil na popis klavírních preludií A.N.Skrjabina. Skrjabin napsal během svého života 90 preludií, která spadají do tří tvůrčích období: období rané, období střední a období závěrečné. Rozdílnost jednotlivých období vychází z postupné proměny skladatele-myslitele. Jeho postupně rozvíjející se filozofické myšlenky jsem zpracoval v samostatné kapitole „Skladatel-myslitel“. O vlivu F. Chopina na Skrjabinovu ranou tvorbu pojednávám v kapitole č. 2, kde srovnávám jejich cyklus čtyřiadvaceti preludií. O dalším vývoji, z hlediska harmonie a motivické práce, píši v závěrečné kapitole, kde rozebírám poslední Skrjabinovu kompozici – 5 preludií op. 74. Analýza vybraných klavírních preludií A.N.Skrjabina vychází mj. i z mé koncertní zkušenosti, v čemž spatřuji jeden z hlavních přínosů mé práce.
Preludia F. Chopina, A. N. Skrjabina a C . Debussyho - srovnání
Hozman, Denny ; KLÁNSKÝ, Ivan (vedoucí práce) ; KAHÁNEK, Ivo (oponent)
Cílem práce je seznámit čtenáře s cykly preludií F. Chopina, A. N. Skrjabina a C. Debussyho a tyto mezi sebou porovnat. K tomu poslouží 3 srovnávací kritéria: 1.) mimohudební, 2.) hudebně teoretická a 3.) hudebně praktická. Kritéria 2.) a 3.) jsou zkoumána na základě analýzy konkrétních vybraných skladeb z vyklů. Jejich zjištěné společné znaky a rozdíly jsou pak shrnuty na konci každé kapitoly.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.