|
|
Kompetence zdravotnického záchranáře v České republice
ČERNÝ, Jaroslav
Kompetence zdravotnického záchranáře v České republice. Takto zní téma této bakalářské práce. Cílem práce bylo zmapovat znalost kompetencí a zjistit spokojenost s rozsahem kompetenční činnosti u zdravotnických záchranářů. Teoretická část systematicky objasňuje problematiku. Popisuji integrovaný záchranný systém a jeho členění z důvodu primárního zastoupení z kterého vychází samotná zdravotnická záchranná služba. U té se zaměřuji na legislativní vývoj, vymezení a financování. Dále rozvádím typy výjezdových skupin. Samotný zdravotnický záchranář je v této práci popisován s důrazem na právní normy. Získávání odborné způsobilosti, uplatnění či specializační vzdělávání je v bakalářské práci také zahrnuto. Samotné kompetence zdravotnického záchranáře jsou rozděleny do několika skupin v rozsáhlém popisu. V praktické části jsem použil kvantitativní metodu výzkumu. Metodou sběru dat je anonymní dotazník. Výzkumný soubor tvořili zdravotničtí záchranáři pracující na Zdravotnické záchranné službě Jihočeského kraje. Dotazníky byly rozdány do 7 různých výjezdových středisek. Po zodpovězení otázek se obě hypotézy potvrdily. Výsledky ukazují, že zdravotničtí záchranáři jsou znalí svých profesních kompetencí a že jsou spokojeni s rozsahem kompetenční činnosti pro výkon svého povolání. Z práce vyplívá, že kompetence zdravotnického záchranáře nejsou dostatečně dobře popisovány v právních normách. Tato nedostatečnost staví zdravotnické záchranáře do zbytečně složité situace. V práci řeším problematiku negativního reversu a navrhuji dokument pro zdravotnického záchranáře z důvodu lepšího právního postavení.
|
|
|
Úrazy cyklistů z pohledu přednemocniční neodkladné péče
KRBOVÁ, Petra
Popularita všední, rekreační i závodní cyklistiky se zvyšuje. S přibývajícími možnostmi výběru kola pro různé druhy cyklistiky se rozšiřuje i spektrum poranění a úrazů s tím spojené. Zdravotničtí záchranáři poskytují cyklistům opakovaně, především v letních měsících přednemocniční neodkladnou péči. Široká škála poranění vyžaduje různou intenzitu ošetření a péče. Teoretická část práce je zaměřena na stručnou charakteristiku a popis vybraných poranění, která jsou součástí výzkumu. Výzkum byl prováděn kvantitativní formou prostřednictvím dotazníku. Ten byl rozdán zdravotnickým záchranářům v Jihočeském kraji a kraji Vysočina. Cílem bylo zhodnotit a zmapovat přístup zdravotnických záchranářů k poraněnému cyklistovi. Správnost zajištění vybraných poranění z pohledu přednemocniční neodkladné péče, které se objevují v teoretické části. Zhodnocení, zda je nutné více se věnovat této problematice, nebo ponechat stávající poskytovanou péči a pouze aktualizovat nové poznatky. Výsledkem výzkumu je potvrzení všech hypotéz. Otázky ověřující znalosti definic polytraumatu a úrazu, byly ve většině zodpovězeny správně. Výzkumné otázky zaměřené na ošetření a následný transport byly také ve většině zodpovězeny správně. Přestože výsledky výzkumu dopadly dobře a hypotézy byly potvrzeny, je nutné mít na zřeteli, že úrazy cyklistů jsou součástí přednemocniční neodkladné péče. Zdravotničtí záchranáři by měli znát aktuální postupy a dále se sebevzdělávat.
|
|
|
Poměr zdravotnických záchranářů a všeobecných sester v přednemocniční neodkladné péči a nemocniční neodkladné péči
GRÜNN, Jan
Téma naší bakalářské práce je Poměr mezi zdravotnickými záchranáři a všeobecnými sestrami v přednemocniční neodkladné péči a nemocniční neodkladné péči. Cílem práce bylo zjistit, jak vnímají všeobecné sestry a zdravotničtí záchranáři postup získávání dalšího studia pro práci v přednemocniční neodkladné péči a nemocniční neodkladné péči. V teoretické části se věnuji současnému stavu zdravotnické záchranné služby, její organizací, financování a členění. Dále se věnuji charakteristice profesí zdravotnický záchranář a všeobecná sestra, zejména se zabývám jejich vzděláním, získáváním vzdělání, kompetencemi a právními vztahy. V praktické části jsem použil metodu kvantitativního výzkumu. Jako metoda sběru dat byl použit anonymní dotazník. Výzkumný soubor tvořili zdravotničtí záchranáři a všeobecné sestry pracující na výjezdových střediscích Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje nebo na anesteziologicko-resuscitačních odděleních nemocnic Jihočeského kraje. V bakalářské práci jsme stanovili dvě hypotézy. První hypotéza zní: ?Pro práci na anesteziologicko-resuscitačním oddělení potřebuje vysokoškolsky vzdělaný zdravotnický záchranář více praxe než všeobecná sestra se vzděláním ARIP.? Druhá hypotéza zní: ?Studium všeobecné sestry je pro práci v přednemocniční neodkladné péči vhodnější, než studium zdravotnického záchranáře.? Na počátku této práce byli kompetence zdravotnických záchranářů a všeobecných sester zcela odlišné, jelikož v průběhu mé práce došlo ke změnám v zákonech a k novelizaci zákona, kde jsou tyto kompetence upraveny. Došlo i ke změnám v možnostech jejich dalšího vzdělávání.
|
|
|
Spolupráce složek integrovaného záchranného systému při katastrofách a hromadných neštěstích
VYHNÁLEK, Jakub
Téma bakalářské práce je Spolupráce složek integrovaného záchranného systému při katastrofách a hromadných neštěstích. Práce má za cíl zmapování znalosti typové činnosti složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu u mimořádné události s velkým počtem raněných a obětí s důrazem na práce Zdravotnické záchranné služby. Dílčím cílem je zjistit znalost komunikace v digitálním systému Tetrapol. Práce se dělí na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se práce věnuje Integrovanému záchrannému systému, jeho složkám a úkolům. Definuje pojmy používané ve spojení s hromadným neštěstím a dále zmiňuje dokumenty potřebné pro likvidaci mimořádné události. Popisuje také komunikaci v digitálním systému Tetrapol. V praktické části je zvolena metoda kvantitativního výzkumu formou anonymního dotazníku. Respondenty jsou pracovníci Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Na základě stanovených cílů jsou vytvořeny dvě hypotézy. První hypotéza zní: ?Členové Zdravotnické záchranné služby umí komunikovat v digitálním systému Tetrapol?. Druhá hypotéza zní: ?Znalost typové činnosti složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu u mimořádné události s velkým počtem raněných a obětí pro zdravotnickou záchrannou službu je lepší u služebně mladších pracovníků (do 5 let praxe) než u služebně starších pracovníků?. Výzkumné šetření obě hypotézy vyvrátilo a ukázalo nedostatky v teoretické připravenosti na likvidaci mimořádné události u zkoumaného vzorku. V rámci zlepšení povědomí o likvidaci mimořádné události by bylo vhodné věnovat více času dané problematice již během studia záchranářů, ale i následně v zaměstnání například formou interních seminářů.
|
|
|
Ošetření popáleninového traumatu v přednemocniční neodkladné péči
HASMANOVÁ, Ilona
Závažných termických úrazů neustále přibývá. Jejich léčba vyžaduje rychlou, prvotřídní profesionální, dobře organizovanou, materiálně i kádrově zajištěnou službu, která bude schopna řešit i náhlý výskyt většího množství postižených na jednom místě. Jejich léčba vyžaduje týmovou mezioborovou spolupráci včetně péče ve specializovaných zařízeních. Téma Ošetření popáleninového traumatu jsem si vybrala, protože tato problematika je aktuální pro nás všechny a každého z nás se může, ať chceme či ne, týkat. Ošetření popálenin v terénu je mnohdy nesnadný úkol a má svá určitá specifika. Tyto problémy se týkají nejen ošetřovatelské činnosti somatické, ale především také psychické. Cílem práce bylo shrnout teoretické poznatky v ošetření popálenin v podmínkách přednemocniční péče a dále zmapování vědomostí a dovedností v této oblasti u zdravotnických záchranářů, pracujících na záchranné službě. Práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části je charakterizován pojem přednemocniční neodkladné péče, rozsah její působnosti a vykonavatele. Popáleniny jsou zde přehledně rozděleny dle mnoha aspektů, je zde popsána jejich incidence a v neposlední řadě také prevence. Práce se dále věnuje specifikám ošetřovatelské péče v podmínkách přednemocniční neodkladné péče z pohledu sestry a následně samotnou léčbou popáleninového traumatu v terénu. Praktická část byla provedena kvantitativní formou, metodou dotazování, prostřednictvím dotazníku. Z výsledků vyplývá, že zdravotničtí záchranáři jsou znalí postupů v ošetření popáleninového traumatu, dále je zřejmé, že spolupráce záchranné služby s popáleninovými centry je dostatečná a třetím bodem je, že intraoseálního přístupu u dětí se využívá nedostatečně. Všechny tři hypotézy se tedy potvrdily. Vzhledem k výsledkům výzkumu je patrné, že na ošetřování popálenin by měl být brán větší zřetel a to nejen v rámci teoretické výuky, ale hlavně také praktického nácviku. Vznik popáleninového úrazu totiž může zanechat následky na celý život a jeho ošetření v přednemocniční neodkladné péči musí být tím pádem té nejprofesionálnější kvality.
|
|
|
Organizace neodkladné péče se zaměřením na medicínu katastrof a hromadných neštěstí
CHALOUPEK, Milan
Medicína katastrof a hromadných neštěstí je zdravotnická mezioborová odbornost, která využívá vědecké poznatky a zkušenosti ostatních lékařských oborů při mimořádných událostech v rámci záchranných, likvidačních i asanačních prací. Praktické postupy, které byly uplatněny při hromadných neštěstí, jsou analyzovány pro případ dalších mimořádných událostí, které lidstvo postihnou. S tímto faktem souvisí organizovanost neodkladné péče. Z důvodu názornosti typu spolupráce, k ukázce organizovanosti neodkladné péče u daných případů, k porovnání spolupráce zdravotnických zařízení se složkami IZS, k zjištění zabezpečení v případě rozsáhlých hromadných neštěstích byl proveden rozbor hromadných neštěstí České republiky. Došlo k hodnocení v daných případech zabezpečení České republiky v případě mimořádné události ? katastrofy, hromadného neštěstí. Došlo k porovnání spolupráce velkých zdravotnických zařízení se složkami IZS se zaměřením na triage postižených. Různé případy hromadných neštěstí ukázaly, že je uspokojivý stav zdravotnické pomoci při záchraně lidských životů a správně organizovaná neodkladné péče. Shromažďováním informací z různých zdrojů, dotazováním se kvalifikovaných osob byly získány informace o organizovanosti neodkladné péče se zaměřením na medicínu katastrof a hromadných neštěstí.
|
|
|
Porodnické situace v přednemocniční neodkladné péči a úkoly zdravotnického záchranáře
KLEČATSKÁ, Lucie
Práce se zabývá tématem: Porodnické situace v přednemocniční neodkladné péči a úkoly zdravotnického záchranáře. V těchto situacích je velmi důležité včasné rozpoznání příznaků, správná diagnostika a rychlý transport do nemocničního prostředí. Práci jsem převážně zaměřila na porod v přednemocniční neodkladné péči, předčasný odtok plodové vody, krvácení u těhotné v druhé polovině těhotenství a s ním spojené komplikace. Vlastním cílem práce bylo zmapování četnost neodkladných porodnických situací v přednemocniční neodkladné péči v Jihočeském kraji, zmapování zkušeností zdravotnických záchranářů a zjištění, zda z těchto stavů mají obavy a zda jsou schopni své teoretické vědomosti uplatnit v praxi. Na základě cílů jsem si stanovila čtyři hypotézy. H.1: Neodkladné porodnické situace v terénu jsou v Jihočeském kraji vzácné. H.2: Zdravotnický záchranář má dostatečné teoretické znalosti týkající se neodkladných porodnických situací. H.3: Zdravotnický záchranář nemá dostatečné praktické dovednosti týkající se neodkladných porodnických situací. H.4: Zdravotnický záchranář se v rámci neodkladné přednemocniční péče u neodkladných porodnických situací soustředí především na transport pacientky. K výzkumné části jsem použila kvantitativní výzkum formou dotazníkové metody, určené zdravotnickým záchranářům Jihočeského kraje. Celkem jsem rozdala 80 dotazníků, z níž 66 tvořilo výzkumný soubor. Výsledky jsem následně zpracovala a k jejich vyjádření jsem použila výsečové grafy s procentuálním vyjádřením. Všechny cíle byly splněny. První a čtvrtá hypotéza potvrzena nebyla, zatímco druhá a třetí hypotéza byla potvrzena.
|
|
|
Pohled na připravenost RDG oddělení krnovské nemocnice na zvládnutí příjmu většího počtu zraněných při řešení mimořádné události.
PODEŠVOVÁ, Jitka
Ošetřující personál ve zdravotnických zařízeních při výkonu své profese může v časově vypjatých chvílích fatálně pochybit. Zářným příkladem může být příjem většího počtu zraněných po mimořádné události. Abychom dokázali předcházet těmto negativním důsledkům, je kladen důraz na připravenost celého systému zdravotnictví od ústředí až po jednotlivé poskytovatele péče. Zvláštní pozornost je věnována také traumatologickému plánování, poněvadž právě ve složitých případech jsou vyvíjeny vyšší nároky na fungující a rychlou posloupnost jednotlivých úkonů zdravotní péče, samozřejmě spolu se zachováním všech schválených medicínských zásad. K ověření připravenosti a k odhalení případných nedostatků a rezerv jsou pořádána taktická cvičení. Nácviku stejného druhu i s aktivováním traumatologického plánu se zúčastnila i krnovská nemocnice. Dotčeným pracovištěm bylo i radiodiagnostické oddělení. Namodelovaná autobusová nehoda měla odhalit, zda jsou jednotlivá pracoviště schopna zajistit adekvátní vyšetření a péči. Diplomová práce je rozčleněna do několika částí. Úvodní blok v krátkosti popisuje, jak je systém zdravotnictví organizován. K pochopení textu bylo nezbytné vymezit potřebnou terminologii a uvést závaznou, zákonnou legislativu pro orgány krizového řízení všech úrovní, které ovlivňují chod a provádějí kontrolu zdravotnických institucí. Postupně je teoretická část směrována přes traumatologické plány, třídění postižených v místě mimořádné události až ke krnovské nemocnici a konkrétnímu cvičení, jež bylo avizováno a uskutečněno v brzkých odpoledních hodinách, kdy byla nemocnice plně pokryta svými zaměstnanci. Ve výzkumné části práce je provedena analýza skutečné nehody, ke které došlo v podvečer přibližně rok poté. Zde je vyhodnocena časová náročnost jednotlivých vyšetření. Konkrétní výsledky jsou komparovány s údaji ze simulovaného cvičení. V konečné části jsem se snažila zhodnotit kvalitu a aktuálnost zpracovaného traumaplánu našeho zařízení i vnitřního traumatologického plánu RDG oddělení a navrhnout jejich možné změny a zdokonalení.
|
|
|
Informovanost zdravotnických záchranářů o nákazách přenášených krví
DALIHODOVÁ, Andrea
Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na zjištění informovanosti zdravotnických záchranářů o nákazách přenášených krví. Problematika infekcí přenášených krví je velmi rozsáhlá a komplikovaná. Velký důraz na prevenci je kladen zejména u zdravotnického personálu, který je touto formou nákazy ohrožen v každodenní praxi. Tato práce je pro přehlednost rozdělena do dvou hlavních částí. V teoretické části se zaměřuji na ucelený přehled nemocí přenášených krví, kterými jsou zdravotničtí záchranáři bezpochyby ohroženi při výkonu své profese. Jsou zde taktéž vysvětleny pojmy jako zdravotnický záchranář či význam zdravotnické záchranné služby. V praktické časti je prezentován vlastní výzkum a hodnocení výsledků tohoto výzkumu. Praktická část bakalářské práce je zpracována za využití kvantitativního výzkumu pomocí dotazníkového šetření. Získání dat je realizováno prostřednictvím metody dotazování, technikou anonymní dotazník. Výzkumný soubor je tvořen 90 zdravotnickými záchranáři. Cílem práce bylo zmapovat informovanost zdravotnických záchranářů o nákazách přenášených krví. Zjistit používání osobních ochranných pracovních prostředků zdravotnickými záchranáři. Zjistit dodržování platné legislativy. Na základě výsledků získaných vlastním výzkumem jsem došla k závěru, že zdravotničtí záchranáři nejsou dostatečně informováni o nákazách přenášených krví. Taktéž jsem zjistila, že 33% respondentů porušuje platnou legislativu tím, že nesprávně zachází s použitými nástroji při jejich likvidaci. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou zdravotnickými záchranáři využívány v plném rozsahu. Za nejdůležitější faktor považuji dodržování hygienicko-epidemiologického režimu, vakcinaci, dostupnost kvalitních ochranných prostředků a procvičování jako součást obecných ochranných opatření. Do budoucna by se dle mého názoru měla více zaměřit pozornost na zajištění kvalitního kontinuálního postgraduálního vzdělávání zdravotnického personálu, prevenci nákaz přenášených krví, na dodržování platné legislativy a používání osobních ochranných pracovních prostředků.
|
|
|
Zajištění dýchacích cest v přednemocniční neodkladné péči zdravotnickým záchranářem
NOVOTNÁ, Magdalena
Zajištění a udržení průchodnosti dýchacích cest je jeden z nejdůležitějších úkonů, který musí zdravotnický záchranář ovládat. K tomu je nezbytné znát i opatření k prevenci aspirace. Udržení průchodnosti dýchacích cest je základním předpokladem pro ventilaci a oxygenaci raněného. Správné zprůchodnění a zajištění dýchacích cest může být i život zachraňujícím výkonem. Bakalářská práce se zaměřuje na možnosti zajištění dýchacích cest zdravotnickým záchranářem ve Středočeském kraji. V práci jsou uvedeny způsoby zajištění dýchacích cest bez pomůcek i s pomůckami, které má zdravotnický záchranář v přednemocniční péči k dispozici. Výzkumný soubor tvořili zdravotničtí záchranáři na výjezdových stanovištích Středočeského kraje. Výzkum byl proveden kvantitativní metodou. Za účelem sběru dat byla využita technika anonymního dotazníku, kde bylo rozdáno 100 dotazníku po stanovištích zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje. Návratnost z celkového počtu 100 rozdaných dotazníku byla 76, tedy 76% z celkových 100%. Cílem práce bylo zmapovat možnosti zajištění dýchacích cest zdravotnickým záchranářem ve Středočeském kraji, kde byl cíl splněn. Hypotéza 1, že nejefektivnějším způsobem zajištění dýchacích cest je pro zdravotnického záchranáře endotracheální intubace se potvrdila, stejně tak jako hypotéza 2, že zdravotničtí záchranáři nepoužívají k zajištění dýchacích cest {\clqq}LMA {--} Fastrach``.Výsledky práce mohou být využity v oblasti utváření standardizovaných metod a postupů zajištění dýchacích cest v přednemocniční neodkladné péči a mohou být použity k dalšímu vzdělávání studentů vysokých škol zdravotnických oborů.
|
host ::
RSS.