|
|
Přednemocniční a intenzivní péče o pacienty po cévní mozkové příhodě
KULHAVÝ, Jakub
Diplomová práce je obsahově rozčleněna na dvě základní části (teoretickou a empirickou) a zabývá se přednemocniční a intenzivní péčí o pacienty po cévní mozkové příhodě. Práce má celkem tři cíle. Prvním cílem bylo zmapovat vybrané aspekty procesu poskytování přednemocniční neodkladné péče u pacientů s podezřením na akutní cévní mozkovou příhodu. Druhým cílem bylo popsat průběh intenzivní ošetřovatelské péče o pacienty po cévní mozkové příhodě a třetím cílem bylo zjistit rozdílnost ošetřovatelské péče o pacienty s ischemickou cévní mozkovou příhodou a hemoragickou cévní mozkovou příhodou. Empirická část byla zaměřena na studium lékařské a především ošetřovatelské dokumentace. Získaná data byla zpracována kvantitativní výzkumnou metodou založenou na retrospektivní analýze dat, která byla následně interpretována. Data byla zaznamenána do záznamových archů vlastní tvorby, které byly zkonstruovány tak, aby odpovídaly předem vytyčeným cílům a hypotézám. Přínosem této diplomové práce je především neobvyklý náhled na danou problematiku, která se na jednom místě zabývá přednemocniční a současně intenzivní péčí o pacienty jak po ischemické, tak po hemoragické cévní mozkové příhodě. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že zásadní aspekty v přednemocniční péči tvoří především správná a rychlá diagnostika, zhodnocení vitálních funkcí, konzultace pacientova stavu s iktovým lékařem a rychlý transport do nejbližšího vhodného zdravotnického zařízení. Průběh intenzivní péče je zaměřen především na kontinuální monitoraci vitálních funkcí a jejich případnou stabilizaci spojenou s komplexní ošetřovatelskou péčí, která se odvíjí od stupně soběstačnosti pacientova stavu a zahrnuje veškerou péči o základní lidské potřeby především s cílem navrátit pacientovi veškeré funkce pro zvládání základních denních činností. Souhrnně lze říci, že pacienti s hemoragickou cévní mozkovou příhodou vyžadovali náročnější a komplexnější ošetřovatelskou péči oproti pacientům s ischemickou cévní mozkovou příhodou.
|
|
|
Komunikace zdravotnického záchranáře s pacienty s panickou atakou a úzkostnými stavy v přednemocniční péči
KLEINOVÁ, Elena
Výjezdy k úzkostným pacientům a pacientům s panickou atakou jsou poměrně častými případy v přednemocniční péči. Správný přístup a styl komunikace jsou stěžejní pro primární zajištění a stabilizování takového pacienta. Teoretická část práce se věnuje problematice úzkostných stavů a panické ataky, jejich charakteru, příčinám vzniku a způsobům možné intervence v přednemocniční péči. Dále se zabývá komunikací s pacientem a psychickou intervencí. Cílem práce bylo zjistit povědomost zdravotnických záchranářů o panické atace a úzkostných stavech, jak takové pacienty vnímají, jakým způsobem získávají znalosti a dovednosti v oblasti komunikace s úzkostnými a panickými pacienty a jak je využívají v praxi. Bylo také zkoumáno, jakými metodami záchranáři docílí psychické stabilizace pacienta, jak takové případy řeší a jak na to pacienti reagují. Důraz byl kladen také na komunikaci a její vliv na pacienta. Výzkum byl proveden kvalitativně formou polostrukturovaných rozhovorů, které byli vedeny se zdravotnickými záchranáři z Jihočeského a Karlovarského kraje. Stanovené cíle byly výzkumem naplněny. Ukázalo se, že každý takový případ je velice individuální, z toho důvodu bylo mnohdy pro záchranáře obtížné jejich odpovědi formovat tak, aby byly obecně platné. Co se týče znalostí a řešení samotných situací, čerpají záchranáři z vlastních zkušeností, jelikož informovanost záchranářů v této oblasti se ukázala jako velmi povrchová. Navzdory tomu jsou jejich praktické a komunikační schopnosti na velmi dobré úrovni. Pevně doufám, že jak teoretické, tak praktické informace obsaženy v této práci najdou své využití a poslouží zdravotnickým pracovníkům či komukoliv, komu by mohly být jakkoli užitečné, ať už za účelem získání informací nebo praktickému užitku. Věřím, že moderní technologické možnosti, jako jsou programy nabízející praktické postupy pro efektivní poskytnutí první psychické pomoci, najdou své uplatnění i v oblasti přednemocniční péče.
|
|
|
Měření tělesné teploty v přednemocniční péči
DEJMEK, Michal
Bakalářská práce se zabývá problematikou měření tělesné teploty (dále TT) v přednemocniční neodkladné péči (dále PNP). Teoretická část se zaměřuje na fyziologii termoregulace, na tvorbu tepla v těle, na jeho výdej a na řízení TT. Dále se zabývá měřením TT, její klasifikací, místy pro měření a popisem jednotlivých druhů teploměrů. Závěr teoretické části práce je zaměřen na patologické stavy spojené s TT, s nimiž se můžeme setkat v PNP. Jednotlivé stavy jsou rozebrány od patofyziologie až po léčbu. Empirická část je rozdělená na dvě části. V první jsou porovnávány dva teploměry a to, jak se od sebe liší v naměřených hodnotách, dále jsou výsledky statisticky porovnány. Výzkumný soubor tvořili náhodní pacienti v PNP. Ve druhé části výzkumného šetření byla použita metoda kvalitativního výzkumu na základě polostrukturovaných rozhovorů. Prvním cílem bylo zjistit, jaké možnosti měření TT mají zdravotničtí záchranáři (dále ZZ) v sanitních vozech. Druhým cílem bylo zmapovat, jaké zkušenosti mají ZZ s monitorací TT v PNP. Výzkumný vzorek tvořilo 5 profesionálních ZZ z Jihočeského kraje a Kraje Vysočina. Výsledky byly dále kategorizovány do 13 kategorií. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá a je zřejmé, že je zde významný statistický rozdíl mezi použitými teploměry, jež se od sebe liší naměřenými hodnotami. Z druhé části výzkumného šetření plyne, že ZZ považují současný stav za nedostačující z toho důvodu, že nemají k dispozici teploměr s větším teplotním rozmezím. Všichni dotazovaní se shodli na tom, že by uvítali mít ve svých sanitních vozech teploměr, který by měl větší teplotní rozmezí.
|
|
|
Management pacienta se závažným poraněním hrudníku v přednemocniční péči.
HARUDA, Stanislav
Tato bakalářská práce byla zaměřena zejména na závažná poranění hrudníku v přednemocniční péči. Byly stanoveny dva cíle. První cíl byl teoreticky popsat téma závažná poranění hrudníku a druhý cíl porovnat tuto teoretickou část s pěti případy z praxe. Na začátku této práce se zabýváme stručnou anatomií hrudníku a fyziologií dýchání. Dále byl popsán úvod vzniku poranění hrudníku, kde je hlavně zmiňováno, jak tato zranění vznikají a jak lze zajistit lepší prognózu pro pacienta. V další kapitole se zabýváme primárním a sekundárním vyšetřením a taktéž základním přístrojovým vyšetřením pacienta. Následující kapitolou jsou samotná závažná poranění hrudníku, která jsou prezentována dle odborných zdrojů jako bezprostředně život ohrožující poranění hrudníku. U těchto poranění jsou popsané symptomy, jejich patofyziologie a vhodný postup terapie. Do těchto závažných poranění jsou zahrnuty: tensní pneumotorax, masivní hemotorax, otevřený pneumotorax, vlající hrudník s kontuzí plic a tamponáda srdeční. Dále jsou zmiňovány a popsány život bezprostředně zachraňující výkony, do kterých patří: punkce hrudníku, drenáž hrudníku a punkce perikardu. Také je zde krátce pospána analgezie a v poslední kapitole teoretické části se zmiňuje důležitý transport. V empirické části byla použita kvalitativní analýza dokumenty, kdy bylo rozebráno pět případů z praxe a rozřazeny do kategorií. Následně v diskusi tyto kategorie porovnávány s postupem u jednotlivých závažných poranění z teoretické části práce. Výsledkem této práce je tedy, že dochází ke správnému finálnímu řešení závažných poranění hrudníku v přednemocniční péči, avšak u některých případů se setkáváme s neúplným vyšetřením a jsou jisté postupové odlišnosti v terapii těchto poranění, než uvádí odborné zdroje.
|
|
|
Management pacienta s kraniotraumatem v přednemocniční péči
BAXA, Radim
Téma bakalářské práce se nazývá: "Management pacienta s kraniotraumatem v přednemocniční péči". Teoretická část práce se zabývá charakteristikou kraniocerebrálního poranění a jeho managementu v přednemocniční neodkladné péči. Nachází se zde přehled anatomie a fyziologie hlavy s důrazem na perfusi a cévní zásobení mozku. Dále způsoby vzniku, typy, příznaky a hodnocení závažnosti kraniocerebrálních poranění. V rámci managementu v přednemocniční péči se teoretická část zabývá jednotlivými kroky při vyšetření a zajišťování pacienta a jeho směřování do cílového zdravotnického zařízení k definitivnímu ošetření. V praktické části byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat na základě odborné literatury problematiku kraniotraumatu a managementu pacienta s kraniotraumatem v přednemocniční péči. Druhým cílem bylo zhodnotit praktický postup u šesti případů na kolik se skutečně shoduje s postupem doporučeným. Ke zpracování výzkumné části bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Data byla sebrána formou zpráv z výjezdů, která byla následně kategorizována do devíti zkoumaných kategorií. Podle výsledků bylo zjištěno, že dotčení zdravotnicí částečně znají a ovládají postupy k vyšetření pacienta, jeho monitoraci a kritéria pro jeho směřování do cílového zdravotnického zařízení. Problémem managementu může být dle výsledků nejednotné použití fixačních pomůcek a nejednota v podávání farmakoterapie a volumoterapie. Výstup této bakalářské práce by mohl posloužit jako podklad pro výuku zdravotnických záchranářů, zabývající se problematikou kraniocerebrálního poranění a managementu v přednemocniční péči. Dále by práce mohla být využita ke zvýšení či doplnění informovanosti zdravotnických záchranářů při setkání s pacientem s kraniocerebrálním poraněním.
|
|
|
Zhodnocení kvality ošetření nejčastějších úrazů na lékařské službě první pomoci
LEVKO, Marina
Teoretická část této práce se zabývá lékařskou službou první pomoci, jejím aktuálním postavením v České republice se zaměřením na pokrytí Jihočeského kraje. Mimo jiné zde popisuji rozdíl mezi ZZS a LSPP, jelikož pacienti často tyto dva pojmy zaměňují. Rovněž se v teoretické části práce zaměřuji na problematiku úrazů. Nejvíce ohroženi úrazy jsou děti a dospívající. Proto zde popisuji problematiku dětského věku v přednemocniční péči. Zároveň uvádím obecné poznatky o úrazu, výčet nejčastějších druhů úrazů, jejich diagnostiku a přednemocniční péči. Cílem mé práce bylo zjistit počty nejčastějších úrazů dětí na třech pracovištích lékařské služby první pomoci v Jihočeském kraji a zhodnotit kvalitu jejich ošetření. Tyto cíle jsem se snažila splnit prostřednictvím sběru dat na třech pracovištích LSPP v Jihočeském kraji v letech 2013-2014. Výzkum byl prováděn kvantitativní i kvalitativní analýzou dat. Z dostupné dokumentace na LSPP jsem retrospektivně zjišťovala celkový počet pacientů ošetřených na LSPP Z těchto získaných údajů jsem dále separovala počty ošetřených dětí s úrazy za rok 2013 a 2014. Všechna zjištěna data jsou zpracována do tabulek pro jejich větší přehlednost. Kvalitativní forma výzkumu probíhala metodou analýzy kazuistik. Rozborem kazuistik jsem zjišťovala, jaké byly v letech 2013 a 2014 nejčastější dětské úrazy ošetřené na LSPP, jejich diagnózu a postup ošetření jednotlivých dětských pacientů. Pro práci jsem si stanovila dvě výzkumné otázky. Jaké jsou nejčastější úrazy ošetřené na pracovištích lékařské služby první pomoci a jaký je způsob ošetření těchto úrazů a zda odpovídá postupům lege artis. Pro lepší orientaci jsou zjištěné údaje o nejčastějších dětských úrazech ošetřených na LSPP zaznamenány do grafů. Po vyhodnocení výsledků jsem zjistila, že nejčastějším ošetřovaným úrazem u dětí na všech třech zkoumaných LSPP v letech 2013- 2014 bylo poranění o ostrý předmět, dále pád či tupý náraz do předmětu a popáleniny I. a II. stupně. Tyto výsledky se shodují i s výsledky prezentovanými v jiným studiích zabývajících se nejčastějšími dětskými úrazy. Z rozboru kazuistik vyplývá, že na všech třech LSPP ošetřují nejčastější druhy lehkého poranění shodným způsobem, v porovnání s odbornou literaturou se ve všech případech jednalo o správný postup při ošetření dětského pacienta. V případech, kdy se jednalo o úraz neřešitelný na LSPP z důvodu vyžadování laboratorních nebo zobrazovacích vyšetření, která na LSPP nejsou dostupná, byla pacientovi volána ZZS nebo byl pacient směrován na jiné odborné pracoviště, aby bylo provedeno bezpečné a lege artis určení nebo vyloučení příčin obtíží. Při hodnocení kvality ošetření jsem se také zaměřila na hodnocení vedení lékařské dokumentace, kterou na LSPP představuje kniha denních záznamů. Na LSPP 1 a 2 jsem se setkala s vážným pochybením při vedení této povinné dokumentace. Tato pochybení byla zaznamenána pouze u kazuistik zabývajících se ošetřením dospělých. Při hodnocení kvality ošetření u dětských pacientů jsem se s žádnou chybně nebo nedostatečně vyplněnou dokumentací nesetkala. Pro lepší přehlednost a sjednocenou formu zápisu by bylo adekvátní vést elektronickou dokumentaci na všech třech LSPP. Zde však narážíme na finanční zajištění pohotovostních služeb. V ČR dosud není institucionalizovaná podoba LSPP, její činnost ani síť LSPP není určena žádnou právní normou. Pokud by byla sjednocena činnost, poskytování, dostupnost a finanční zabezpečení LSPP, mělo by to pozitivní dopad i na pacienty, pro které je tato zdravotní služba určená.
|
|
|
Intraoseální přístup - alternativa periferního žilního vstupu
TUROŇ, Jiří
Intraoseální vstup je alternativní metoda zajištění žilního řečiště ve stavech, kdy je obtížné nebo nemožné zajištění venózního vstupu. Používá se především u dětí, ale je možné jej použít i u dospělých osob. V bakalářské práci s názvem Intraoseální přístup ? alternativa periferního žilního vstupu se zabývám teorií problematiky zavádění intraoseálního vstupu. Z teoretické části vychází i část praktická, kde mapuji četnost použití intraoseálního vstupu a prověřuji znalosti zdravotnických záchranářů, pracujících na zdravotnické záchranné službě Moravskoslezského kraje. Pro ověření hypotéz byla provedena metoda kvantitativního výzkumu. Sběr dat byl proveden metodou dotazování, formou anonymního dotazníku. Tyto dotazníky byly rozdány na Zdravotnické záchranné služby v Moravskoslezském kraji, konkrétně do středisek Ostrava, Opava, Havířov, Karviná, Krnov, Třinec a Frýdek - Místek. Celkem bylo rozdáno 100 kusů dotazníků do sedmi oblastních středisek záchranné služby Moravskoslezského kraje. Zpět se jich vrátilo 81, návratnost je tedy 81 %. Výsledky výzkumu jsou vyjádřeny v procentech a uvedeny v grafech. Praktické znalosti záchranářů v Moravskoslezském kraji byly ve většině případů správné, ale našli se i odpovědi špatné, i přesto jsou výsledky výzkumu více než výborné. Četnost použití tohoto vstupu není tak častá, ale věřím, že se s těmito vědomostmi bude zavádění intraoseálního vstupu stále rozšiřovat. Určené hypotézy se potvrdily.
|
|
|
Horská služba České republiky, oblast Šumava a její součinnost se základními složkami integrovaného záchranného systému
HLAVÁČEK, Jan
Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybral málo zmapovanou oblast spolupráce základních složek integrovaného záchranného systému s Horskou službou, oblast Šumava. Zabývám se v ní zejména popisem toho, co je vlastně náplní práce horské služby a kde se na poli záchrany osob a jejich zdraví setkává se Zdravotnickou záchrannou službou, Policií ČR a Hasičským záchranným sborem Plzeňského a Jihočeského kraje. Ve své práci se snažím popsat situace typické pro spolupráci těchto složek, dále kvalitu, provázanost a případné možnosti rozšíření této spolupráce pro zajištění bezpečného pohybu a pobytu osob v horské oblasti Šumavy. Výzkum byl realizován metodou kvalitativního výzkumu, vedenou formou polostrukturovaných rozhovorů s členy jednotlivých výše jmenovaných organizací. Svým výzkumem jsem zjistil, že spolupráce funguje na velmi dobré úrovni, neustále se rozvíjí a je v podmínkách, které v jednom z našich největších pohoří panují, nezbytná. Krokem, který by mohl být podniknut k dalšímu zlepšení, je zejména vytvoření legislativního dokumentu, který by přesně vymezoval kompetence a horských záchranářů.
|
|
|
Logistické zajištění zdravotnického zásahu v místě hromadného neštěstí
KŘIVÁNKOVÁ, Petra
Tato diplomová práce je koncipována jako celkový průřez problematikou logistického zajištění zdravotnického zásahu v místě hromadného neštěstí. Po stručném přiblížení historie přednemocniční neodkladné péče se práce zabývá legislativní úpravou tohoto tématu včetně zpracování havarijních a traumatologických plánů, financováním krizové připravenosti, odbornou přípravou a cvičením a samotným postupem záchranných a likvidačních prací složek integrovaného záchranného systému v místě hromadného neštěstí. Logistické zajištění zdravotnického zásahu v místě hromadného neštěstí je jedním z prvořadých a nezbytných úkonů krizového managementu zdravotnické záchranné služby v rámci řešení následků mimořádných událostí a krizových situací. Zpravidla je zajišťováno přímým a kontinuálním prováděním záchranných prací v místě výskytu hromadného postižení osob prostřednictvím výjezdových skupin {--} řízených zdravotnickým operačním střediskem zdravotnické záchranné služby, jejich podporou zdravotnickým a ostatním materiálem, tzv. startovacími dávkami, popřípadě dalším materiálně technickým vybavením v podobě modulů (hromadného neštěstí, podpory traumatologického plánu, krizového plánu). Další nezbytností je spojení s místně příslušným správním úřadem a jeho orgánem krizového řízení (krizový štáb) a operačním a informačním střediskem místně příslušného integrovaného záchranného systému. Záchranné a likvidační práce končí z hlediska zdravotnické záchranné služby zpravidla předáním raněných do cílových zdravotnických zařízení. V práci je přiblížena i psychologická pomoc při mimořádných událostech. Tato práce současně obsahuje i výběr a rozbor několika aktuálních problémů vztahujících se k zpracovanému tématu (např. zpracování traumatologických plánů, financování krizové připravenosti, visačky hromadného neštěstí).
|
|
|
Utrpení, umírání a smrt v přednemocniční péči
MAJSTR, Jiří
Tato práce je tematicky zaměřena na utrpení, umírání a smrt pacienta (pacientů) v přednemocniční neodkladné péči. Zabývá se výše uvedenými jevy z pohledu profese zdravotnického záchranáře. Poukazuje na dopad těchto událostí na zdravotnické záchranáře, jejich vnímání pacientů při náhlém zhoršení chronického onemocnění, akutním zhoršením zdravotního stavu, bezprostředním ohrožení života či smrti. Cílem práce je zmapovat a interpretovat postoj oslovených zdravotnických záchranářů k daným skutečnostem, s nimiž se v praxi běžně setkávají a posouzení zpětného promítnutí výše uvedených prožitků do etického přístupu k pacientům. Tato práce je založena na kvalitativním výzkumu. Využívá metody polřízeného rozhovoru s vybranými deseti zdravotnickými záchranáři, kteří mají rozdílnou dobu odborné praxe. Rozhovory jsou přepsány v kapitole Výsledky výzkumu. V práci jsou porovnány odpovědi na jednotlivé otázky a výsledkem výzkumu jsou hypotézy, které mohou být v budoucnu vyhodnoceny pomocí kvantitativního výzkumu.
|
host ::
RSS.