Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Populační biologie Dianthus carthusianorum v populacích nakažených květní snětí
Kasner, Marek ; Koubek, Tomáš (vedoucí práce) ; Dostálek, Tomáš (oponent)
Květní sněť (Microbotryum violaceum s. l.) je rostlinným systemickým patogenem, který snižuje reprodukční schopnost hostitele přes sterilizaci květů, kde místo toho produkuje své spory, přenášené hlavně opylovači. Tato práce přináší doposud chybějící informace o vlivu tohoto patogenu, působícím podstatně na fitness hostitelů, na úrovni populací u relativně nového modelového druhu, hvozdíku kartouzku (Dianthus carthusianorum). Zároveň hodnotí efekt jeho predispersních predátorů semen (housenek můr rodu Hadena). Pro kvantifikaci populačního účinku obou antagonistů byly použity deterministické maticové modely, jejichž aplikace je v populační biologii rostlinných patogenů výjimečná. Výzkum byl prováděn na třech populacích ve Středním Povltaví mezi lety 2018-2021, kdy jsou demografická data zkoumána na základě celého životního cyklu hostitele. Zároveň byly kromě každoročně zaznamenávaných demografických charakteristik (růstu, reprodukce, nákaz...) měřeny i vybrané rozměry trvale označených rostlin pro určení případných změn v přítomnosti systemické nákazy. Data o klíčivosti semen a růstu semenáčků zajistily nově založené výsevní experimenty přímo na lokalitách. Pro případné odhalení limitujících faktorů vzcházení rostlin v přírodních podmínkách byla klíčivost testována v kultivačním boxu s vyloučením...
Role hmyzí herbivorie v populačním cyklu rostlin na příkladu čeledi Lycaenidae
Barusová, Anna ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Herbivorie je pro rostliny jedna z klíčových interakcí, s nimiž se během života vyrovnávají a vytváří také značný selekční tlak na jejich vlastnosti. Předkládaná práce se zabývá vlivem hmyzu coby nejdůležitější skupiny bezobratlých herbivorů na rostliny na úrovni jedince a na úrovni populační dynamiky. Věnuje se také interakcím okolí rostliny s herbivorií. Další část ilustruje tyto jevy na čeledi modráskovitých (Lepidoptera: Lycaenidae), kteří vykazují vysokou míru potravní specializace a koevoluce s rostlinami. Mapuje rovněž přítomnost zajímavé asociace s mravenci u části modráskovitých, které pravděpodobně umožňují lepší využití potravních zdrojů. Souvislost potravní strategie a myrmekofilie je ilustrována na českých zástupcích této čeledi. Poslední část práce se zabývá krvavcem totenem (Sanguisorba officinalis), jeho monofágním herbivorem, celoevropsky ohroženým modráskem bahenním (Phengaris nausithous) a jejich ekologií a ochranou. Tento systém bude dále rozpracován v navazující diplomové práci, jejíž cíle jsou také popsány.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.