Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Souběžné učení v koevolučních algoritmech
Wiglasz, Michal ; Dobai, Roland (oponent) ; Drahošová, Michaela (vedoucí práce)
Kartézské genetické programování je druh genetického programování, ve kterém jsou kandidátní programy reprezentovány jako orientované acyklické grafy. Bylo ukázáno, že je možné evoluci kartézských programů urychlit použitím koevoluce, kde se ve druhé populaci vyvíjí prediktory fitness. Prediktory fitness slouží k přibližnému určení kvality kandidátních řešení. Nevýhodou koevolučního přístupu je nutnost provést mnoho časově náročných experimentů pro určení nejvýhodnější velikosti prediktoru pro daný problém. V této práci je představena nová reprezentace prediktorů fitness s plastickým fenotypem, založená na principech souběžného učení v evolučních algoritmech. Plasticita fenotypu umožňuje odvodit různé fenotypy ze stejného genotypu. Díky tomu je možné adaptovat velikost prediktoru na současný průběh evoluce a obtížnost řešeného problému. Navržený algoritmus byl implementován v jazyce C a optimalizován pomocí vektorových instrukcí SSE2 a AVX2. Z experimentů vyplývá, že použitím plastického fenotypu lze dosáhnout srovnatelné kvalitních obrazových filtrů jako u standardního CGP při kratší době běhu programu (průměrné zrychlení je 8,6násobné) a zároveň odpadá nutnost hledání nejvýhodnější velikosti prediktoru jako u koevoluce s prediktory s fixní velikostí.
Souběžné učení v koevolučních algoritmech
Wiglasz, Michal ; Dobai, Roland (oponent) ; Drahošová, Michaela (vedoucí práce)
Kartézské genetické programování je druh genetického programování, ve kterém jsou kandidátní programy reprezentovány jako orientované acyklické grafy. Bylo ukázáno, že je možné evoluci kartézských programů urychlit použitím koevoluce, kde se ve druhé populaci vyvíjí prediktory fitness. Prediktory fitness slouží k přibližnému určení kvality kandidátních řešení. Nevýhodou koevolučního přístupu je nutnost provést mnoho časově náročných experimentů pro určení nejvýhodnější velikosti prediktoru pro daný problém. V této práci je představena nová reprezentace prediktorů fitness s plastickým fenotypem, založená na principech souběžného učení v evolučních algoritmech. Plasticita fenotypu umožňuje odvodit různé fenotypy ze stejného genotypu. Díky tomu je možné adaptovat velikost prediktoru na současný průběh evoluce a obtížnost řešeného problému. Navržený algoritmus byl implementován v jazyce C a optimalizován pomocí vektorových instrukcí SSE2 a AVX2. Z experimentů vyplývá, že použitím plastického fenotypu lze dosáhnout srovnatelné kvalitních obrazových filtrů jako u standardního CGP při kratší době běhu programu (průměrné zrychlení je 8,6násobné) a zároveň odpadá nutnost hledání nejvýhodnější velikosti prediktoru jako u koevoluce s prediktory s fixní velikostí.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.