|
Vize a sny do budoucna u preadolescentů žijících v dětském domově
CIGLEROVÁ, Diana
V teoretické části práce je popsáno období dospívání doplněné charakteristikou preadolescenta. Další kapitola je věnována popisu dospívajících jedinců žijících v ústavní péči. Za touto kapitolou následují typy zařízení pro výkon ústavní výchovy. Rodina je dalším tématem, na které je studie zaměřena. Rovněž se práce zabývá potřebami biologickými a psychologickými, které pokud nejsou dostatečně uspokojovány, dochází k deprivaci, která je zde také popsána. Cílem práce bylo zjistit rozdíly v představách, vizích a snech u dětí v preadolescentním období, tedy ve věku v rozmezí 11- 14 let, které žijí v dětském domově v Plzni DOMINO, oproti dětem, které vyrůstají v běžné rodinné výchově. Výzkumnou otázkou bylo zjistit, jak si děti žijící v dětském domově představují svoji budoucnost. Základním prvkem souboru bylo osm respondentů z dětského domova DOMINO v Plzni, konkrétně čtyři chlapci a čtyři dívky. Výzkum byl realizován v průběhu mé praxe a dobrovolnických docházek do DD DOMINO, které trvaly cca od ledna do března 2013. Druhým základním prvkem bylo rovněž osm respondentů, ale žijících v rodině, opět čtyři dívky a čtyři chlapci. Tyto děti byly do výzkumu vybrány náhodným systematickým způsobem, na principu dobrovolnosti, pro nástin srovnání preadolescentů, kteří žijí v dětském domově oproti časným adolescentům z běžné rodinné výchovy. Výzkum byl prováděn ve stejném časovém horizontu jako u dětí z dětského domova. Pro zpracování empirické části byl zvolen kvalitativní výzkum. Použita byla metoda dotazování, technika polostandardizovaného rozhovoru. Tematické okruhy rozhovorů byly zaměřeny na několik kategorií - na vysněné povolání dítěte, dále potom na největší dětské přání, na zájmy a koníčky dítěte a na co se dítě nejvíce těší. Data získaná z rozhovorů byla zpracována metodou trsů. Z výzkumu vyplývá, že děti z dětských domovů měly celkově nižší cíle, co se profesní kariéry týče. Většina dětí z dětských domovů si chce zvolit pro své další studium odborné učiliště. Někteří jedinci z dětského domova měli sice vizi svého vysněného přání, ale přesto půjdou na jinou školu, respektive si nepůjdou za svým vysněným cílem. Důvodem pro zvolení si snazší cesty byl strach z něčeho nového, z neznáma. Děti chtějí mít své stálé zázemí, a ne měnit jeden ústav za druhým. Valná většina dětí z rodin pak chtěla nejlépe na vysokou školu s tím, že si za svým cílem opravdu chtějí jít. Ze zjištěných přání dětí z dětského domova vyplynulo, že jsou deprivované. Většina z nich si přála mít psa, kočku nebo koně, namísto navrácení se do původní rodiny či zlepšení vztahů v rodině. Několik dětí z rodin by toužilo také po nějakém zvířeti. Koníčky a zájmy dětí se nijak zvlášť u dětí z dětských domovů oproti dětem z rodiny nelišily. V dětském domově chodí každé dítě na nějaký zájmový kroužek, z dotazovaných dětí z rodiny navštěvuje také každé dítě nějakou zájmovou činnost. Tento výzkum může sloužit například k informovanosti vychovatelů z ústavních zařízení, rodičů dětí, ale i široké veřejnosti. Pojednává o tom, jak se odlišují představy a sny dětí v dětských domovech od dětí žijících v běžných rodinách, jakému povolání by se chtěly nejvíce věnovat, jaké jsou jejich zájmy a koníčky, jaké je jejich největší přání a na co se děti těší. Mohou se pak více přiblížit dětskému světu a pochopit jednou tak své děti, či děti, o které se starají.
|
|
Analýza kvality života u pubescentů a adolescentů s ohledem na cirkadiánní a diurální rytmy v dětských domovech v Jihomoravském kraji
PEVNÁ, Radka
Práce se zabývá Analýzou kvality života u pubescentů a adolescentů s ohledem na cirkadiánní a diurální rytmy v dětských domovech v Jihomoravském kraji. Teoretická část vymezuje pojmy kvalita života, pubescent, adolescent, cirkadiánní a diurální rytmy. Práce je zaměřena na spánkovou oblast kvality života. Je popisován význam a kvalita spánku, spánkové cykly a spánková typologie. Výzkumná část práce se zabývá dotazníkovým šetřením celkem 110 respondentů (60 pubescentů, 50 adolescentů). Metodu výzkumu tvoří výběr otázek ze standardizovaného dotazníku cirkadiánní typologie, CIT Harada, Krejčí, 2010. Získaná data jsou vyhodnocena pomocí základních statistických metod.
|